Kdo zemřel v roce 2024? Marie Benešová, prezidentský kandidát Bašta, Macek i Vondrova žena

Bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně sociální demokracie Marie Benešová zemřela 11. listopadu ve věku 76 let. Benešová se ministryní spravedlnosti stala ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy jako nestranička za hnutí ANO.

Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství.

Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást takzvané „justiční mafie“.

Pohřeb Marie Benešové (†76): Stará garda zpět na scéně! Grégr, Rusnok, Kněžínek a další

Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 za ČSSD usedla ve Sněmovně. V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.

Benešová patřila k lidem, kteří měli blízko k bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.

V dubnu 2019 jmenoval Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, pouhý den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.

Poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta zemřel 7. dubna po dlouhé nemoci ve věku 75 let. Zhruba od poloviny května 2023 se ze schůzí Sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů.

Poslancem SPD byl Bašta od roku 2021, v roce 1996 byl zvolen poslancem za ČSSD. Řadu let působil jako český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Působil také dva roky jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Byl též signatářem Charty 77. „Jaroslava Bašty jsem si vždy velmi vážil jako naprosto čestného člověka. Je mi moc líto, že už není mezi námi,“ uvedl na svém facebooku bývalý prezident Miloš Zeman. 

Tajemství zesnulého poslance Bašty (†75): Smrt nemanželského syna i spolužák Jan Palach

Bašta vystudoval gymnázium v Žatci, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval historickou archeologii. Angažoval se ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl zatčen a následně poslán do vězení. Do pádu komunismu poté pracoval jako dělník a technik. Po sametové revoluci působil mimo jiné ve vedení tajných služeb, v lustrační komisi a posléze se zapojil do politického života.

V minulosti patřil Bašta k předním politikům sociální demokracie. Ze strany odešel v březnu 2019, ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD.

V loňské volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy 20 poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarší. V prvním kole skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola volby tak nepostoupil. Bašta byl ženatý, měl nemanželského syna, který před několika lety zemřel.

22. července zemřel ve věku 83 let ekonom a ministr hospodářství z vlád Václava Klause z počátku 90. let, pozdější stálý představitel České republiky při OECD Karel Dyba. Když před třemi lety přebíral Dyba Výroční cenu Institutu Václava Klause, označil ho výkonný ředitel institutu Jiří Weigl za ekonoma, zasloužilého pedagoga, významného politika a jako velmi podstatnou zmínil i jeho diplomatickou dráhu.

„V 90. letech se výrazně zasloužil o přechod od socialismu ke kapitalismu. Byl výraznou tváří české politiky a hospodářství 90. let, ministrem v několika vládách. Osobně jsem ho blíže poznal jako velvyslance České republiky při OECD, jako kolegu z akademického prostředí a jako vášnivého tenistu,“ uvedl tehdy premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.

Pohřeb exministra Dyby (†83): Klaus s Livií po boku vzpomínal na přítele, přišli i Nečas a Topolánek

Prostějovský rodák vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde také v roce 1964 zahájil profesní dráhu jako odborný asistent. Od roku 1972 byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu ČSAV, odkud o 12 let později přešel do Prognostického ústavu, kde se potkal s Václavem Klausem.

Do vrcholné politiky Dyba zamířil hned po listopadu 1989, stejně jako celá řada dalších liberálních ekonomů. Dva roky zastával funkci ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj. Ministrem hospodářství za ODS, kam vstoupil v roce 1991, byl i v letech 1992 až 1996.

Poté, co opustil v roce 1996 politiku, působil jako konzultant v oblasti investičního bankovnictví a strategického ekonomického poradenství. Na podzim 2007 byl jmenován velvyslancem a stálým představitelem ČR při OECD v Paříži, kde setrval až do roku 2012.

Ve věku 79 let zemřel 1. května jeden ze zakladatelů a dlouholetý místopředseda ODS Miroslav Macek. V době rozpadu Československa v roce 1992 byl místopředsedou federální vlády a vedl ministerstvo práce a sociálních věcí.

Macek, známý svými výraznými a často kontroverzními slovy i činy, z aktivní politiky odešel v roce 2001, později byl externím poradcem tehdejšího prezidenta Václava Klause. V posledních letech se věnoval psaní, byl autorem několika detektivek či pokračování románu Saturnin Zdeňka Jirotky.

Smutek nad Mackovým úmrtím a hlubokou soustrast rodině vyjádřil bývalý prezident Klaus, který ODS založil a léta vedl. Jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků označil za politika, který se významně podílel na vzniku polistopadové autentické pravice. „Mirka jsem si nesmírně vážil pro jeho jasné politické myšlení, pro jeho schopnost srozumitelně formulovat své názory a pro jeho přesvědčivé vystupování, kterým uměl strhnout lidi kolem sebe. Mirek byl aktivní, pracovitý člověk mnoha zájmů,“ uvedl bývalý prezident.

Pohřeb zakladatele ODS Miroslava Macka (†79): Proč nepřijel Klaus?

Miroslav Macek se narodil 7. prosince 1944 v Litomyšli. Absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor stomatologie, dlouhá léta pracoval jako zubař, žil v Zábřehu na Moravě. Do politiky se zapojil hned v listopadu 1989, kdy se angažoval v Občanském fóru, za které byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

V červnu téhož roku byl pak zvolen poslancem Sněmovny národů. Po rozpadu Občanského fóra se stal jedním ze zakládajících členů ODS a opakovaně, byť s přestávkami, byl jejím místopředsedou až do své rezignace v roce 2001.

Ve volbách v červnu 1992 byl opět zvolen poslancem Sněmovny národů FS. Stal se místopředsedou federální vlády a měl na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí. Byl jedním ze zastánců rozdělení Československa.

Utajený pohřeb Miroslava Macka (†79): Na zámek do Bludova dorazili jeho blízcí

Nejenom uvnitř vlastní strany byl Macek považován za kontroverzní osobu. Političtí odpůrci mu často vyčítali i jeho podnikatelské aktivity, byl spojován zejména s nejasnostmi kolem privatizace Knižního velkoobchodu. V září 2001 přinesla média informaci, že Macek dostal několikamilionovou odměnu za poradenství rakouské Erste Bank při privatizaci České spořitelny. Macek nařčení z nezákonného jednání odmítl, přesto po zveřejnění případu odešel z vedení ODS. 

V květnu roku 2006 na sebe upozornil fackou, kterou uštědřil tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi (ČSSD). Důvodem byl Rathův výrok, který naznačoval, že se Macek oženil pro peníze. Podle rozhodnutí soudu se Macek musel později Rathovi omluvit a zaplatit mu 100 tisíc korun.

Miroslav Macek žil v Zábřehu. A notně tam dbal i o svou zahradu. | Facebook - M. Macek

Hluboká rána zasáhla 21. srpna rodinu europoslance Alexandra Vondry (ODS), když mu zemřela po zápase s těžkou nemocí jeho choť Martina. Bylo jí 57 let. Vondra na svou životní lásku zavzpomínal v dojemném příspěvku na sociálních sítích. Stejně jako on byla i Martina signatářkou Charty 77. 

„Zemřela doma v přítomnosti nejbližších a ve spánku po statečném a dlouhém zápase s těžkou nemocí 21. srpna před půlnocí. Letos v červenci se dožila 57 let. Na výročí dobytí Bastily se narodila, ve dvaceti podepsala Chartu 77, na výročí okupace nás opustila. Je to brzo, není to fér. Ale život už někdy takový je,“ napsal Vondra na facebooku. 

Podle svých slov si v její přítomnosti naplno uvědomoval, jak skvělou ženu po svém boku posledních 37 let měl. „Na nic si nehrála, byla skromná, ale o to víc mnoha lidem – jako učitelka, pečovatelka nebo terapeutka – pomohla. Majdo, díky! Odpočívej v pokoji,“ vzkázal politik. 

Ve věku 68 let zemřel v sobotu 12. října bývalý europoslanec za ODS a někdejší primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák. Členem Občanské demokratické strany byl Vlasák 33 let. V unijní politice byl několik let místopředsedou Evropského parlamentu.

V europarlamentu Vlasák podle ODS aktivně podporoval čerpání evropských fondů na projekty zaměřené na rozvoj měst a regionů, a pomohl tak uskutečnit řadu významných investic v Česku. Europoslancem byl od roku 2004 po deset let a v letech 2012 až 2014 byl také místopředsedou Evropského parlamentu.

Pohřeb Oldřicha Vlasáka (†68): Dojemná vzpomínka Vystrčila, loučili se i Červíček a Duka

Vlasák byl rovněž podle předsedy královéhradeckého sdružení strany a poslance Pavla Staňka nejvýraznější osobností hradecké ODS. „Období, ve kterém vedl Hradec Králové, znamenalo zásadní otočení kormidlem směrem k dynamickému rozvoji, nastartování klíčových rozvojových projektů a proměn města,“ sdělil.

Od roku 1994 byl až do své smrti zastupitelem Hradce Králové a v letech 1998 až 2004 primátorem města. „Pro mě osobně je spojen s mými politickými začátky. Byl to právě on, kdo mě přivedl k politické práci a ostatně i k členství v ODS,“ doplnil Staněk.

Vlasák vystudoval Strojní fakultu na ČVUT v Praze. Pracovní kariéru začínal jako výzkumník v oblasti životního prostředí a později se jako ředitel společnosti East Bohemian Airport zasadil podle ODS o otevření vojenského letiště Pardubice civilnímu provozu.

Občanští demokraté truchlí, zemřel bývalý místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (†68) | Profimedia.cz

30. října náhle zemřel v 69 letech brněnský senátor a bývalý ředitel obou brněnských fakultních nemocnic Roman Kraus z ODS. Důvodem byla plicní embolie. 

Kraus se narodil 27. října 1955 v Brně. Vystudoval brněnské Gymnázium Vídeňská a následně v Brně absolvoval lékařskou fakultu. První anesteziologické zkušenosti získával ve vyškovské nemocnici, poté působil ve svatoanenské nemocnici. V letech 1989 až 1991 pracoval v Jemenu jako lékař intenzivista.

V roce 1994 se stal lékařským náměstkem ředitelky svatoanenské nemocnice pro chirurgické obory. V letech 2006 až 2007 byl ředitelem Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, v letech 2007 až 2019 pak vedl Fakultní nemocnici Brno. V roce 2020 byl zvolen senátorem. V Senátu byl předsedou výboru pro zdravotnictví.

Náhle zemřel senátor ODS a lékař Roman Kraus (†69). Zabila ho plicní embolie, kolegové v šoku

„Velmi mě zasáhla zpráva o náhlém úmrtí senátora Romana Krause. Skvělý lékař, vynikající ředitel brněnských fakultních nemocnic, respektovaný senátor, kamarád. Romana jsem znal dlouho, vážil jsem si jeho názorů, kompetence, rozhledu, klidu a energie, s níž se snažil prosazovat potřebné změny ve zdravotnictví. Je to velká ztráta pro ODS i pro českou politiku,“ uvedl tehdy premiér Petr Fiala (ODS).

Zármutek nad úmrtím vyjádřil na sociální síti i předseda Senátu a Krausův stranický kolega Miloš Vystrčil, ale také řada dalších politiků. Kraus byl členem ODS v Brně od roku 2004.

Ve věku 69 let zemřel senátor Roman Kraus (ODS). | reprofoto FB Roman Kraus

Po náhlých zdravotních komplikacích zemřel 15. února ve věku 49 let místostarosta Kolína Michal Najbrt. Najbrt byl ve vedení města od roku 2018, kdy byl zvolen jako zastupitel uskupení Změna pro Kolín.

„Ve své práci se věnoval těm nejsložitějším a málo líbivým činnostem. Jeho denním chlebem mu byly uzavírky silnic, Městská hromadná doprava, městské bytové a nebytové prostory. Nejblíže k srdci mu přirostl Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Ať už to byla péče o seniory, které často navštěvoval, či osoby v nouzi. Pyšný byl na před časem zavedenou právní poradnu,“ uvedlo na facebooku město.

Soustrast rodině vyjádřil na síti X také bývalý kolínský starosta a současný ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který je zakladatelem Změny pro Kolín. „Neumím tu zprávu v sobě ani zpracovat. Uvěřit jí. Táta, kamarád, srdcař,“ vzpomínal vicepremiér na zesnulého kolegu. 

Místostarosta Kolína Michala Najbrt | Facebook, Instagram

11. dubna ve věku 77 let náhle zemřel bývalý dlouholetý poslanec Miroslav Krajíček. Členem ODS byl od roku 1993. Krajíček působil také jako zastupitel města Opavy či jako generální ředitel státního podniku Povodí Odry.

Krajíček byl poslancem ve třech volebních obdobích mezi lety 1998 až 2010, kdy už svůj post za Moravskoslezský kraj neobhajoval. V následujícím roce se ujal vedení Povodí Odry. Byl také členem sněmovního ústavně-právního výboru, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a zastupitelem města Opavy.

„Jeho život byl věnován veřejné službě, kde se zasazoval především o rozvoj vzdělávacích politik, podporu regionálního rozvoje a oblastí sociální politiky a zdravotnictví. Oceňován byl nejenom pro svou odbornost, ale i pro svou schopnost stavět mosty mezi různými politickými proudy,“ uvedla ODS v tiskové zprávě.

Bývalý poslanec ODS Miroslav Krajíček. | Profimedia