Zesnulá Marie Benešová (†76), někdejší nejvyšší státní zástupkyně a dvojnásobná ministryně spravedlnosti, byla činná v politice téměř dvě dekády. Na její úterní pohřeb do pražských Strašnic tak dorazilo mnoho dnes již téměř zapomenutých tváří jak vládních, tak sociálně demokratických. Kdo se ukázal?
Pohřeb Marie Benešové (†76): Stará garda zpět na scéně! Grégr, Rusnok, Kněžínek a další
1.Ministr spravedlnosti Robert Pelikán
Robert Pelikán (ANO) byl ministrem spravedlnosti v sociálně-demokratické vládě Bohuslava Sobotky a následně i v první jednobarevné vládě Andreje Babiše, která nezískala důvěru Sněmovny. Ve funkci tak působil v letech 2015 až 2018. Od roku 2017 byl i poslancem. V dubnu 2018 oznámil, že odchází z politiky. Důvodem byly názorové neshody se zbytkem hnutí.
Ve funkci ministra vzbudil Pelikán pozornost například rozhodnutím o vydání Rusa Jevgenije Nikulina do USA, kde čelí obvinění z kybernetického útoku na tři technologické firmy. O jeho vydání usilovalo i Rusko, které postup českých úřadů kritizovalo, a Nikulinovo vydání vyvolalo kritickou reakci u prezidenta Miloše Zemana, který Pelikána žádal o Nikulinovo vydání do Ruska. Kritický byl na prezidenta Václava Klause.
2.Premiér Jiří Rusnok
Po pádu vlády Petra Nečase (ODS) sestavila tehdejší koalice nový kabinet v čele s tehdejší šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou. Prezident Miloš Zeman ale její návrh odmítl a místo něj sestavil úřednickou vládu v čele s Jiřím Rusnokem, která vládla na přelomu roku 2013 a 2014.
Necelý měsíc po svém konci v roli předsedy vlády Zeman jmenoval Rusnoka jako guvernéra České národní banky, kterým byl až do roku 2022.
Nicméně právě v době svého působeni ve Strakově akademii zasedl Rusnok v kabinetu společně s Marií Benešovou, která mu tehdy poprvé usedla do křesla ministryně spravedlnosti.
3.Ministr dopravy Zdeněk Žák
Zdeněk Žák (exODS) patřil do skupiny ministrů v Rusnokově vládě, kde seděl společně s Benešovou a zastával post ministra dopravy. „Marie Benešová byla naprostý unikát. V české politice druhý takový nebyl a myslím, že už dlouho ani nebude. Byla to žena mateřská, vždy otevřená pomoci. Ale když viděla, že někdo nemá pravdu nebo že se někomu děje bezpráví, tak se změnila v naprostou fúrii, která se vrhla na své nepřátele,“ vzpomínal Žák pro Blesk.
Kromě své vládní funkce byl také generálním inspektorem Drážní inspekce a také byl předsedou dozorčí rady Českých drah.
4.Hejtman Michal Hašek
Byl hvězdou SOCDEM (dříve pojmenované jako ČSSD) a jedním z předních politiků posledních dvou dekád. Poslanec, šéf poslanců SOCDEM, náměstek ministra vnitra, místopředsedou ve straně a hlavně také hejtmanem Jihomoravského kraje až do roku 2021. Společně s tím byl i 8 let šéfem Asociace krajů.
Hašek zažil rovnou několik kontroverzí a skandálů. Krk ve vedení strany mu ale zlomila schůzka s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a dalšími členy SOCDEM, kdy se po sněmovních volbách domlouvali, jak nenechat Bohuslava Sobotkou být premiérem.
Do aktivní politiky se Hašek vrátil letos, když kandidoval do Evropského parlamentu za stranu PRO Jindřicha Rajchla. Dny jeho slávy jsou ale nejspíš pryč, když strana ve volbách získala pouze 2,15 procenta.
5.Ministr průmysl Miroslav Grégr
Nejdřív byl »atomový dědek« Miroslav Grégr (exČSSD) ministrem strojírenství ve vládě Petra Pittharta už v roce 1990. Později však získal pozici ministra průmyslu ve vládě Miloše Zemana mezi lety 1998 a 2002, kde byl i místopředsedou celého kabinetu.
Grégr je ale znám především jako velký obhájce výstavby jaderných bloků. Před pěti lety mluvil o tom, že je potřeba v Česku postavit třetí jadernou elektrárnu, dnes mluví o potřebě postavit více než čtyři nové jaderné bloky.
I po skončení v aktivní politice však Grégr zůstal Zemanovým spojencem. Usiloval o jeho návrat z důchodu na Vysočině, když zakládal občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana, a následně pomáhal se vznikem Strany práv občanů Zemanovci. Prezident Zeman ho následně v roce 2013 ocenil státním vyznamenáním.
6.Ministr pro lidská práva Jan Chvojka
Dalším politikem z řad SOCDEM byl na pohřbu Jan Chvojka, bývalý poslanec, šéf poslaneckého klubu a zejména exministr pro lidská práva z dob kabinetu Bohuslava Sobotky, kde byl zároveň předsedou legislativní rady. Dodnes je pak zastupitelem Pardubického kraje.
Chvojka na sebe upozornil svým podnětem k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli vystoupení skupiny Ortel, která je známá svými texty, jež jsou často zaměřeny proti menšinám, a kapela zahrála tehdy v přímém přenosu udílení cen Český slavík. Vysílací rada ale neshledala na účasti kapely nic nezákonného a oznámila, že se jím nebude dále zabývat.
7.Europoslanec Stanislav Polčák
Stanislav Polčák (STAN) byl poslancem a dalších 10 let také europoslancem. Na kandidátku hnutí STAN už znovu letos nešel po kontroverzi, kterou vyvolalo jeho spojení s kauzou Dozimetr.
V říjnu 2023 Deník N informoval, že v policejním spise ke kauze je zaznamenána výpověď Stanislava Polčáka, který v případu figuroval jako svědek. Polčák měl se stíhaným podnikatelem Michalem Redlem a jeho rodinou trávit několik dovolených a komunikovat s ním přes šifrovací aplikaci.
Kontroverzí měl ale Polčák víc. Do nelibosti veřejnosti se dostal i kvůli svému požadavku na 7,7 milionu korun při zastupování obcí v kauze Vrbětice. O svém nároku se ale zúčastněným prý po celou dobu vůbec nezmínil a ti tak jeho pomoc brali jako dobrovolnou - i vzhledem k jeho pozici europoslance. Po medializaci kauzy se svého nároku, dle mediálního vyjádření, vzdal.
8.Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek
Než se Marie Benešová stala znovu ministryní vlády - a to v kabinetu Andreje Babiše - její místo zhruba rok zastával Jan Kněžínek. Jeho tehdejší odchod ale tenkrát budil podezření, že ho Babiš z pozice nechal odejít poté, co hledal někoho vstřícnějšího ke kauze Čapí hnízdo. To se však nepotvrdilo.
Dodnes je však Kněžínek náměstek legislativní rady vlády. Minulý týden se ale na něj stočila pozornost, protože prý podle Transparency International nechal převzít část argumentací, proč nechat některé pravomoci šéfovi antimonopolního úřadu, který má podle kritiků moc silné pravomoci oproti jiným zemím EU.
9.Ministr zahraničí Jan Kohout
Dalším kolegou Benešové z Rusnokovy vlády byl na pohřbu bývalý ministr zahraničí Jan Kohout (exSOCDEM). Jeho život byl s českou diplomacií spojen poslední dvě dekády, kdy zastával několikrát i pozici náměstka na rezortu zahraničí nebo byl představitel Česka při EU.
Během svého času v diplomacii se Kohout sešel i s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Dělal ale i poradce prezidentu Miloši Zemanovi, staral se o přípravy českého předsednictví v EU nebo měl na starosti spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, když zastával post náměstka u ministra zahraničí Jakuba Kulhánka.
- Související
Témata:
Že se autor článku nestydí.