Pavel poslal dopis Trumpovi: Upozornil ho na ruskou agresi! Zmínil i českou muniční iniciativu
Česká republika si je plně vědoma toho, že z aliančního spojenectví vyplývají nejen výhody, ale také závazky. V dopise zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to minulý týden napsal prezident Petr Pavel. Kromě obrany je podle něj Česko připraveno se Spojenými státy posílit spolupráci v kybernetické bezpečnosti či energetice.
Pavel Trumpovi pogratuloval ke zvolení. Na začátku listopadu po volbách uvedl, že zájmem je, aby vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zůstaly co nejlepší bez ohledu na to, kdo s kým vycházel lépe, či hůře. Řekl také, že se nedomnívá, že by Trumpovo druhé funkční období mělo zásadně narušit transatlantickou vazbu. Bilaterální jednání očekává případně až později.
V dopise česká hlava státu uvedla, že země pojí přátelské vztahy, které jsou podloženy spojenectvím v Severoatlantické alianci (NATO). „Jsem přesvědčen, že pevná transatlantická vazba je základem prosperity a bezpečnosti obou břehů Atlantiku a že je zásadní i pro stabilitu dalších regionů světa,“ podotkl Pavel. USA jsou podle něj symbolem a obhájcem svobody, přičemž před 35 lety se součástí svobodného světa stalo opět i Česko a další státy střední a východní Evropy. „Dnes se Rusko snaží tento příběh přepsat,“ konstatoval prezident.
Zdůraznil, že Česko od začátku ruské agrese proti Ukrajině vynakládá maximální úsilí, aby Rusko i další autokratické státy pochopily, že brutální agrese nemůže zvítězit. Připomněl českou muniční iniciativu i to, že Česko by mělo letos vynaložit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. „Vedle obrany jsme připraveni posílit naši spolupráci také v oblastech kybernetické bezpečnosti či energetiky. Pojí nás rovněž naše dlouhodobě nadstandardní vztahy s Izraelem,“ dodal Pavel.
Budoucí vývoj ve východní Evropě bude podle Pavla mít globální dopady. V Indo-Pacifiku Česko a USA sdílejí úsilí zachovat v Tchajwanské úžině mír a zajistit stabilitu a dodržování mezinárodního práva v Jihočínském moři.
„Je to především ruská agrese a spolupráce dalších autokratických států, které hrozí zvrátit postavení USA a Západu ve světě a kterým se musí demokratické státy společně postavit. Jasná a silná demonstrace transatlantické jednoty může posílit globální stabilitu a přinést našim občanům mír a prosperitu,“ dodal Pavel. Na závěr podotkl, že se těší na spolupráci v nadcházejících letech.
Dopis byl odeslán 20. listopadu. Proč byl ale zveřejněn se spožděním? „Nebyl k tomu žádný významný důvod. Dopis byl primárně směřován ke zvolenému americkému prezidentu Trumpovi. Zveřejněn byl se zpožděním, aby se s ním mohla nejdříve americká strana seznámit,“ uvedl pro Blesk hradní mluvčí Vojtěch Šeliga.
Pavel v Hráčích: Nemá problém s ním jednat
Pavel o Trumpovi hovořil před několika dny v pořadu Hráči na Blesk.cz. Vysvětlil například, proč ho v minulosti nazval „odpudivou lidskou bytostí“. „Byly to summity NATO a všechny aktivity kolem summitu. Například nástup na pódium na společné foto, kdy mu stál v cestě myslím černohorský premiér a Donald Trump ho poměrně neurvale odstrčil. Známe jeho prohlášení ve vztahu k ženám, k politickým oponentům či věty, že kdo neplatí (neinvestuje dost do obrany v rámci NATO – pozn. red.), ať si ho Rusko klidně vezme. To jsou prohlášení, která možná zaberou v byznysu, ale v mezinárodních vztazích vyvolávají obavy, hlavně od prezidenta největší demokracie v NATO,“ řekl prezident v Hráčích.
Zároveň uvedl, že s Trumpem nemá problém jednat, ani ho pozvat do Prahy. Nový americký prezident by se svojí rázností mohl efektivně komunikovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Asi jsme všichni cítili, že (Trumpem deklarovaná – pozn. red.) představa ukončení konfliktu do 24 hodin nebude realizovatelná. Na druhou stranu se od něho očekává určitá míra razance. Pokud by přímý kontakt Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem vedl k tomu, že Rusko bude ochotné uvažovat o ústupcích, o prostoru pro diplomacii, znamenalo by to velký pokrok,“ prohlásil Pavel.
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
Oprava omluví.