Pavel poslal dopis Trumpovi: Upozornil ho na ruskou agresi! Zmínil i českou muniční iniciativu
Česká republika si je plně vědoma toho, že z aliančního spojenectví vyplývají nejen výhody, ale také závazky. V dopise zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to minulý týden napsal prezident Petr Pavel. Kromě obrany je podle něj Česko připraveno se Spojenými státy posílit spolupráci v kybernetické bezpečnosti či energetice.
Pavel Trumpovi pogratuloval ke zvolení. Na začátku listopadu po volbách uvedl, že zájmem je, aby vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zůstaly co nejlepší bez ohledu na to, kdo s kým vycházel lépe, či hůře. Řekl také, že se nedomnívá, že by Trumpovo druhé funkční období mělo zásadně narušit transatlantickou vazbu. Bilaterální jednání očekává případně až později.
V dopise česká hlava státu uvedla, že země pojí přátelské vztahy, které jsou podloženy spojenectvím v Severoatlantické alianci (NATO). „Jsem přesvědčen, že pevná transatlantická vazba je základem prosperity a bezpečnosti obou břehů Atlantiku a že je zásadní i pro stabilitu dalších regionů světa,“ podotkl Pavel. USA jsou podle něj symbolem a obhájcem svobody, přičemž před 35 lety se součástí svobodného světa stalo opět i Česko a další státy střední a východní Evropy. „Dnes se Rusko snaží tento příběh přepsat,“ konstatoval prezident.
Zdůraznil, že Česko od začátku ruské agrese proti Ukrajině vynakládá maximální úsilí, aby Rusko i další autokratické státy pochopily, že brutální agrese nemůže zvítězit. Připomněl českou muniční iniciativu i to, že Česko by mělo letos vynaložit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. „Vedle obrany jsme připraveni posílit naši spolupráci také v oblastech kybernetické bezpečnosti či energetiky. Pojí nás rovněž naše dlouhodobě nadstandardní vztahy s Izraelem,“ dodal Pavel.
Budoucí vývoj ve východní Evropě bude podle Pavla mít globální dopady. V Indo-Pacifiku Česko a USA sdílejí úsilí zachovat v Tchajwanské úžině mír a zajistit stabilitu a dodržování mezinárodního práva v Jihočínském moři.
„Je to především ruská agrese a spolupráce dalších autokratických států, které hrozí zvrátit postavení USA a Západu ve světě a kterým se musí demokratické státy společně postavit. Jasná a silná demonstrace transatlantické jednoty může posílit globální stabilitu a přinést našim občanům mír a prosperitu,“ dodal Pavel. Na závěr podotkl, že se těší na spolupráci v nadcházejících letech.
Dopis byl odeslán 20. listopadu. Proč byl ale zveřejněn se spožděním? „Nebyl k tomu žádný významný důvod. Dopis byl primárně směřován ke zvolenému americkému prezidentu Trumpovi. Zveřejněn byl se zpožděním, aby se s ním mohla nejdříve americká strana seznámit,“ uvedl pro Blesk hradní mluvčí Vojtěch Šeliga.
Pavel v Hráčích: Nemá problém s ním jednat
Pavel o Trumpovi hovořil před několika dny v pořadu Hráči na Blesk.cz. Vysvětlil například, proč ho v minulosti nazval „odpudivou lidskou bytostí“. „Byly to summity NATO a všechny aktivity kolem summitu. Například nástup na pódium na společné foto, kdy mu stál v cestě myslím černohorský premiér a Donald Trump ho poměrně neurvale odstrčil. Známe jeho prohlášení ve vztahu k ženám, k politickým oponentům či věty, že kdo neplatí (neinvestuje dost do obrany v rámci NATO – pozn. red.), ať si ho Rusko klidně vezme. To jsou prohlášení, která možná zaberou v byznysu, ale v mezinárodních vztazích vyvolávají obavy, hlavně od prezidenta největší demokracie v NATO,“ řekl prezident v Hráčích.
Zároveň uvedl, že s Trumpem nemá problém jednat, ani ho pozvat do Prahy. Nový americký prezident by se svojí rázností mohl efektivně komunikovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Asi jsme všichni cítili, že (Trumpem deklarovaná – pozn. red.) představa ukončení konfliktu do 24 hodin nebude realizovatelná. Na druhou stranu se od něho očekává určitá míra razance. Pokud by přímý kontakt Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem vedl k tomu, že Rusko bude ochotné uvažovat o ústupcích, o prostoru pro diplomacii, znamenalo by to velký pokrok,“ prohlásil Pavel.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Oprava omluví.