Pavel poslal dopis Trumpovi: Upozornil ho na ruskou agresi! Zmínil i českou muniční iniciativu
Česká republika si je plně vědoma toho, že z aliančního spojenectví vyplývají nejen výhody, ale také závazky. V dopise zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to minulý týden napsal prezident Petr Pavel. Kromě obrany je podle něj Česko připraveno se Spojenými státy posílit spolupráci v kybernetické bezpečnosti či energetice.
Pavel Trumpovi pogratuloval ke zvolení. Na začátku listopadu po volbách uvedl, že zájmem je, aby vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zůstaly co nejlepší bez ohledu na to, kdo s kým vycházel lépe, či hůře. Řekl také, že se nedomnívá, že by Trumpovo druhé funkční období mělo zásadně narušit transatlantickou vazbu. Bilaterální jednání očekává případně až později.
V dopise česká hlava státu uvedla, že země pojí přátelské vztahy, které jsou podloženy spojenectvím v Severoatlantické alianci (NATO). „Jsem přesvědčen, že pevná transatlantická vazba je základem prosperity a bezpečnosti obou břehů Atlantiku a že je zásadní i pro stabilitu dalších regionů světa,“ podotkl Pavel. USA jsou podle něj symbolem a obhájcem svobody, přičemž před 35 lety se součástí svobodného světa stalo opět i Česko a další státy střední a východní Evropy. „Dnes se Rusko snaží tento příběh přepsat,“ konstatoval prezident.
Zdůraznil, že Česko od začátku ruské agrese proti Ukrajině vynakládá maximální úsilí, aby Rusko i další autokratické státy pochopily, že brutální agrese nemůže zvítězit. Připomněl českou muniční iniciativu i to, že Česko by mělo letos vynaložit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. „Vedle obrany jsme připraveni posílit naši spolupráci také v oblastech kybernetické bezpečnosti či energetiky. Pojí nás rovněž naše dlouhodobě nadstandardní vztahy s Izraelem,“ dodal Pavel.
Budoucí vývoj ve východní Evropě bude podle Pavla mít globální dopady. V Indo-Pacifiku Česko a USA sdílejí úsilí zachovat v Tchajwanské úžině mír a zajistit stabilitu a dodržování mezinárodního práva v Jihočínském moři.
„Je to především ruská agrese a spolupráce dalších autokratických států, které hrozí zvrátit postavení USA a Západu ve světě a kterým se musí demokratické státy společně postavit. Jasná a silná demonstrace transatlantické jednoty může posílit globální stabilitu a přinést našim občanům mír a prosperitu,“ dodal Pavel. Na závěr podotkl, že se těší na spolupráci v nadcházejících letech.
Dopis byl odeslán 20. listopadu. Proč byl ale zveřejněn se spožděním? „Nebyl k tomu žádný významný důvod. Dopis byl primárně směřován ke zvolenému americkému prezidentu Trumpovi. Zveřejněn byl se zpožděním, aby se s ním mohla nejdříve americká strana seznámit,“ uvedl pro Blesk hradní mluvčí Vojtěch Šeliga.
Pavel v Hráčích: Nemá problém s ním jednat
Pavel o Trumpovi hovořil před několika dny v pořadu Hráči na Blesk.cz. Vysvětlil například, proč ho v minulosti nazval „odpudivou lidskou bytostí“. „Byly to summity NATO a všechny aktivity kolem summitu. Například nástup na pódium na společné foto, kdy mu stál v cestě myslím černohorský premiér a Donald Trump ho poměrně neurvale odstrčil. Známe jeho prohlášení ve vztahu k ženám, k politickým oponentům či věty, že kdo neplatí (neinvestuje dost do obrany v rámci NATO – pozn. red.), ať si ho Rusko klidně vezme. To jsou prohlášení, která možná zaberou v byznysu, ale v mezinárodních vztazích vyvolávají obavy, hlavně od prezidenta největší demokracie v NATO,“ řekl prezident v Hráčích.
Zároveň uvedl, že s Trumpem nemá problém jednat, ani ho pozvat do Prahy. Nový americký prezident by se svojí rázností mohl efektivně komunikovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Asi jsme všichni cítili, že (Trumpem deklarovaná – pozn. red.) představa ukončení konfliktu do 24 hodin nebude realizovatelná. Na druhou stranu se od něho očekává určitá míra razance. Pokud by přímý kontakt Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem vedl k tomu, že Rusko bude ochotné uvažovat o ústupcích, o prostoru pro diplomacii, znamenalo by to velký pokrok,“ prohlásil Pavel.
Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
Oprava omluví.