Mír na Ukrajině je v nedohlednu, tvrdí šéf BIS Koudelka a zmínil roli ruské rozvědky
Svět je podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky svědkem globalizace zla kvůli vzájemné podpoře Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje. Roli v tom hrají ruské tajné služby, řekl Koudelka na dnešní sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Odmítl také bagatelizování schopností ruských tajných služeb, které podle něj patří k nejlepším na světě. Varoval před jejich schopností dlouhodobě plánovat, což podle šéfa kontrarozvědky zahrnuje i dobu po válce na Ukrajině.
Koudelka zmínil, že mír na Ukrajině je v nedohlednu, KLDR dodává Rusku munici včetně raket a vztahy na Korejském poloostrově se prudce zhoršily. Írán pak dodává Rusku drony, technologiemi podporuje Rusko ve válce také Čína, která se zároveň podle některých indicií připravuje na konflikt kvůli Tchaj-wanu. „Jsme svědky jevu, který je velmi závažný. A neměli bychom ani na chvíli pochybovat o tom, že při formování této osy zla hrají ruské zpravodajské služby velmi významnou roli,“ řekl.
Koudelka uvedl, že sovětské a ruské tajné služby mají společné to, že patří k nejlepším na světě. Snižování jejich schopností je naivní a není namístě. „Metody ruských tajných služeb se příliš neliší od jejich sovětských předchůdců,“ řekl. Kladou důraz na lidské zdroje, jejich získávání a řízení. Používají při tom klasické prostředky, ale i nejmodernější techniku. Rozdílem je, že dnes špioni získávají řadu neutajovaných informací při kontaktech s novináři, politiky či podnikateli.
Zmínil ale také odposlechy a aktivity zahrnující likvidaci nepohodlných osob v zahraničí. „Sovětské tajné služby to dělaly vždy, ale novinkou v posledních desetiletích je používání látek spadajících, řekněme, do skupiny zbraní hromadného ničení,“ dodal Koudelka. Ruské tajné služby útočí také v kyberprostoru a pracují na ovlivňování veřejného mínění. Cílem je destrukce důvěry lidí ve stát, instituce a mezinárodní organizace a navození pocitu, že všechno je lež a klam, doplnil.
Ruské tajné služby také vynikají plánováním a už nyní se podle Koudelky připravují na situaci, která nastane po skončení války na Ukrajině. Mohou se pokusit využít úlevu a euforii po válce k tomu, aby se počty ruských diplomatů či novinářů v zahraničí vrátily na dřívější hodnoty, které se například v Česku v posledních letech zásadně snížily kvůli odhalení zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích a po invazi na Ukrajinu. Mezi ruskými diplomaty v Česku byla podle BIS řada důstojníků tajných služeb.
„Představitelé Ruska a jejich spojenci u nás budou mluvit o ekonomické diplomacii, cenách energií a surovin, nutnosti udělat tlustou čáru za minulostí a tak dále,“ konstatoval Koudelka. Česko na to musí být připravené a umět takovým snahám čelit. „Samozřejmě bude nutné navázat, udržovat a rozvíjet s Ruskem styky, jednat s ním a obchodovat, ale tak abychom při tom nerezignovali na vlastní bezpečnost a na to, co jsme za uplynulých několik let v této oblasti dokázali,“ dodal.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ten Koudelka není šéf BIS (bezpečnostní služby jsou vždy tajné), ale ve skutečnosti je šéf vládní MIS (mediální informační služby) a tak je ho třeba také posuzovat.