Vlažný zájem o křeslo šéfa Pirátů. „Důsledek špatné práce Bartošova vedení,“ míní politolog

Pražský exprimátor Hřib se o křeslo přihlásil ve čtvrtek. Vyslyšel tak své spolu-straníky, kteří mu na fóru Pirátské strany vyjadřovali v takovém kroku podporu. Dlouho prý přemýšlel, zda rukavici zvednout. „Přesvědčilo mě i několik událostí posledních dní,“ napsal Hřib. 

„Chci nás vycentrovat tak, aby Piráti byli hlavní politickou silou na liberálním středu, abychom získali opět schopnost zaujmout tento centrální proud voličů a abychom prosazovali politiku opřenou o expertízu a data. Naše země dlouhodobě stagnuje a předehnali nás už i Poláci. Dosavadní kurz naší země, nastavený v 90tých letech, nás totiž zavedl na mělčinu. Musíme přestat přemýšlet jen o tom, jak ten koláč přerozdělit jinak, a zabývat se hlavně tím, jak upéct koláč větší. A k tomu potřebujeme férovou tržní ekonomiku,“ předestřel bývalý pražský primátor své vize pro Piráty i Česko. 

Podle politologa Milana Školníka z České zemědělské univerzity by mohl být Zdeněk Hřib pro Piráty dobrou volbou. „Vždycky je  vhodnější, aby se vybíralo z politiků, kteří v podstatě zastávají veřejnou funkci. Ten člověk má tím pádem přístup do medií a může argumentovat tím, že už prošel volbami a má i důvěru voličů,“ řekl Blesku.

Vadit by neměla ani nepovedená obhajoba primátorského řetězu.  „Šel o stupínek dolů, na druhou stranu mocensky až tolik v té Praze neoslabil,“ míní Školník. Slabý zájem o pozici šéfa Pirátů způsobuje podle něj především riziko, že by strana mohla během jeho mandátu opustit sněmovnu. „Je to vlastně šibeniční pozice,“ dodal. 

Politolog Miloš Brunclík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy souhlasí s tím, že nezájem Pirátů o post předsedy souvisí s volbami do Poslanecké sněmovny, které se budou konat příští rok. „Tam Pirátům hrozí další volební porážka. Takže případný vůdce strany dnes riskuje svůj politický kapitál a kariéru,“ řekl Blesku. 

Vlažný pirátský zájem

Blížící se volby, ale podle Lukáše Jelínka nejsou tím jediným, co dění v Pirátské straně vysvětluje. „Je to důsledek špatné personální práce dosavadního Bartošova vedení, kdy se prostě nemyslelo na to, že jednou bude Pirátská strana potřebovat nové lídry a žádní nebyli připravováni,“ vysvětluje politolog. 

Úloha nového lídra totiž nebude vůbec jednoduchá, míní Jelínek. „Ten člověk bude muset nějak semknout, vnitřně spojit Pirátskou stranu, která, zdá se, trpí nejrůznějšími disharmoniemi,“ uvedl politolog. 

„Zároveň bude muset vymyslet takovou strategii, která Piráty představí jako opoziční stranu ucházející se hlavně o hlasy bývalých voličů vládní koalice, kteří jsou nespokojeni, ale zároveň budou muset vysvětlovat, proč se dnes Piráti vyjadřují často proti tomu, pod co se sami podepisovali během svého vládního působení,“ řekl Jelínek a dodal, že poslední volby ukazují, že Piráti začali přicházet nejen o nerozhodné voliče, ale i o své pevné voličské jádro. 

A co bude se stranou teď? „Pirátům se nabízí být hlasitou, věčnou konstruktivní opozicí, která přináší argumenty,“ míní Brunclík. „Musí se odlišit nejen od vládních stran, ale i od SPD a ANO. Bude to ale mít těžké, protože se jim aktuálně nedaří a ztroskotali v tom, v čem se prezentovali jako vůdčí síla, to jest digitalizace,“ řekl Blesku s tím, že nové vedení se bude muset odlišit od Ivana Bartoše. 

Svou kandidaturu na post předsedy strany již oznámil Lukáš Wagenknecht, který minulý měsíc nedokázal obhájit křeslo senátora. „Je to věc, která by špatně působila na veřejnost, kdyby se budoucí předseda nebo předsedkyně rekrutoval z toho zásobníku poražených,“ míní Jelínek.

„Ale myslím si, že větším problémem pana Wagenknechta je, že je dost komplikovaná politická osobnost, jednak při své komunikaci s politickými partnery nebo i spolupracovníky (...), ne vždycky byl úplně loajální k vedení Pirátské strany, takže možná také může na řadu Pirátů působit jako taková docela nepřehledná nevyzpytatelná černá skříňka,“ uzavírá politolog.