Na lov s lukem jako Robin Hood? Výborný představil nový zákon, myslivci ho kritizují

Novela mysliveckého zákona podle Komory ovlivní fungování mysliveckých spolků, sníží počet myslivců v Česku a nepovede ke stanovenému cíli, tedy k vyřešení stavu přemnožené spárkaté zvěře v českých lesích. Novela zákona je podle komory potřebná, nesouhlasí ale s její podobou a kritizuje ministerstvo zemědělství, že neakceptovalo její připomínky.

Výhrady neakceptovali

Členové Myslivecké komise AK ČR se na přípravě zákona podíleli v ministerské pracovní skupině, stěžují si ale, že většina jejich zásadních připomínek nebyla akceptována ani v připomínkovém řízení. „Pokud bude novela zákona přijata v předložené podobě, nedá se předpokládat dosažení stanoveného cíle. Tím je snížení stavů zvěře a s tím souvisejících škod na lesních a zemědělských kulturách,“ řekl předseda komise Jiří Milek.

Opačný efekt?

Přemnožená zvěř podle ministerstva poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun. „Hrozí, že novela bude mít opačný efekt a problémy s přemnoženou zvěří se ve finále zhorší,“ uvedl prezident komory Jan Doležal. Komora se mj. obává zvýšených škod na polních plodinách, zvěř totiž ničí nejen vysázené stromy, ale také zemědělské plodiny a pozemky. Škody na polích dosahují podle komory každoročně stovky milionů korun.

„Novela přináší byrokratizaci lovu s prvky centrálního plánování,“ je přesvědčený zástupce vlastníků půdy a lesů v ČR Daniel Novotný. Lov podle něj budou plánovat úředníci, kterých bude třeba až 400. 

Pavla Benettová, iniciátorka výzvy na záchranu srnčí zvěře, varovala, že novela může ohrozit životy zvěře, která podle jejích slov není plošně přemnožená – záleží na oblasti. Konkrétně srnci podle ní přemnožení nejsou a naopak si všímá, že je jich méně.

Menší prostor pro lov

Komora nesouhlasí mimo jiné se snížením výměry honitby na 250 hektarů, se kterým návrh novely počítá. To se nelíbí ani Českomoravské myslivecké jednotě. Kvůli změně podle ní vznikne až 1600 nových honiteb. „Nedokážu si představit státní správu, která toto zajistí,“ říká předseda jednoty Jiří Janota. 

Novela také nově zavádí minimální počty zvěře, které budou muset myslivci ulovit, při nesplnění dostanou pokutu. Komora považuje systém pokut za problematický a obává se zvýšení administrativní zátěže pro myslivecká sdružení i zemědělce. „Apelujeme proto na zákonodárce, aby zohlednili připomínky Agrární komory ČR i dalších profesních organizací, kterých se tato problematika týká,“ uvedl Doležal. Poslanci by měli začít novelu řešit na zářijové schůzi Sněmovny. 

Střílet psy a kočky povoleno. Ministerstvo hájí zákon o myslivosti, změny prý nejsou potřeba

Myslivci „vymírají“

Mílek tvrdí, že předložený návrh negativně dopadne i na honitby a myslivecké spolky. „S jistotou se dá předpokládat pokles aktivních myslivců ve venkovských regionech,“ doplnil. Myslivců v Česku přitom ubývá dlouhodobě. Zatímco v roce 2014 mělo platný lístek přes 92 tisíc osob, v uplynulé lovecké sezoně bylo lístků podle dat Českého statistického úřadu o téměř 4000 méně. 

„Z našeho pohledu je tohle jedno ze selhání ministerstva, protože nedokáže veřejnosti vysvětlit význam myslivosti,“ řekl ke klesajícímu počtu myslivců zástupce mysliveckých spolků Tomáš Pilík.

Nepoužitelný zákon

„Máme zásadní problémy a výhrady,“ podotýká Janota. Podle něj sice Českomoravská myslivecká jednota byla účastníkem všech řízení o novele, avšak ministr zemědělství Výborný se neúčastnil ani jednou. „Tento zákon je v praxi pro 90 procent myslivců nepoužitelný,“ míní.

Podle něj například není řečeno, jak se budou lovit invazivní druhy, takže se nebudou řešit problémy třeba s kormorány nebo vydrami. Ve výsledku novela nerespektuje potřeby zvěře a nechrání ji. „Zákon vyhovuje pouze úzké skupině vlastníků. Je vytvořen na základě politické objednávky,“ říká Janota. 

Výborný: Je to nutnost

K novele se dnes vyjádřil i sám Výborný. „Je to nutnost, které jsme svědky v našich lesích. Snažíme se vyrovnat s dopady klimatické změny, s následky kůrovcové kalamity,“ komentoval potřebu změn ministr. Přemnoženou spárkatou zvěř vidí jako něco, co je třeba nutně řešit. Trvá na tom, že úpravy posílí práva vlastníků půdy. Stejně tak trvá na tom, že škody po přemnožené zvěři jsou v řádech miliard korun, což myslivci rozporují. Celá třetina mladých stromků je podle Výborného „ožraná“.

„Ten zákon určitě může doznat změn,“ přiznal ale zároveň ministr. S Českomoravskou mysliveckou jednotou je ochoten dál jednat. Cílem podle něj je, že novela myslivce motivovala řádně hospodařit a aby myslivost zjednodušila. To hlavní je, aby se zlepšila péče o krajinu, zdůraznil Výborný. 

„Novela zákona není jen můj zájem, je to zájem celé vlády,“ uvedl také ministr s tím, že úpravu myslivosti zmiňuje programové prohlášení vlády. Výborný je přesvědčen, že do konce funkčního období kabinetu změny prosadit stihne. Také odmítá, že by změny vedly k rozpadu lidové myslivosti.

Úpravy podpořilo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, jehož členové obhospodařují 25 procent veškterých lesů v Česku. „Je to legislativní předpis, který posune myslivost do 21. století,“ uvedlo.

Luky a noktovizory

Co novinka také zavádí, je odstřel zvěře pomocí luku. Nepůjde však o žádnou „partyzánštinu“. Lučištníci budou muset mít složené zkoušky z lovu lukem. Organizaci zkoušek budou mít pod sebou myslivecké organizace a školy, přesně je určí vyhláška. Nově budou moci lovci využívat při nočním lovu také noktovizory, tedy přístroje pro noční vidění.