Ministr Síkela jako "pan Průser". Koupil plynovody za miliardy, ale nemá zákazníky. Zdraží nám energie?

Při koupi 3 miliardy, další maximálně 2, pokud bude mít firma dobré výsledky. To dělá 5 miliard za koupi NET4GAS, jak ji oznámilo loni ministerstvo průmyslu. K tomu je ještě potřeba připočíst vrácenou dividendu od ČEPS za skoro 3 miliardy. To dělá suma sumárum 8 miliard korun za nákup sítě plynovodů pod Českem, který vláda označila za strategický, protože šlo o zajištění kritické infrastruktury.

Není zájem

Jenže jak teď upozornil web Seznam Zprávy, kapacitu v plynovodech nikdo nepoptává. Do pravidelné aukce na začátku léta se totiž podle serveru nikdo nepřihlásil. Před ruskou invazí na Ukrajinu kapacita objednaná v aukcích NET4GAS dosahovala tisíců gigawatthodin plynu denně. Letos si na příští tři roky v červencové aukci nikdo neobjednal víc než 50 gigawatthodin denně. A co víc, zatímco tehdy šlo hlavně o transport ruského plynu z východu přes Česko do Německa, teď už plyn teče téměř výhradně ze zahraničí do Česka.

Teplárny o Síkelově nákupu Net4Gas: Dluhy zaplatí zákazníci

Takže dřív firma vydělávala majitelům tučné sumy, dnes se, už coby státní podnik, topí v dluzích a problémech. Za loňský rok vykázala po zdanění ztrátu 1,7 miliardy korun, což bylo podle firmy způsobeno tím, že ruský Gazprom přestal platit.

Zvýšení poplatků?

Jenže i o prázdné trubky je třeba pečovat a dluhy splácet. Cena za údržbu zůstává podobná, jenže bez tučných výdělků vyvstává otázka, kde na ni teď vzít? Třeba zvýšením poplatku za tranzit, což by fakticky znamenalo zdražení plynu pro všechny. Vlastníkem NET4GAS je ČEPS, v němž akcionářská práva vykonává ministerstvo průmyslu.

„Poplatky za přepravu představují jednu ze složek konečné ceny plynu. Poskytování těchto služeb je regulované, což znamená, že o jejich výši rozhoduje Energetický regulační úřad, který postupuje striktně podle energetického zákona,“ uvedl pro Blesk mluvčí rezortu průmyslu Vojtěch Srnka. A podotkl, že se v Evropě výrazně proměnily toky plynu, kterého je méně a teče jinými trasami, což vede i k navyšování poplatků za jeho přepravu pro vnitrostátní zákazníky.

„Ve státech jako Slovensko či Rakousko vzrostly tyto poplatky přibližně třikrát. U nás je sice pokles objemu přepravovaného plynu ještě výraznější než v těchto zemích, nárůst poplatků v Česku byl ale méně výrazný,“ dodal Srnka.

ERÚ: Ještě jednáme

Podle tiskového mluvčího Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michala Keborta nyní probíhají jednání a cenové rozhodnutí se veřejnost dozví v listopadu. „Regulátor musí zabezpečit financování spolehlivého, bezpečného provozu soustav, plus peníze na investice, plus přiměřený zisk a podobně, to přímo říká zákon,“ řekl Blesku Kebort.

O kolik může zdražit plyn? Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora jde především o náklady na údržbu plynovodů. „Tuzemská spotřeba je asi desetkrát nižší, než byl předtím (před válkou – pozn.red.) celkový průtok soustavou, takže dříve jsme ani nemuseli platit, protože se finanční zátěž dala přesunout na zahraniční poplatníky. Zatímco teď údržbu velkých trubek zaplatit někdo musí,“ řekl Blesku.

Státem odkoupený NET4GAS hlásí miliardovou ztrátu. A teď to všichni zaplatíme

Udržovat je ale dál podle něj smysl dává. Pokud by totiž skončila válka a Německo znovu začalo nakupovat plyn v Rusku, vzhledem k velmi poškozené alternativní trase přes Nordstreamby mohla být ta česká opět klíčovou.

„Ta položka za přepravu plynu je v konečných účtech malá, i když dojde k jejímu zdvojnásobení nebo ztrojnásobení, tak to nehraje takovou roli, jako když jsme měli energetickou krizi,“ míní Gavor. Podobně mluví i mluvčí ERÚ Kebort. „Tranzit je relativně nízká položka v regulované ceně a tvoří desetikoruny,“ vysvětlil s tím, že by případně nešlo o takové zvýšení ceny jako loni, kdy regulované složky rostly výrazně.

To uvedl i Srnka za ministerstvo. „Nyní ji (cenu za přepravu – pozn. red.) tedy nelze předjímat. Nadále ale budou tvořit výrazně menšinový podíl v celkovém objemu regulovaných plateb, jejich případný růst se tak v celkových cenách projeví jen minimálně,“ sdělil.

Zvýšení poplatků?

Podle mluvčího rezortu Srnky si nechal stát před koupí NET4GAS vypracovat tři znalecké posudky od renomovaných mezinárodních institucí. Ty dle něj potvrdily ekonomickou výhodnost transakce pro stát.

„Do těchto posudků bylo započítáno i snížení tranzitu plynu, ke kterému došlo v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. Současný finanční vývoj společnosti nadále počítá s návratností investice přibližně 10 let, což je v případě strategických infrastrukturních aktiv naprosto běžné,“ uvedl Srnka s tím, že zveřejnění posudků by bylo porušením obchodního tajemství.

Vyhlíží rozhodnutí Kyjeva

Objem plynu přepravovaného přes Česko by mohl podle Srnky být výrazně ovlivněn blížící se expirací smlouvy o přepravě plynu z Ruska přes Ukrajinu. „Vláda Ukrajiny zatím dává najevo neochotu tuto smlouvy prodloužit, což by znamenalo, že by se Česká republika mohla stát jednou z tranzitních cest pro dodávky plynu do zemí na východ od nás,“ uvedl mluvčí.

Síkelův nákup až za 5 miliard Kč v době úspor: Stát dokončil převzetí sítě plynovodů NET4GAS

„Nízká zarezervovaná kapacita na příští rok proto v tuto chvíli není jednoznačným ukazatelem toho, jaký objem plynu se bude v příštích letech přes české území přepravovat. Tyto kapacity mohou být rezervovány nejen ve formě ročních produktů, ale také jako produkty na kratší časová období,“ doplnil s tím, že situaci ještě může také zlepšit vývoj v Německu.

Dluhy tam i tam

Věřitelům dluží NET4GAS zhruba 33 miliard korun. Zároveň však podle ministra Síkely společnost drží pohledávky ve vyšší téměř 70 miliard korun vůči ruskému dodavateli, společnosti Gazprom. Ta přestala po začátku války za využívání českých plynovodů platit. „A my ji budeme aktivně vymáhat,“ řekl k pohledávce Síkela v říjnu minulého roku v České televizi. A to se podle Srnky děje.

„Své pohledávky společnost aktivně vymáhá prostřednictvím mezinárodních arbitráží,“ řekl Blesku s tím, že NET4GAS disponuje peněžními prostředky, které se blíží výši 9 miliard korun.