Korunovační klenoty se budou vystavovat každý rok. Pavel je vytáhne ven už v září

Výstava českých korunovačních klenotů se uskuteční v termínu od 17. do 30. září 2024. O den dříve budou slavnostně vyzvednuty z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha a přeneseny do Vladislavského sálu Starého královského paláce. „Výstava se na základě rozhodnutí prezidenta bude konat každý rok v návaznosti na termín státního svátku v září,“ informoval novináře tiskový odbor prezidentovy kanceláře.

Každoročně by se vystavování mělo týkat ale jen pro období současné hlavy státu. „Týká se to období prezidenta Petra Pavla. Další rozhodnutí bude samozřejmě na jeho následovnících,“ uvedl pro Blesk prezidentův mluvčí Vojtěch Šuliga.

Naposledy byly klenoty vytaženy ze své bezpečnostní schránky minulý rok v lednu, kdy byly týden vystaveny. Lidé na ně tehdy stáli několikahodinové fronty, které se táhly až za pozemek Pražského hradu. V historii samostatné České republiky byly dosud vystaveny teprve osmkrát.

Staletá historie klíčníků Korunní komory: Klíče měl i Heydrich nebo Neurath

Tradice vystavování

Korunovační klenoty jsou jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti. Uloženy jsou v Korunní komoře katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Jejím jediným vstupem jsou dveře v jihozápadním rohu Svatováclavské kaple, k jejichž otevření se musí sejít sedm držitelů klíčů. Těmi jsou dnes prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předsedové obou parlamentních komor, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a pražský primátor.

Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech minulého století (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí.

Při příležitosti oslav Svatováclavského výročí budou na Pražském hradě vystaveny České korunovační klenoty. Návštěvníci se na ně mohou přijít podívat od 17. do 30. září 2024. O den dříve budou slavnostně vyzvednuty z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha a…

— Kancelář prezidenta republiky (@hradmluvci) July 24, 2024

Velký zájem

Zatímco za úřadování prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly korunovační klenoty vystaveny vždy dvakrát (jednou v každém funkčním období, v případě Havla začala první výstava několik dní předtím, než se ujal úřadu), za minulé hlavy státu Miloše Zemana se vystavovaly čtyřikrát. První vystavení v roce 2013 vzbudilo pozornost i tím, že Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti.

Vystavení korunovačních klenotů vždy přiláká desítky tisíc zájemců, lidé pravidelně čekají na možnost vidět korunu, žezlo a jablko řadu hodin. Rekordní počet lidí, na 100 000, si přišel klenoty prohlédnout během dvou týdnů na přelomu ledna a února 1993.

O pět let později dorazilo na Pražský hrad více než 27.000 návštěvníků. Následovala vystavení v roce 2003 (přišlo přibližně 44.000 lidí), 2008 (32.000), 2013 (31.000), 2016 (40.000), 2018 (32.000) a naposledy loni v lednu byly klenoty vystavené tentokrát pět dní – od 17. do 21. ledna, přišlo si je prohlédnout téměř 34.000 lidí.

Kde byly klenoty dříve uloženy?

Místo uložení se v minulosti několikrát měnilo, Karel IV. původně rozhodl, že svatováclavská koruna bude uložena na lebce sv. Václava ve svatovítském chrámu a snímána jen pro korunovace nebo výjimečné slavnosti konané v Praze nebo nejbližším okolí. Koncem 14. století byly klenoty uloženy na hradě Karlštejně. Po vypuknutí husitských válek odvezl král Zikmund Lucemburský klenoty do Uher, odkud se vrátily v roce 1436 znovu na Karlštejn, a v dalších letech byly uloženy i na jiných místech v Čechách.

U příležitosti státního svátku sv. Václava rozhodl prezident @prezidentpavel o vystavení českých korunovačních klenotů. Výstava se bude konat ve Vladislavském sále od 17. do 30. září 2024, vstupné bude zdarma.
Další informace brzy na 👉 https://t.co/45agklmKo8 pic.twitter.com/NCyt52t3WD

— Pražský hrad (@HradOfficial) July 24, 2024

Od 17. století byly klenoty ve Vídni, do Prahy se vracely jen ke korunovacím. V roce 1791 byly přivezeny na Pražský hrad, poprvé vystaveny a uloženy společně s Korunním archivem. Po krátkém pobytu ve Vídni za prusko-rakouské války je roku 1867 zvláštní vlak přivezl opět zpět. Klenoty cestovaly i před vypuknutím druhé světové války, když byly od září do října 1938 krátce ukryty v žilinské budově Národní banky československé, prezident Edvard Beneš až 5. října (den před svou rezignací) podepsal rozkaz, aby byly klenoty převezeny zpátky do Prahy.

Z čeho se klenoty skládají?

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA – Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je zhotovena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Koruna je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.

ŽEZLO – Pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.

JABLKO – Pochází také z poloviny 16. století, je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.

KORUNOVAČNÍ PLÁŠŤ A DALŠÍ DOPLŇKY – Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.

Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.

SVATOVÁCLAVSKÝ MEČ

Gotický meč, který byl zhotoven pravděpodobně v době Karla IV. současně se svatováclavskou korunou. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se nedochoval. Nedochovala se ani zdobená zlatá pochva, která zmizela patrně někdy kolem roku 1420.

KORUNOVAČNÍ KŘÍŽ

Ostatkový kříž byl zhotoven po roce 1354. Od počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže byly vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, část houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi, mezi nimiž je zasazen i velký safír s řezbou Kristovy tváře.