9°C
Během svojí vlády chtěl Karel IV. pozvednout význam Českého království v rámci středověké Evropy. Zhotovení korunovačních klenotů bylo významným bodem tohoto snažení. Novou korunu nechal zasvětit svatému Václavovi a byla uložena na jeho lebce v kostele sv. Víta. Podle Karlova nařízení mohla být koruna snímána pouze u příležitosti královské korunovace. Kromě koruny patřilo mezi korunovační klenoty i žezlo a jablko.
Z doby vlády Karla IV. nejsou žádné záznamy o tom, že by existovala funkce klíčníků. „Péče o korunovační klenoty byla svěřena pražské metropolitní kapitule, která byla strážkyní hrobu svatého Václava. Za tuto službu získávala kapitula po korunovaci nemalý obnos 200 hřiven stříbra,“ vysvětluje ve své studii Historie klíčů od korunovačních klenotů Petr Valenta.
Přesun na Karlštejn
Po nástupu Karlova syna Václava IV. na trůn se situace v Českých zemích výrazně proměnila. Zatímco Karel IV. měl s církví až nadstandardní vztahy, Václav IV. musel řešit neustálé spory s pražskými arcibiskupy, a aby toho nebylo málo ani česká šlechta mu nešla příliš na ruku. Proto se Václav rozhodl, že přestěhuje klenoty na Karlštejn. Ale ani tam se klenoty nedočkaly klidu, během husitských válek dokonce král Zikmund vyvezl svatováclavskou korunu ze země.
„Právě návrat klenotů do království byl jednou z podmínek, kterou si kladli zástupci českých stavů při jednáních se Zikmundem v Jihlavě v roce 1436. Po ohledání klenotů a konstatování o jejich pravosti a nepoškozenosti se na Karlštejn česká koruna navrátila,“ píše Valenta.
V době po husitských válkách se poprvé objevuje existence klíčníků. Doba se změnila a čím dál tím větší úlohu ve společnosti měly i stavy. I proto byl zřízen nový úřad karlštejnského purkrabího. „Šlo o dvě osoby, jednu z řad vysoké šlechty a druhou z předáků rytířského stavu. Purkrabí disponovali dostatečným hmotným zajištěním a zároveň se zavazovali k důslednému střežení klenotů,“ stojí ve Valentově studii. Tyto klíče ale byly zničeny při velkém požáru Prahy v roce 1541, čímž na několik století úřad klíčníků zanikl.
Hrad vystavuje korunovační klenoty. Místo Zemana odemykal komoru Mynář Blesk TV
Sedm klíčníků
Vš se změnilo až o více než dvě stě let později za vlády císaře Leopolda II. Ten chtěl v rámci monarchie navázat lepší vztahy s jednotlivými zeměmi rakousko-uherské monarchie. I proto přislíbil českým stavům, že se Svatováclavská koruna vrátí z Vídně zpět do Prahy.
„25. července 1791, zřídil císař na žádost českých stavů úřad dvou strážců koruny. Jeden byl ze stavu panského a druhý ze stavu rytířského. Spolu s klenoty byl do tzv. korunní komory umístěn i korunní (Svatováclavský) archiv, který tvořily významné listiny vztahující se k historii země. I ten byl vzhledem ke své důležitosti uzamčen pěti zámky a klíče od nich získaly další významné osobnosti. Tak došlo ke spojení držitelů klíčů, kterých je od roku 1791 sedm v závislosti na změnách zemského zřízení se pouze mění osoby, které je uchovávají,“ vysvětluje Valenta.
Další změna nastala při vzniku samostatného Československa. I když monarchie zanikla, korunovační klenoty se těšily stále velké úctě. 20. září 1929 byly u příležitosti 1000. výročí úmrtí svatého Václava klenoty vystaveny. Klíči tehdy disponoval pražský arcibiskup Kordač, předseda vlády Udržal, zemský president Kubát, vicepresident zemského úřadu Šrom, přísedící zemského výboru Crha, světící biskup pražský Sedlák a pražský primátor Baxa.
Válečná doba
Další změna proběhla během 2. sv. války kdy říšský protektor Konstantin von Neurath státnímu prezidentovi Emilu Háchovi, že je třeba provést změnu držitelů klíčů. Jeden si ponechal pražský arcibiskup, tři klíče však přebral říšský protektor a zbylé tři převzal prezident Hácha.
Asi nejznámější je historka, kdy do Korunní komory vstoupil zastupující protektor Reinhard Heydrich a korunu si nasadil na hlavu. Mělo se tak stát v roce 1940. Legenda totiž praví, že pokud si korunu nasadí neprávoplatný král českých zemí, zemře. Heydrich byl zastřelen během vojenské operace českých parašutistů o dva roky později. Pravdivost historky se ale nikdy nepodařilo ověřit.
Po válce se opět klíčníci změnili a měnili se ještě několikrát v závislosti na politickém zřízení země, nikdy ale už ne tak radikálně. V současné době role klíčníků náleží: prezidentu republiky, předsedovi vlády, pražskému arcibiskupovi, předsedovi Poslanecké sněmovny, předsedovi Senátu, Metropolitní kapitule u Sv. Víta a pražskému primátorovi.
