7°C
Hrad vystaví od úterý korunovační klenoty. Místo Zemana odemykal komoru Mynář
Korunní komoru v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kde se uchovávají české korunovační klenoty, dnes otevřelo sedm klíčníků. Klenoty z ní budou vyzdviženy a od úterý zpřístupněny veřejnosti ve svatovítské katedrále. Návštěvníci si budou moci do 21. ledna prohlédnout také lebku sv. Václava. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
Minutu před 13. hodinou se všichni klíčníci shromáždili na místě. Ceremonie začala zpěvem a hudbou na varhany. Následovalo čtení z papežské buly na ochranu svatováclavské koruny papeže Klementa VI. A pak už se přistoupilo k odemykání komnaty s korunovačními klenoty. Klenoty budou vystaveny od úterý.
Za Zemana odemykal Mynář
U Korunní komory ve svatováclavské kapli se s ním dnes podle tradice museli sejít další držitelé klíčů. Za prezidenta přítomného na vozíku odemkl nejvyšší zámek kancléř Vratislav Mynář.
Slavnostního aktu se zúčastnili také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), pražský arcibiskup Jan Graubner, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Václav Malý.
Jako první se na klenoty podíval dosluhující prezident Zeman. Ředitel Odboru památkové péče Pražského hradu Petr Kroupa dnes podal přítomným krátký výklad ke klenotům.
Co všechno je mezi klenoty?
Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Největší poklad z nich, Svatováclavskou korunu, nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.
„Korunovační klenoty mají velký význam z hlediska uvědomění si tradice a podstaty naší státnosti. Mít možnost se toho účastnit je něco, co mě naplňovalo radostí i respektem,“ řekl později novinářům Fiala.
Vystaveny přímo v katedrále
Výjimečně budou klenoty vystaveny přímo v katedrále, zástupci církve proto navrhli, aby byla spolu s nimi vystavena také lebka sv. Václava. Tu si budou moci lidé prohlédnout přímo v kapli, kde jsou uloženy jeho ostatky.
Výběrem katedrály se připomíná první veřejné vystavení klenotů v roce 1929, umístěné budou v původní vitríně navržené architektem Josefem Gočárem. Součástí výstavy bude vitrína s královským pláštěm s hermelínovým límcem a vitríny s koženými pouzdry na korunu, žezlo a jablko a s pohřebními klenoty Přemysla Otakara II., jejichž podoba je připomínkou nedochovaných insignií českých králů z rodu Přemyslovců.
Bez 7 klíčníků to nejde
Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschovány, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků.
Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou parlamentních komor, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. V komoře se budou v době, kdy v ní klenoty nebudou, dělat restaurátorské práce.
Vstup zdarma
Stejně jako v minulosti bude vstup na výstavu zdarma a přednostní vstup budou mít návštěvníci na invalidním vozíku s průkazem ZTP či ZTP/P. Pražský hrad nepřipravil rezervační systém na vydávání vstupenek. Výstava bude otevřena od 09:00 do 17:00.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v následujícím roce.
Havel a Klaus vystavili klenoty je dvakrát, Zeman už po čtvrté
Zatímco za úřadování prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly korunovační klenoty vystaveny vždy dvakrát (jednou v každém funkčním období, v případě Havla začala první výstava několik dní předtím, než se ujal úřadu), za současné hlavy státu Miloše Zemana se vystavovaly již třikrát. První vystavení v roce 2013 vzbudilo pozornost i tím, že Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti.
Vystavení korunovačních klenotů, které obvykle trvá deset až 14 dní, vždy přiláká desítky tisíc zájemců, lidé pravidelně čekají na možnost vidět korunu, žezlo a jablko řadu hodin. Rekordní počet lidí, na 100 000, si přišel klenoty prohlédnout během dvou týdnů na přelomu ledna a února 1993, o pět let později dorazilo na Pražský hrad více než 27 000 návštěvníků. Následovala vystavení v roce 2003 (přišlo přibližně 44 000 lidí), 2008 (32 000), 2013 (31 000), 2016 (40 000) a 2018 (32 000).
Koruna se tradičně považuje za relikviář, neboť je v ní údajně schován trn z Kristovy trnové koruny. Loni v říjnu ji podrobili průzkumu, který měl přítomnost relikvie doložit. Zvláštností koruny je vrcholový, osm centimetrů vysoký zlatý křížek ze zlatého plechu se safírovou kamejí s rytinou Krista na kříží a s latinským nápisem Zde je koruna páně, který určuje kříž jako ostatkový. Podle Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a zjistilo se, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se pak proto, že se trn ztratil.
Odborníci v říjnu pomocí rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. Ta byla podle Kroupy přístupná i po zhotovení celého kříže. Rentgen podle něj neumožnil potvrdit trn uvnitř schránky. Protože ale neexistují indicie o druhotné manipulaci s nohou kříže, odborníci o přítomnosti trnu nepochybují.
Kvůli snesení korunovačních klenotů a vyjmutí z relikviáře v Korunní komoře bylo dnes částečně uzavřeno třetí hradní nádvoří. Ve svatováclavské kapli byl kromě klíčníků přítomen také člen hradní stráže. Po vyzdvižení klenotů zazněl v kapli sv. Václava Svatováclavský chorál a klíčníci podepsali protokol o otevření Korunní komory i o ohledání klenotů.
taky mohl mít hypoglykemii , ty virózo