Pavel s první dámou v USA: Setkání s dcerou Milady Horákové i Zelenským a sláva k založení NATO

Prezident má ve Washingtonu nabitý program. Zahájil ho ranním během, po politických jednáních v Kongresu spolu s manželkou Evou zamířil na procházku čtvrtí Georgetown. Prezidentský pár se setkal  s Janou Kánskou, dcerou Milady Horákové, kterou popravili komunisti. Pro setkání si vybrali příznačné místo – lavičku Václava Havla.

„Václav Havel zanechal ve Washingtonu nadčasový odkaz. V Kongresu zazněl jeho přelomový projev a dodnes je jednou z pouhých 4 neamerických osobností, kteří v něm mají svou bustu. V hlavním městě USA taky vznikla historicky první Lavička Václava Havla, kterou jsme dnes společně s paní Kánskou, dcerou Milady Horákové, navštívili při procházce čtvrtí Georgetown,“ napsal Pavel.

Pavel s první dámou pak stejně jako ostatní státníci zamířili na slavnostní večer k 75. výročí založení Aliance. První dáma oblékla bílé šaty, ve světlých barvách dorazily i manželky dalších stáníků.

„Společně ochraňujeme naši budoucnost. Slavnostní večer v Mellon Auditorium, kde před 75 lety podpisem Washingtonské smlouvy vzniklo NATO, největší obranná aliance v historii,“ napsal v příspěvku prezident.

Summit Severoatlantické aliance po úterním slavnostním úvodním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona pokračoval prvním pracovním zasedáním. 

Pavel na fóru: Zpoždění v podpoře obrany Ukrajiny stála zemi mnoho životů i část území

Summit provází veřejné diskuzní fórum, na kterém česká hlava státu také vystoupila. „Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území,“ řekl v debatě Pavel.

„Podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí,“ uvedl Pavel. Nicméně Ukrajina podle hlavy státu neobdržela zpočátku vše, co potřebovala pro úspěšnou obranu.

„Byla zde nějaká zpoždění, mezery, které stály Ukrajinu spoustu životů a kus území. A samozřejmě i určitou sebedůvěru co se týče dosažení vlastních cílů,“ řekl prezident.

Nyní se podle Pavla spojenci snaží Ukrajině dát vše pro obranu jejího území a zamezení dalšího ruského postupu. „Pokud by Rusko mělo možnost uspět, nebude žádná šance na ukončení války, na jednání o míru,“ míní. Ukrajina podle českého prezidenta potřebuje munici, zbraně a systémy protivzdušné obrany.

Pavel odsoudil útok na dětskou nemocnici: Putin se nezastaví před ničím! Rusko je největší hrozba

Zároveň ale Pavel považuje za zásadní jednat na diplomatické a politické úrovni a získat podporu co nejvíce zemí k tomu, aby byl vyvinut tlak na Rusko a Čínu sednout si k jednacímu stolu za smysluplných podmínek.

Podle Pavla není možné přijmout, že by okupovaná ukrajinská území byla uznána za ruská, znamenalo by to odmítnutí principů, na kterých je vystavěna společnost. Realisticky je podle něj ale nutné přijmout, že části ukrajinských teritorií budou dočasně okupovány. Taková situace by ovšem neměla bránit v pokračování integrace Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekl prezident.

Jednání se Zelenským

První zhruba tříhodinové summitové zasedání zhodnotí na tiskové konferenci generální tajemník Jens Stoltenberg, po půlnoci SELČ pak americký prezident Joe Biden pro zahraniční lídry uspořádá večeři v Bílém domě.

Petr Pavel bude dnes večer na okraj summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom dnes Pavlova kancelář. Předtím se český prezident sejde také s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Pavel se potkal se Zelenským například v polovině června na mírovém summitu ve Švýcarsku a před třemi měsíci spolu jednali ve Vilniusu na summitu takzvaného Trojmoří, skupiny zemí střední a východní Evropy. Lze očekávat, že jedním z témat dnešní bilaterální schůzky bude připravovaná bezpečnostní dohoda mezi Českem a Ukrajinou. Praha a Kyjev ji podepíší 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně, oznámil dříve český premiér Petr Fiala.

Stoltenberg: NATO by mělo dohlížet na výcvik ukrajinských sil

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg od summitu očekává shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu.

NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami.

Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových prezidentských voleb v USA zůstanou Spojené státy silnými spojenci v NATO. Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.

Ze strany Ruska nyní podle něj nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, existuje ale stálá hrozba kyberútoků a sabotáží. „Všichni alianční spojenci souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem NATO, ale je brzo na to říci, kdy se tak stane,“ řekl také Stoltenberg.

Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to Stoltenberg řekl dnes po pracovním zasedání. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun) „v příštím roce.„ „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy,“ řekl a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Pochvaloval si, že většina spojenců plní slib vynakládat na vlastní obranu alespoň 2 % HDP. 

Ukázal také na komunistickou Čínu, která podle něj umožňuje Rusku realizovat válku na Ukrajině. „Nemůžeme dopustit aby to takhle pokračovalo a Čínská lidová republika nepociťovala žádné důsledky,“ řekl a naznačil možnost uvalení sankcí či tržních omezení na pekingský režim. 

Blinken: Na Ukrajinu míří stíhačky F-16

„Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska,“ uvedl dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již dnes. Oba politici hovořili na okraj summitu.

Nizozemská vláda dnes zároveň uvedla, že Ukrajině poskytne další munici pro F-16 v hodnotě 300 milionů eur (7,6 miliardy korun). Amsterodam už dříve Kyjevu přislíbil munici pro stíhací letouny za 150 milionů eur (3,8 miliardy korun).

V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters. 

„Dnes pokračujeme v práci ve Washingtonu. Zejména o letounech F-16 bude rozhodnuto velmi brzy. Zvyšujeme počet letounů, které má Ukrajina k dispozici,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství zveřejněném na platformě Telegramu během summitu NATO. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.

Moskva západní plány na dodání stíhaček F-16 odsoudila. „Svědčí o tom, že Washington vede válečnický gang,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala ruská státní tisková agentura TASS. Ta připomněla, že prezident Vladimir Putin dříve prohlásil, že dodávky nových zbraní Ukrajině, včetně stíhaček F-16, budou jen protahovat nynější boje. List Kommersant napsal, že Ukrajina má obdržet okolo 60 stíhaček F-16 z Belgie, Dánska, Nizozemska a Norska.

Americké střely v Německu

Spojené státy budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Obě země to dnes uvedly v prohlášení vydaném na okraj summitu. Dočasné rozmísťování nových zbraní má posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.

Mezi zbraněmi, které chtějí USA „epizodicky rozmísťovat“ v Německu, prohlášení zmiňuje střely s plochou dráhou letu Tomahawk a protiletadlové střely s dlouhým doletem SM-6. V Německu by se měly objevit i hypersonické rakety, které budou mít delší dolet, než jiné střely rozmístěné v Evropě, stojí v prohlášení. Hypersonické rakety však americká armáda bude v širší míře do své výzbroje teprve zavádět.

Nové zbraně mají demonstrovat závazek USA chránit evropské členy Severoatlantické aliance a posílit odstrašení. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Spojené státy posílily svou vojenskou přítomnost v Německu i v dalších evropských státech, uvádí agentura DPA. To by se však mohlo změnit, pokud by v listopadu vyhrál v amerických prezidentských volbách Donald Trump, který se vyjadřoval pro snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě.