Češka v USA: Biden po katastrofě odmítá odstoupit, ale… Ve hře je i Kennedy junior

O rozdělených společnostech se mluví snad v každé zemi. Připadá Vám to v USA obdobné nebo ještě vyhrocenější?

Klicperová: „K zostřování rozporů dochází v mnoha zemích – ať už je to vlivem sociálních sítí, cizí propagandy anebo globálních událostí, postoje obyvatel mnoha zemí se až nesmiřitelně polarizují. O USA to platí vice než kdy jindy. Již nejde jen o tradiční rivalitu mezi demokraty a republikány, ten konflikt dosáhl nové intenzity, tak říkajíc existenční krize. V sázce bude nejen budoucí prezident, ale dokonce i zachování demokratického režimu, tak, jak jsme ho v USA znali. Ten systém již od 18. století díky americkým „otcům zakladatelům“ velice moudře dbá na to, aby byla moc v zemi rozdělená, vyvážená, aby se předešlo diktatuře. Tři pilíře moci se omezují navzájem: prezident s vládou (Bílý dům) omezuje moc zákonodárců (ti sídlí v nedalekém Kapitolu, ten je také bílý, daleko větší a vyznačuje se ohromnou kopulí) a nad vším bdí Nejvyšší soud, obdoba našeho Ústavního soudu.“

Takže politický systém je stabilní a těžko na něm někdo něco změní?

Klicperová: „No, právě ta stabilita byla právě nyní porušena. Donald Trump nejdřív jako první americký prezident v historii odmítl přiznat prohru a podnítil své stoupence k nepokojům. Všichni si pamatujeme ten divoký útok na Kapitol 6. ledna 2021, kde mělo ten den dojít ke spořádanému předání moci. Stálo to několik mrtvých, než byla moc od Trumpa předána Bidenovi. Trump tuto výbušnou atmosféru nadále přiživuje, o výtržnících z 6. ledna mluví jako o vlastencích, skvělých lidech a o těch, kdo jsou za násilnosti toho dne trestáni, mluví jako o rukojmích, které při nejbližší příležitosti osvobodí. Republikáni dost nečistým způsobem zabránili na konci Obamovy vlády doplnění Nejvyššího soudu, o to větší možnost se pak otevřela Trumpovi. Najmenoval hned tři extrémní konzervativce, navíc soudce relativně mladé. To je důležité, v USA jde o doživotní funkci, nekončívá ani důchodem, někteří soudci končí až smrtí.“

Zatímco u nás má soudce Nejvyššího soudu funkční období 10 let...

Klicperová: „No právě, v USA je jmenování soudce Nejvyššího soudu závětí prezidenta, která má dopad na dlouhá desetiletí. Republikánští konzervativci tak najednou v původně ideologicky vyváženém Nejvyšším soudu získali převahu 6 ku 3 a hned ji také využili. Zrušili třeba Američankám ústavní právo na potrat, které požívaly už půl století. To je všeobecně známo. Co ale uniká zasloužené pozornosti a co je skutečná bomba, je to, že minulé pondělí vydal Nejvyšší soud nález, že prezident, a to i minulý prezident má naprostou imunitu, pokud jde o jakékoli činy, které oficiálně provedl, a že tyto oficiální činy nelze použít ani jako soudní důkaz. Tedy soudci, které Trump najmenoval, se teď zasloužili o jeho beztrestnost. Vlastně dodatečně prohlásili prezidenta za krále, na kterého se zákony nevztahují. Po tomto výnosu bude nesmírně složité prokázat, co bylo či nebylo oficiální, a pokračovat ve vyšetřování toho, co Trump napáchal, ať už šlo o nelegální platby pornoherečce Stormy Daniels (rozsudek se očekával tento čtvrtek), pokusy o vydírání, falšování voleb, odvezení tajných dokumentů, kterými se pak Trump chlubil návštěvám své rezidence atd. V Americe vždy panovala větší úcta k zákonu než u nás. Hláška „se mnou přijde zákon“, známá z Limonádového Joea, paroduje skutečný aspekt amerického života. Vždyť i prezident Nixon musel rezignovat, když se ukázalo, že postupoval protiprávně, a propukla aféra Watergate. Nyní by ho Nejvyšší soud omilostnil. Tento výnos Nejvyššího soudu je zásahem do dosud vyvážené dělby moci amerického systému, je to vybídka k uchvácení moci prezidentem. Bez ohledu na to, kdo v příštích volbách uspěje.“

Američané budou (jak to zatím vypadá) vybírat mezi dvěma velmi starými kandidáty? Jak je toto vnímáno ve společnosti (průzkumy apod.), je věk vnímán opravdu jako největší překážkou ať u toho, či druhého, nebo spíše budí emoce programové záležitosti kandidátů?

Klicperová: „Pro úplnost, vedle Trumpa, kterému je 79, a Bidena, kterému je 81, je ve hře ještě 71letý Robert Kennedy junior. Syn skvělého zavražděného otce se ale moc nepovedl. Původně environmentální právník, působí spíše jako bizarní figurka: bojoval proti vakcínám, tvrdil, že měl v mozku červy a že má tolik kostlivců ve skříni, že kdyby měli volební právo, byl by prezidentem zeměkoule; u voličů mu také nepomůže jeho fotka, na které údajně v Koreji pojídá pečeného psa. Třetí kandidát sám šanci nemá, ale často působí jako tzv. „spoiler“, tj. ten, kdo odčerpá jednomu z kandidátů pár procent, které v těsném souboji nutně potřebuje. Americký systém je totiž jednokolový, u nás se tohle díky druhému kolu neděje. Na voliče bohužel rychleji působí celkový dojem z kandidáta spíše než jeho program či charakter osobnosti. Věk sám o sobě by problém být nemusel (ani Reagan nebyl při zvolení v 73 letech nejmladší a byl přesto vcelku populární). Potíž je, když je věk znát, a to je hlavně problém Bidena. Voličům není zatěžko volit otcovskou figuru, ale někoho, kdo Vám připomíná dědečka?“

A jak to tedy aktuálně vypadá s prezidentskými kandidáty?

Klicperová: „Můj oblíbený komik Bill Maher to lakonicky drsně zkrátil: jde o výběr mezi kriminálníkem a mrtvolou. Na Bidenovi je prostě věk víc vidět. Trump se presentuje větší energií, silnějším hlasem, ale když se zaposloucháte do toho, co říká, zjistíte, že na tom mentálně lépe než Biden není. Především mluví velice chudým, skoro dětským slovníkem a jednoduchými větami, z čtecího zařízení komplikovaná slova často nemůže přečíst, možná je ani nezná, při řeči spatra chaoticky skáče z jednoho tématu na druhé, plete si jména. To vše se ale přehlíží, jako kdyby potíže měl jen Biden. Přitom u Trumpa je ještě závažnější problém – jeho charakter, bezpáteřnost, mstivost, chronická lhavost, sobectví, to ale, zdá se, polovině Američanů tak moc nevadí. Těžko se ale Američanům posmívat, vždyť to známe i z našich luhů a hájů, námi dvakrát zvolený prezident Zeman se ostatně chlubil, že je takový český Trump.“

Ty Bidenovy potíže s projevem na veřejnosti vynikly zvlášť v nedávné debatě, že?

Klicperová: „To byla pro Bidena úplná katastrofa. V 90minutové debatě na CNN byl naprosto nevýrazný, jako by napůl spal, buď slaboučce přerývaně mluvil nebo koukal i s otevřenou pusou, ani jste nemusel poslouchat zvuk, abyste viděl, že v debatě úplně selhal. A přitom šlo o hlavní politickou událost sezóny, na kterou se několik dní připravoval, koukalo na to přes 50 milionů diváků a nejmíň další dvojnásobek pak viděl nekonečná opakování klíčových scén, samozřejmě scén s Bidenem. Paradoxem přitom je, že fakt-checkeři napočítali, že i když se Biden dopustil asi devíti lží či hrubých nepřesností, Trump jich vyřkl nejmíň třicítku! Včetně výmyslu, že demokraté vraždí nežádoucí novorozence a že imigranti přicházejí z věznic a blázinců. Takže ač v pravdomluvnosti Biden vyhrál, celkový dojem byl moc špatný.“

Odrazilo se to nějak ve volebních preferencích?

Klicperová: „Ano, velice. Zatímco před debatou ztrácel Biden na Trumpa 1-2 %, po debatě ztrácel přes 6 %.  Ta dvě procenta by se ještě dala omluvit statistickou chybou průzkumu. Potíž je, že v USA se nesčítají hlasy dohromady, ale po státech a prostřednictvím volitelů, nejpočetnější státy jsou znevýhodněny, hlasy liberálních Newyorčanů a Kaliforňanů mají relativně menší váhu. Na to, aby vyhrál demokrat, je potřeba velký náskok pár milionů hlasů, tedy pár procent v celé populaci. V každém případě současný Bidenův propad o 6 % proti Trumpovi signalizuje drtivou prohru. Ten pokles může být přechodný, ale i tak bude nad Bidenem viset Damoklův meč dalšího selhání.“

Může to ještě nějak napravit?

Klicperová: „Bidenova kampaň se o tzv. „damage control“ pokouší; hned druhý den byl Biden na velkém volebním shromáždění a působil lépe: vesele, energičtěji, mluvil plynule, ovšem skoro výlučně jen ze čtecího zařízení. Další den dal rozhovory páru černošských rádií, ale vyšlo najevo, že tam Bílý dům předem poslal doporučené otázky. Na 4. července měl kratičký projev, ale zase ze čtečky. V pátek pozvala oba kandidáty k nesestříhanému rozhovoru společnost ABC, Trump odmítl, Biden samozřejmě ochotně přijal ve snaze napravit si reputaci. To interview ale sledovalo jen asi 8 milionů lidí, stejně moc dobře nevyznělo: Biden zpochybňoval volební průzkumy, které mluví v jeho neprospěch, odmítl také, že by na něj byl činěn nátlak, aby odstoupil, nesouhlasil s tím, že by se měl podrobit neurologickému vyšetření. Demonstroval zato vůli pokračovat ve své dosavadní úspěšné politice a dát do volebního boje vše. Odstoupil by prý jen, kdyby ho k tomu vyzval „Bůh všemohoucí“.“

A přitom už od té úvodní debaty zaznívaly hlasy, že pokud mají Demokraté volby vyhrát, měl by být Biden nahrazen jiným kandidátem. Jak je to technicky možné a dokdy tak lze případně učinit?

Klicperová: „Výměna možná je, výsledek dosavadních stranických tzv. primárních voleb není závazný, logicky se nabízí v první řadě víceprezidentka Kamala Harrisová (59 let), i když to není ideální řešení, není zatím zvlášť oblíbená, ale volební průzkumy nemá horší než Biden. Je také řada jiných skvělých mladších kandidátů, zejména z řad úspěšných demokratických guvernérů, na prvním místě snad guvernér Kalifornie, Gavin Newsom (56 let). Přepřahání kandidáta je necelé 4 měsíce před volbami riskantní, ale riskantní je i to, když Biden v pozici kandidáta zůstane. Volby jsou tradičně pevně stanoveny na první úterý po 1. listopadu, letos připadnou na 5. 11. Bylo by ale potřeba, aby se prezident Biden rozhodl odstoupit sám, nejjednodušší by bylo předat svou roli Kamale Harrisové, ta by samozřejmě zdědila i finance kampaně, podpisové právo k nim má. Další logický termín se nabízí na chystaném demokratickém sjezdu (Democratic National Convention) 19.-21. srpna, to by ale byl proces podstatně složitější a závisel by na dohadování 4672 delegátů a tzv. „superdelegátů“.“ 

Biden přiznal po selhání: „Bylo mi špatně.“ Vtipkuje o svém věku a Trumpa označil za lháře

Může Biden zkusit štěstí, jít do voleb a v případě výhry nedlouho poté ze zdravotních důvodů abdikovat a předat kormidlo K. Harrisové?

Klicperová: „Určitě. Jsou spolu v tandemu, ale „zkoušet štěstí“ v této situaci by bylo dost neodpovědné. V sázce je letos mnoho, ne-li všechno. To Biden dobře ví, proto se bije jako lev. A teď dokonce na dvou frontách: proti Trumpovi i proti těm, co by ho nejraději nahradili. On se ale domnívá, že jedině on, se svými kontakty a životní moudrostí, má na to nad Trumpem zvítězit, tak jako před čtyřmi roky.“

Co by výměna demokratického kandidáta vyvolala v republikánském táboře – uvítal by to Trump, nebo by se mohl cítit naopak ohrožen a v případě neúspěchu u voleb použít takovou výměnu jako argument?

Klicperová: „Pro Trumpa jsou pře v demokratické straně požehnáním. Stáhl se a nechává Bidena a demokraty se smažit. To, že teď paradoxně nikdo neřeší jeho strašlivý charakter a jeho mentální stavy, ale že se všichni soustředí na Bidenovy nedostatky, mu plně vyhovuje. Navíc tvrdí, že je Biden odepsaný a Harrisová neschopná.“

Objevují se hlasy, že tím, kdo drží Bidena ve volebním klání, je jeho rodina, zejména manželka Jill. Kde myslíte, že je pravda?

Klicperová: „Bidenův nejbližší kruh je mu silnou oporou. To byla dosud výhoda, ale teď, kdy by měl zvážit odstoupení, je to spíše brzda. Ze všech televizních záběrů je patrné, že Jill je velkým emocionálním agitátorem jeho kampaně a manžela naprosto podporuje. Mnohým to připomíná roli, kterou hrála Nancy Reaganová v době, kdy její manžel začal mentálně chátrat (u Reagana se projevily příznaky Alzheimerovy nemoci již v době, kdy byl v prezidentském úřadu).“

Na druhé straně zní i hlasy, že jedna debata, která se Bidenovi nepovedla, nemůže vymazat skoro 4 roky jeho celkem úspěšného vládnutí. Jak je ostatně jeho dosavadní prezidentská éra hodnocena?

Klicperová: „Nikdo s prodemokratickým smýšlením nezpochybňuje, že Biden vytáhl Ameriku z covidové krize, z recese, zasloužil se o investice do infrastruktury, do investic do amerického průmyslu, aby se odpoutal od závislosti na Číně, udělal ohromný pokrok v oblasti životního prostředí. Je tu také inflace, ale nesrovnatelně menší než u nás, i když životní náklady na potraviny, nájmy i benzín rostou. Problém je, že u Bidenova zaváhání nejde jen o jeden nepodařený večer. Biden, který se celý život statečně potýkal s politickými oponenty i osobními tragédiemi, nyní čelí nezdolnému soupeři - věku.“

Biden: Proti Trumpovi není lepší kandidát než já, neodstoupím! Harrisová změnila plány

Trump již, myslím, avizoval, že v případě výhry demokratického kandidáta výsledky voleb opět neuzná jako po uplynulých volbách. Myslíte, že nyní v takovém případě by mohl být hněv Trumpových příznivců ještě větší? Myslíte, že by mohlo dojít až na občanskou válku?

Klicperová: „Máte pravdu, na přímou otázku v televizní diskusi odpověděl Trump vyhýbavě, že uzná výsledky, které budou „fér, legální a dobré“. Svobodné a férové minulé výsledky byly, a neuznal je. Nebyly totiž pro něj „dobré“. Občanskou válku si snad nikdo nepředstavuje. Věřím, že na všech ostatních úrovních je americká společnost dbalá práva a všeobecné slušnosti. Ale přesto, u lidí, kteří pozorují, co se děje, panují obavy z toho, že dojde k pokusu o uchvácení moci. Trumpa žene snaha o to vyhnout se vězení za své četné prohřešky a také touha po osobní mstě mnoha lidem. Jeho první období bylo spíše chaotické a nejhoršímu bránili „dospělí“, kteří kolem něj byli. Pokud ale dojde k Trumpovu znovuzvolení, nastane autoritářské peklo. Předehru už známe – podrobení žen zákazem potratů a nastolení absolutní beztrestnosti prezidenta. Tvrdé republikánské jádro ale už vypracovalo podrobný, 900stránkový scénář! Nazývá se “Projekt 2025” a vydala ho tzv. Heritage Foundation, kde Trumpovi příznivci a bývalí spolupracovníci skutečně systematicky plánují přeměnu demokratického systému ve zpátečnický autokratický režim, o jakém sní hnutí MAGA (Make America Great Again). Počítá samozřejmě i s čistkou na úřadech a v armádě a důsledným dosazením lidí loajálních Trumpovi. Prezident Heritage Foundation Kevin Roberts tvrdí, že je potřeba uskutečnit Druhou americkou revoluci, která vezme moc elitám a byrokratům a předá ji do rukou konzervativců. Roberts slibuje, že tato „revoluce se obejde bez krve, když ji Levice umožní.“ Takže na Vaší otázce o násilí přece něco je. V každém případě je nyní v sázce moc. Že je to vážné, ukazuje i ten výrok Nejvyššího soudu o imunitě amerického prezidenta, o kterém jsem mluvila. Demokrati skutečně potřebují dobrého kandidáta, aby zabránili převratu.“

Proč by se měli Češi zajímat o volební dění v USA? A jaké by měla dopady na naše bytí a budoucnost výhra jednoho či druhého kandidáta?

Klicperová: „Výsledky amerických voleb jsou zásadní pro celý demokratický svět. USA prostě jsou nevlivnější demokracií. Určitě ne nejdemokratičtější, ale nejsilnější. Amerika velice pomohla při zrození Československa a stála při nás ve většině rozhodujících událostí. Prohra demokratů by byla prohrou i pro nás, pro Ukrajinu, pro celý demokratický svět. Trumpova slova nemají váhu, ale pokud slibuje, že až bude zvolen, první den bude diktátorem, to se mu věřit dá. Je prostě potřeba zastavit demokratický odliv, kterého jsme v současnosti svědky. Ve volbách jde skutečně o život nebo smrt. Volby nesou důsledky, vidíme to v Rusku, Izraeli, Palestině. Je dokázáno, že demokracie je pro život lepší než autokracie. Říká se tomu Pax democratica -  demokratický mír. Nejen že skutečně kvalitní demokracie spolu neválčí. Tento sociální „zákon“ platí i vnitrostátně: demokracie zabíjejí méně svých vlastních občanů než autokracie, diktatury. Proto je důležité se o volby zajímat, i v našem vlastním zájmu.“