Jednání vlády: Nákup tanků Leopard, zákaz návykových látek a nepřijatelnost fyzických trestů pro děti

„Vláda dnes schválila důležité rozhodnutí, a to přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků Leopard, které nahradí sovětskou techniku v našich skladech,“ oznámil dnes na tiskové konferenci s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) premiér Petr Fiala.

Zároveň připomněl, že vláda v souladu se svými sliby vydává 2 % HDP na obranu a usilovně modernizujeme armádu. „Vláda také schválila nový seznam strategických projektů AČR. Ten zahrnuje nákup letounů F-35, bojových vozidel pěchoty CV-90, nákup tanků Leopard, nákup středních transportních letounů,“ doplnil.

Podle Fialy není schválení dohody souhlasem s nákupem, ale jde o nezbytný mezikrok. Spolupráce s dalšími zeměmi je podle něj výhodná, zapojení do společných nákupů umožňuje snižovat cenu díky množstevní slevě.

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard korun, oznámil premiér Fiala. Vláda dnes rozhodla o přistoupení k dohodě o nákupu. „Díky všem těmto krokům by Česká republika po roce 2030 mohla mít 120 tanků Leopard,“ upozornil premiér. Podstatnou součástí konečné dohody by mělo prý být i dostatečné zapojení domácího obranného průmyslu.

Zmíněné tanky by podle Černochové měly být pořízeny celkem v 6 různých modifikacích. Dohoda by podle ministryně měla být podepsána do konce července, následovat bude vyjednávání mimo jiné o průmyslové spolupráci.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zopakovala, že koalici zemí, které mají o nákup tanků zájem, vede Německo. To už uzavřelo smlouvu s výrobcem, jímž je podle ministryně německo-francouzská společnost KNDS. 

Fiala připomněl, že kromě přistoupení k tendru na nákup nových tanků 2A8 Německo Česku nabídlo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Stejný počet už Německo Česku darovalo za pomoc Ukrajině, další dar se stejným obsahem oznámila česká vláda letos v únoru. Po roce 2030 by tak měla mít česká armáda 122 tanků Leopard, dodala ministryně Černochová.

Pro ohrožené bytovou nouzí vznikne systémová podpora

Vláda dnes schválila zákon o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí. Takových lidí je v Česku až 1,6 milionu. Zákon se podle ministerstva pro místní rozvoj zaměřuje především na rodiny s dětmi a seniory, u kterých nejvíce hrozí ztráta běžného bydlení. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s tím vláda také schválila pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který umožní pronajímatelům jednodušší vystěhovávání problémových nájemníků.

Jedním z hlavních cílů zákona je podle MMR postupně snižovat počet lidí v bytové nouzi ze současných 154.000. Ze dvou třetin jde o rodiny s dětmi. „Zákon o podpoře bydlení cílí na pomoc rodinám i jednotlivcům, kteří i v důsledku dopadů mnoha krizí, jimiž naše země v uplynulých letech prošla, stále častěji řeší problémy s udržením nebo i získáním bydlení,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vláda si od předpisu slibuje také úspory na nákladech spojených s bytovou krizí. Ty podle ní z veřejných rozpočtů ročně převyšují čtyři miliardy korun.

Zákon tak počítá například se vznikem kontaktních míst v obcích s rozšířenou působností, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi, dále asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a zároveň minimalizuje rizika pro majitele a sousedy.

Mechanismy, které zákon zavádí, by podle Jurečky měly vést k omezení počtu dětí v azylových domech nebo seniorů v ubytovnách. Pomoci má podle Jurečky při hledání bydlení také dětem odcházejícím z ústavní péče nebo zdravotně postiženým. „To všechno jsou skupiny, které dnes končí v lepším případě v zařízeních, jejichž provoz nás stojí násobně víc než podpora při získání bydlení a následné zabydlení. V horším případě končí tito lidé na ulici, kde stát potom hradí zvýšené náklady v rámci zdravotní péče a výjezdů záchranných složek,“ dodal Jurečka.

Vláda dnes při projednávání zákona schválila pozměňovací návrh, který podle Blažka umožní pronajímatelům jednodušší vystěhování problémových nájemníků takzvaným rozkazem k vyklizení. Cílem je zkrácení a především zjednodušení řízení před soudem.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že zákon byl připravován ve spolupráci se zástupci samospráv a neziskového sektoru. „Zákon o podpoře bydlení je dlouhodobá systémová změna, kterou nemá smysl chystat na jediné volební období. Z toho důvodu pro nás bylo důležité najít společnou řeč a získat co nejširší podporu mezi různými partnery,“ podotkl Bartoš.

Schválení zákona ocenila iniciativa Za bydlení. „Vnímáme to jako klíčový milník v řešení bytové nouze,“ uvedl její mluvčí Mikoláš Opletal. Podle něj se na zákon čeká už několik let, iniciativa proto varovala před dalším protahováním schvalovacího procesu.

„Počet lidí v bytové nouzi neustále roste. V kontextu covidové pandemie a ruské agrese na Ukrajině se nedostupnost bydlení dále prohloubila. Myslím, že je adekvátní používat označení krize bydlení, aby vláda začala situaci konečně co nejrychleji a účinně řešit,” řekla spoluzakladatelka Architektů bez hranic Karolína Kripnerová. Podle vedoucí sociálních služeb Člověka v tísní Kateřiny Dosoudilové je předpis kvalitní a doufá v rychlé přijetí i v Parlamentu.

Návrh zákona o podpoře v bydlení je součástí takzvané reformy Bydlení pro život prosazované MMR, jejímž cílem je krom jiného také zajistit potřebné investice na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů.

Změna pro myslivce: Pokud neuloví dost zvěře, dostanou pokutu

Myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Počítá s tím zákon o myslivosti, který na dnešním jednání schválila vláda, napsal na síti X předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09). Zákon nezakázal takzvané norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory.

Cílem novely je podle ministerstva zemědělství (MZe) snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí v českých lesích, na zemědělských pozemcích a plodinách. MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. Snížit se má také administrativa.

Současná kontrola ulovené zvěře není podle ministerstva zemědělství (MZe), jež návrh novely předložilo, dostatečná. Novela proto zavádí plánování lovu podle poškození lesa, stát nově každý rok odvodí minimální počty lovu býložravé spárkaté zvěře podle míry poškození lesa, a to jednotlivě pro každou honitbu v Česku.

Součástí novely je tak mimo jiné vznik Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), který bude zaznamenávat míru poškození lesa přemnoženou zvěří. Poškození lesů bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a výsledky najdou myslivci v evidenčním systému. Tam budou muset také nahrát fotografii ulovené zvěře. Další změnou je způsob kontroly ulovené zvěře, myslivci budou muset kromě označení kusu plombou, jako tomu bylo doposud, do systému nahrát také fotografii ulovené zvěře.

Plnění minimální výše lovu bude stát průběžně vyhodnocovat, v případě nesplnění opatření ke snížení počtu zvěře v honitbě novela zavádí až desetitisícové pokuty. Stát může také zasahovat do mysliveckého hospodaření. Zákon o myslivosti nabyl účinnosti 1. července 2002 a od té doby byl více než dvacetkrát z různých důvodů novelizován.

Malé evropské firmy nebudou v Česku plátci DPH

Malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie, které za kalendářní rok nepřekročí obrat dvou milionů korun, nově nebudou spadat do režimu plátců DPH. Změnu jejich postavení upraví návrh zákona o dani z přidané hodnoty, který dnes schválila vláda. Informovalo o tom ministerstvo financí. Norma kromě toho také zpřesňuje podmínky, kdy bude možné uplatnit nižší sazbu DPH u staveb pro bydlení a pro sociální bydlení.

Podle současného zákona nepodléhají povinnostem spojeným s DPH, jako jsou kontrolní hlášení či platba daně, české firmy, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřekročí dva miliony korun. Firmy se sídlem v zahraničí podléhají povinnostem k DPH od prvního obchodu uskutečněného v Česku. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla umožnit využívat výjimku i malým firmám se sídlem v jiném členském státu EU. Směrnice zároveň umožní malým českým firmám za stejných podmínek využívat v jiných zemích EU režim neplátce DPH.

Novela také zpřesňuje podmínky, za kterých bude možné využívat nižší sazby DPH na stavební práce. Nově se pro daňové účely budou stavby posuzovat podle účelu užívání, jaký je u nich zapsaný v základních registrech. Pokud stavba ještě nebude zapsaná v katastru nemovitostí, bude se posuzovat podle projektu a stavebního povolení.

Novela naopak nijak neupravuje výši sazeb DPH. Ty se změnily v letošním roce, kdy kabinet jako součást rozpočtové konsolidace sloučil snížené sazby ve výši deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Základní sazbu 21 procent ponechal ve stejné výši. Zároveň změnil rozložení položek v jednotlivých sazbách, ze snížené sazby vypadlo například kadeřnické a holičské služby nebo točené pivo.

Urychlení rozvodů v Česku? Snazší průběh po domluvě i větší ohled u soudu na děti, plánuje Blažkův resort

Novela občanského zákoníku zakotvuje nepřijatelnost fyzického trestání dětí

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou dnes schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení na síti X informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Změny projedná Parlament, podle návrhu by mohly být účinné od 1. ledna 2025.

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v rámci jednoho soudního řízení. „Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v návrhu. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak - návrh například upouští od jejich povinného výslechu.

I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.

Ministerstvo také navrhlo zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Již by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. „Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být redukováno na boj o název modelu péče o dítě, respektive o zachování péče jednoho rodiče i v případech, kdy je zároveň stanoven velmi široký rozsah styku druhého rodiče odpovídající již spíše asymetrické střídavé péči. Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče,“ uvedlo ministerstvo.

K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí přistoupilo ministerstvo kvůli požadavkům Evropského výboru pro sociální práva. Česko patří k posledním státům EU, které takovou úpravu nemají. České rodiče nečekají za fyzické usměrnění dítěte nové postihy. „Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvádí návrh.

Podle novely ministerstva vnitra by Česko v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Nová právní úprava by neměla obsahovat konkrétní data, ale umožňovat každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla další prodloužení dočasné ochrany, mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026.

Záchranář kritizuje podobnost HHC cukrovinek s dětskými sladkostmi. A co dělat při kolapsu?

Zákaz dalších psychoaktivních látek 

Vláda souhlasila se zákazem dalších sedmi psychoaktivních látek podobných HHC a THCP a z nich odvozených substancí. Na seznamu zakázaných návykových látek budou do konce roku. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Posoudit ho musí ještě Evropská komise, Válek očekává, že její rozhodnutí bude do 21. srpna.

„Byť byly sliby výrobců, že počkají na schválení zákona, tak se objevují další látky na trhu a je potřeba chránit děti. Jiný nástroj v současné době nemáme,“ řekl ministr.

První tři psychoaktivní látky vláda zakázala poté, co se objevily případy dětí, které byly hospitalizované po požití cukrovinek s jejich obsahem. „Prodejci výrobků s obsahem těchto látek již dopředu avizovali, že hodlají uvést na trh podobné psychoaktivní látky, které ještě na seznamu zařazeny nejsou,“ píše se v návrhu na změnu nařízení vlády, se kterou dnes ministři souhlasili. Zákaz by tak měl nově platit u látek označených jako HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a estery nebo ethery z nich odvozené.

„Tím dojde k pokrytí poměrně velkého počtu nových látek s psychoaktivními účinky na lidský organismus,“ uvádí se dále v návrhu. Nové kanabinoidy prodejci podle MZd nabízejí také v podobě acetátů, které se užívají formou vapováním. Při inhalaci těchto tekutých přípravků při vyšších teplotách, mohou vznikat takzvané keteny, které jsou zdraví nebezpečné.