Fialovu autogramiádu narušili propalestinští aktivisté, premiér musel přerušit svoji řeč
Několik propalestinských aktivistů dnes vpodvečer narušilo autogramiádu premiéra Petra Fialy (ODS) k jeho nové knize. Předseda vlády musel kvůli nepřetržitému křiku aktivistů přerušit svoje úvodní vystoupení, někteří účastníci akce se s hlasitými odpůrci vlády přeli. Plánovaný program akce se kvůli demonstrujícím rozpadl, premiér namísto diskuse přešel rovnou k podepisování knih.
Akci, která se konala v kavárně knihkupectví Academia na pražském Václavském náměstí, zahájil jeden z editorů představované knihy s názvem Vládnutí v čase krizí 2022–2023 František Mikš, který pohovořil například o premiérově vztahu ke knihám. Na něj měl navázat sám Fiala a publikaci představit, k tomu se už ale kvůli aktivistům nedostal.
Odpůrců vlády na akci dorazilo jen několik, byli však hlasití. Dopředu k premiérovi se přes lidi, kteří nevelkou kavárnu zaplnili, nedostali, jen nahlas křičeli. Jedna aktivistka nejprve téměř čtvrt hodiny velmi výrazným hlasem směrem k premiérovi křičela kritické výroky o postupu Izraele v Gaze a podpoře české vlády izraelskému státu. Následně ji vystřídal podobně hlasitý kolega.
Fiala, který se v momentě přerušení chystal představit svoji knihu, se nejprve pokoušel počkat, až aktivisté skončí, poté na ně nějak začal reagovat, obojí bez úspěchu. Nakonec svoji řeč přerušil a přešel rovnou k autogramiádě. Policisté i členové premiérovy ochranky na místě byli, ale s ohledem na to, že nenastaly žádné fyzické konflikty, nezasáhli.
Dnešní akce se konala k představení publikace, ve které premiér prostřednictvím projevů, článků a dalších veřejných vystoupení zachycuje první dva roky nynější koaliční vlády Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN. V textech, kterých čtenář na zhruba 450 stránkách najde přes šedesát, se premiér zabývá krizemi posledních let a dalšími tématy české i mezinárodní politiky.
Palestinské hnutí Hamás a s ním spřízněné islamistické skupiny provedly loni 7. října teroristické útoky v jižním Izraeli, při nichž zahynulo na 1 200 lidí a dalších 253 bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí. Česká vláda patří k výrazným zastáncům Izraele v současném konfliktu a na rozdíl od Norska, Irska a Španělska nemíní uznat Palestinu jako stát.
Izrael zahájil bombardování a koncem října také pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy. Od začátku války bylo v tomto pobřežním pásu zabito téměř 36 000 lidí, uvedlo o víkendu ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem. Válka v Pásmu Gazy také vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru. Jihoafrická republika proto na Izrael podala podnět k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu.
