Šéf ŘSD Mátl pro Blesk: Hotové dálnice do 10 let? Reálné to je! Se zvýšením dálničních poplatků souhlasím

Blesk: Jakými novými úseky se od letošního roku svezeme?

Ředitel ŘSD Mátl: „Asi nejvýznamnějším úsekem pro všechny občany bude obchvat Českých Budějovic 28 km na dálnici D3 od Úsilného až po Kaplice-Nádraží. Zároveň je v naší gesci dostavba dálnice D55 mezi Babicemi a Bzencem, dokončit by se měla na začátku prosince letošního roku. A pak do toho určitě spadá taky PPP projekt dálnice D4, kde 32 kilometrů teď dostavuje koncesionář (firma Vinci contruction CS – pozn. red.). Ještě sem patří úsek D6 na obchvatu Krupé, D48 Bělotín-Rybí a D7 u Chlumčan.“

Ministr Kupka mluvil o tom, že do 10 let by měla být hotová základní dálniční síť. Je to reálné?

„Jsem přesvědčen, že to reálné je. V současné době na všech dálničních úsecích probíhá intenzivní příprava staveb. Samozřejmě jsou komplikovanější úseky. Týká se to zejména středočeské D3, severní části Pražského okruhu, D52 a částečně i D49. Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud bude dostatek finančních prostředků na přípravu i samotnou realizaci, tak jsme schopni tyto úseky zhruba do šesti let připravit tak, abychom posléze mohli realizovat do roku 2033.“

Takže jde v tuto chvíli o rok 2033?

„Cílem je rok 2033. Ty úseky, které jsem jmenoval, jsou nejproblematičtější z toho důvodu, že s vysokou pravděpodobností zde bude odpor proti těm trasám. V rámci schvalovacích procesů a správních rozhodnutí se dají očekávat různá odvolání, možná i soudní řízení – a to může být pro nás zásadní komplikace. Ten odpor se samozřejmě může promítat nejen do správních rozhodnutí, ale i do výkupu pozemků.“

Na konci minulého roku firma MI Roads, která nebyla vybrána k dostavbě D11, podala námitky a podnět k antimonopolnímu úřadu. V jaké fázi je rozhodnutí?

„V současné době čekáme na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zdali rozhodne v náš prospěch, nebo ve prospěch té společnosti. Pro stavbu je to výrazná komplikace, protože byla připravena k zahájení v prosinci loňského roku. Očekávám, že by někdy nejpozději v průběhu dubna mohlo být prvoinstančně z jeho strany rozhodnuto.“

Kdy tedy mohou řidiči očekávat, že se projedou po té dálnici až do Polska?

„Předpokládám, doufám a věřím, že opravdu ještě během prvního pololetí stavbu zahájíme. To se bavíme o tom hraničním úseku, což jsou asi 3 kilometry. Zhotovitel na to má 18 měsíců, takže na konci roku 2025 by se už mělo jezdit po třech kilometrech dálnice D11 úplně u hranic.“

A co ten zbytek?

„Na zbytek úseku má 42 měsíců, to znamená, je to zhruba o dva až tři roky později, tedy do konce roku 2027. Pak bychom už jezdili mezi Trutnovem a státní hranicí. Úsek mezi Jaroměří a Trutnovem v současné době připravujeme a chtěli bychom do pololetí letošního roku vypsat výběrové řízení na zhotovitele tak, abychom v roce 2025 zahájili stavbu. V roce 2028 by mohla být dálnice D11 dokončena v celé své délce.“

Vraťme se nyní k dálnici D3. Ta je důležitá pro mnoho Čechů. Jak je tedy možné, že ještě pořád jezdíme po silnici 1. třídy už od Českých Budějovic?

„Asi největší problém je obchvat samotných Českých Budějovic, který se začal realizovat v roce 2019. Bohužel technické obtíže při výstavbě tunelu Pohůrka nás brzdily, takže to zprovoznění přijde až letos. U toho zbytku příprava dlouhodobě stála, dokonce v letech 2013 a 2014 se spekulovalo, že by se stavěla pouze rychlostní komunikace. Ta příprava neměla žádné grády. A něco podobného se ještě nedávno dělo i v Rakousku, kde řešili, zdali má smysl vynakládat finanční prostředky na ten hraniční úsek.“

A jak je to na druhém konci dálnice D3? Tedy napojení na rakouskou A7 a spojení Prahy a Lince. Pořád je realistický rok 2031?

„Je to naším cílem. Všichni, kdo se o problematiku zajímají, ale vědí, že vůči této části D3 je poměrně velký odpor. Občanská sdružení do toho vstupují poměrně úspěšně, blokují veškeré procesy, které v rámci této přípravy provádíme v posledních letech. Přesto věřím, že tu stavbu nejpozději v roce 2028 zahájíme a pak v roce 2031 zprovozníme, ale všichni víme, že to je hodně náročný úkol. Znamená to, že všechny kroky musí být činěny paralelně a nesmí nás zastavit nějaké negativní rozhodnutí soudu nebo odvolacích orgánů.“

„Jsme idioti.“ Hvězda Survivoru varuje před mobily za volantem, hrozí pokuta až 3.500 Kč

Jak vnímáte to nedávné rozhodnutí vlády zvýšit dálniční poplatky?

„Za mě to není nic dramatického. Musíme si uvědomit, že dálniční síť se rozrůstá a náklady na údržbu také rostou. Stát potřebuje finanční prostředky mít k dispozici. Osobně si nemyslím, že dneska 800 korun by bylo nějak moc. Když si vezmete, co si dneska za tu částku pořídíte.“

Takže s tím krokem souhlasíte?

„Osobně s tím krokem vlády souhlasím. A na druhou stranu my na rozdíl třeba od Rakouska, od Německa a dalších zemí nemáme žádné další poplatky na dálniční síti. To znamená, pokud si koupíte dražší dálniční známku, tak už všechno projedete bez dalších poplatků. Což se třeba Rakouska netýká.“

Také tam ta síť je v trochu jiném stavu.

„Jednoznačně! Mají úplně jiné objekty, jsou to drahé mosty, jsou to drahé tunely, za které se posléze platí. Ale ty náklady tam jsou pro vás zvýšené, pokud chcete dálniční síť projet. I když máte dálniční známku, tak stejně musíte ještě platit za další úseky.“

Mluvil jste o PPP projektu na dálnici D4. Proč se touto formou nepostupuje i u jiných projektů? Nebyla by vhodná třeba u dálnice na Mikulov?

„PPP projekt je určitě výhodný v době, kdy stát nedisponuje dostatkem finančních prostředků, aby realizoval stavby konvenční metodou. Dobu výstavby to ale moc neovlivňuje. Ředitelství silnic a dálnic musí provést kompletní přípravu stavby, výkupy pozemků, získání stavebních povolení a pak se to předá koncesionáři. To znamená, že dobu výstavby to nikterak neurychlí. Je potřeba, aby si to stát pořádně spočítal. Ten koncesionář si rizika spojená s tím, že tu stavbu musí postavit a posléze 25 let provozovat, nechá samozřejmě zaplatit. Pro stát to pak znamená na 25 let mandatorní výdaj.“

Takže to není vhodné třeba pro D52 mezi Brnem a Mikulovem?

„V případě D52 to úplně vhodné není z důvodu, že než by se samotný PPP projekt připravil, tak jsem přesvědčen, že minimálně ten hraniční úsek už začneme stavět. Chybějící úsek je relativně krátký. Snažíme se pro PPP projekty volit delší úseky. Proto byla vybrána dálnice D4, proto dneska se připravuje dálnice D35 (Parubice – Olomouc – Lipník nad Bečvou, pozn. red).“

Pojďme teď k silnicím první třídy. Kvůli střídání mrazů a tepla jsme sledovali stav vozovek, který není úplně ideální.

„Bohužel jako každá zima všude ve světě i tato přinesla problémy. Tomu se úplně stoprocentně zabránit nedá. V České republice ani nemáme takové technologie, abychom se na to lépe připravili. Pokud budete na jihu Španělska, kde je neustále 10–20 stupňů, tak jste bez problémů, tam se to neděje. My v zimě prostě musíme očekávat, že se výtluky na komunikacích dějí.“

A nedá se tomu předcházet používáním kvalitnějších materiálů?

„Samozřejmě se síť dá vylepšovat neustále, ale musíte si uvědomit, že je to sedm tisíc kilometrů, o které se staráme. My se je snažíme pravidelně udržovat. V posledních letech se opravdu investovalo obrovské množství peněz do zlepšení stavu. Samozřejmě se snažíme eliminovat to nejhorší. Abychom neměli ty ‚tankodromové‘ úseky, ale to nezávisí na asfaltu. Výtluk se vám může objevit vždycky, protože stačí malá trhlina.“

Ve vaší gesci je silnice 1. třídy I/30. Na té v Ústí nad Labem při loňských povodních došlo k zatopení vozovky v protipovodňové vaně. To je stavba za 6 milionů, která měla tomuto zabránit i při 3. povodňovém stupni. Jak je možné, že byla zaplavena, když byl na řece druhý stupeň?

„Bohužel protipovodňová vana nezafungovala tak, jak měla. Byly na ní poruchy, které nebyly včas a řádně opraveny, a v rámci povodní se to ukázalo jako závažné. Z toho důvodu se voda dostávala přes zábrany do protipovodňové vany a zatopila komunikaci. A bohužel tam vypadl tedy i systém samotného řízení, co se týče elektroinstalací.“

Čím to bylo?

„Je potřeba říct, že údržba se tam neprováděla pořádně. A my jsme museli reagovat v průběhu povodní a to se nám povedlo. Udělala se opatření a zabránili jsme průsaku vody z Labe. Na druhou stranu kvůli těmto opatřením jsme zároveň zabránili i odtoku vody z komunikace do řeky. Proto jsme museli zavést čerpání.“

Dá se selhání předcházet nějak systematicky, nebo je to otázka lidského faktoru?

„Myslím si, že tady to spíš byla otázka lidského faktoru a podcenění situace, kdy jsme měli nějaké závěry, na které se bohužel nereagovalo včas. Bylo učiněno špatné rozhodnutí, a tak nebylo vše řádně a včas dáno dohromady a zaevidováno. Teď uděláme všechny kroky pro to, aby se to neopakovalo.“

Teď bych se přesunul, lidově řečeno, k vám „na dvorek“ do Říčan, kde žijete. Tam dojde k opravě Černokostelecké ulice. Vy jste v debatě s občany města mluvil o stavebním pekle. Na co se tady mají připravit?

„Silnice I/2 je vysoce zatíženou komunikací, jezdí po ní skoro 20 tisíc vozidel denně. Je to páteř Říčan. A jakmile tam zamezíme provozu, tak se nám ta doprava rozlije jako ta voda do všech ostatních oblastí města a s tím se počítat musí. Co se týče toho stavebního pekla, mluvil jsem částečně o tom, že se bude stavět propojení dálnic D1 a D11, což samozřejmě zase přinese další stavební techniku.“

O jak velkou investici se jedná?

„Poměrně zásadní. Za nás je to jedna z největších oprav na silnicích první třídy, kdy ta předpokládaná hodnota je kolem 350 milionů korun. A určitě by to i na dálnici patřilo k těm dražším opravám. Je to nejvýznamnější oprava, kterou budeme letos a příštím roce realizovat.“

V Hlučíně se chystá na řidiče něco podobného. Léta tam lidé čekají na obchvat, teď má navíc přijít oprava průtahu. Takže kdy tam mohou řidiči a místní počítat s tím, že se dočkají úlevy?

„Tam jsme v současné době ještě na úplném začátku. Obyvatelé si tam ještě asi budou muset chvilku počkat. Řekl bych několik let do zahájení přípravy. Oprava průtahu samozřejmě zase přinese své komplikace, ale i zde se snažíme ty jednotlivé rekonstrukce výrazně zkracovat. I za cenu toho, že to je o trochu dražší, pokud to přínosy vůči občanům vynahradí.“