Příběhy rukojmích, s jejichž rodinami mluvil Pavel: Talovi vypálili dům, Ohada postřelili

Setkání s rodinami rukojmích bylo posledním bodem pondělního programu Pavla v Izraeli. Akce se účastnil i izraelský ministr zahraničí Israel Kac, který nazval českého prezidenta „skutečným přítelem“ Izraele.

„Hovořili jsme o úsilí dostat rukojmí domů, o postupu války v Gaze, o potřebě obnovit bezpečnost občanů na severu a jihu Izraele a o hrozbě, kterou pro celý region představuje Írán. K setkání s prezidentem se připojily rodiny rukojmích, mezi nimi rodiny Oze Daniela, Tala Šohama a Ohada Jahalomiho,“ popsal Kac s tím, že Izrael je odhodlán udělat maximum pro to, aby Hamás rukojmí propustil.

Syn nechce říct, co prožil

Talu Šohamovi je 38 let. „Jmenuji se Gilad, jsem otec tohoto mladíka, který je rukojmím v Gaze. Z naší rodiny bylo uneseno 7 rukojmích. Můj syn, můj vnuk, moje vnučka, moje snacha, její matka, její teta, další vnučka,“ řekl při setkání s Pavlem otec uneseného muže.

Hamás rodinu unesl z kibucu Be’eri, když byla na cestě za jejich příbuznými. Jakmile masakr vypukl, skryli se v místnosti, která byla považovaná za bezpečnou. Jenže pak zmizeli.

Pavel v Izraeli tvrdě odsoudil Hamás: „Za civilní oběti mohou oni.“ Potkal i rodiny rukojmích

Širší rodina si nejdříve myslela, že jsou mrtví, protože těla některých příbuzných byla nalezena několik dní po 7. říjnu v nedalekém lese. Nakonec se ale ukázalo, že sedm členů padlo do zajetí a je drženo v Gaze. Teroristé během útoku stihli vypálit jejich domov, řekl dříve izraelským médiím Gilad.

On i jeho unesený syn mají i rakouské občanství. Tal tak patří mezi rukojmí s duálním občanstvím, Hamás podobných lidí drží více. Ačkoliv není jisté, že muž ještě stále žije, Gilad je přesvědčen, že ano. Teroristé již alespoň propustili zbytek rodiny v rámci dohody o dočasném příměří.

Propuštěný 8letý Naveh, syn Tala, podle jeho dědečka o tom, čím si rodina v zajetí prošla, nemluví. Nemluví ani o svém otci. Ženy a děti byly drženy mimo muže.

Tříhodinový útěk před Hamásem v žabkách

Další rodina, se kterou se Pavel setkal, jsou příbuzní 49letého Ohada Jahalomi. Teroristé jej unesli z kibucu Nir Oz, avšak dodnes není jasné, jestli byl skutečně unesen, nebo je mrtvý.

Ohad se během útoku 7. října snažil s teroristy bojovat, vytáhl proti nim zbraň a dostal se do přestřelky. Členové Hamásu jej střelili do nohy, načež se vrhli k jeho manželce a třem dětem, které naložili na dva mopedy a odvezli je pryč. Ohad jim stihl jen říct, že je miluje – teroristé unášeli i dceru, které nebyly ani dva roky.

Pavel na místě, kde vraždili teroristé: Hamás učí děti už od školky nenávidět a zabíjet Izraelce

Únos ženy a dvou dětí ale nebyl zcela úspěšný, jak s nimi teroristé ujížděli, všimli si nedalekých izraelských tanků a vyděsili se. Manželka Ohada v tu chvíli dokázala utéct, s dcerkami utíkala v pouhých žabkách dlouhé tři hodiny, než se jí podařilo dostat zpátky do kibucu. Ohad tam však nebyl.

Třetí dítě, 12letého Eitana, se Hamásu unést podařilo. Propuštěn byl nakonec 27. listopadu v rámci dohody. Uvedl, že žil v domnění, že jeho táta je mrtvý a jeho sourozenci s mámou jsou zajati.

Sestra Ohada si ale nemyslí, že by muž zranění nepřežil. „Je to velmi silná osoba,“ řekla o něm. Stejně tak matka Ohada pro izraelská média prohlásila, že je připravena sama nasednout do tanku a pro svého syna si do Gazy dojet.

Lítost jim nepomůže

Pavel v úterý uvedl, že rodinám rukojmích nedával žádné plané sliby. „Je strašně těžké říkat lidem, kteří si prožívají to, co právě příbuzní rukojmích, že pro ně něco uděláte. Vyjádřit lítost jim rozhodně nepomůže,“ řekl Pavel. „Oni ten příběh prožívají již 102 dní. Žijí v obrovské nejistotě, jestli jejich blízcí jsou stále ještě naživu a pokud jsou, tak čím si procházejí,“ poznamenal.

Český prezident míní, že ze své pozice může zejména oslovovat státníky, kteří mají v rukou nástroje. A přesně to chce dělat. Z Izraele zamířil do Kataru, kde bude jednat s emírem Tamimem bin Hamad Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammad Attíjou. Katar je prostředníkem mezi Hamásem a Izraelem, za dřívější propuštění rukojmích se částečně zasloužil tento stát.

„Katar je snad jedinou zemí, která má opravdu nejsilnější páky na vedení Hamásu. Pokud se vedení Kataru rozhodne k nějakému většímu tlaku na Hamás ohledně propuštění rukojmí, případně opuštění Pásma Gazy, tak by to výrazně pomohlo ke zlepšení situace,“ míní. Mohlo by to podle něj zastavit ozbrojené aktivity, přiblížit obnovu Palestiny a zároveň ochranu zájmů palestinského obyvatelstva.