Sekera rozpočtu vzrostla v listopadu na 269 miliard. Plánovaný schodek dodržíme, věří Stanjura

Rozpočtové příjmy dosáhly ke konci listopadu 1,719 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 20,8 procenta. Výdaje státu za jedenáct měsíců činily 1,988 bilionu korun, proti předchozímu roku narostly o 12,9 procenta.

Stanjura uvedl, že listopad je tradičně měsíc, kdy stát hospodaří schodkově, protože nepřichází inkaso daní z příjmu, ale je třeba platit zálohu na regionální školství a zároveň rostou investiční výdaje. „Prosinec bude silný i v příjmech – jsou splatné čtvrtletní zálohy na daň z příjmu právnických osob, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliardy korun pro letošní rok,“ uvedl ministr.

Dodržení schodku očekávají i ekonomičtí odborníci. „Přestože v prosinci hlavně vlivem sezonnosti výdajů pravděpodobně deficit dále vzroste, mohl by podle nás rok zakončit poblíž 300 miliard korun. Nárůst schodku by totiž v prosinci na druhou stranu měly tlumit mimo jiné letošní poslední splátka daně z příjmu právnických osob a rovněž záloha na windfall tax,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Také ekonom Deloitte Václav Franče předpokládá, že vláda rozpočtový plán splní. „Ale bez nad očekávání dobrých příjmů z EU a nad očekávání dobrého výběru daně z příjmu právnických osob by se udržet plánovaný deficit rozpočtu nepovedlo. Vláda si rovněž pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ upozornil.

Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 37,5 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 131,3 miliardy korun, meziročně o 22,3 procenta víc. Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát inkasoval 332,4 miliardy korun, o 5,8 procenta víc než před rokem.

Babiš urážel Fialu i manželku Stanjury. Po hádkách schválila Sněmovna rozpočet 2024, na tahu Pavel

Inkaso daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) bylo ke konci listopadu 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,7 miliardy korun.

Výběr spotřebních daní se meziročně snížil o 3,5 procenta na 135 miliard korun. „Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií,“ uvedlo ministerstvo financí. Rostl pouze výběr spotřební daně z minerálních olejů, kde se příznivě projevilo srpnové vrácení sazby daně z nafty na úroveň z počátku loňského roku.

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 796,5 miliardy korun. Z toho 628,8 miliardy korun byly výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o 17,1 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 67 procent na 129,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Náklady na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 23,6 procenta na 57,3 miliardy korun.

Kapitálové výdaje vzrostly o 22 procent na 179,8 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 62,1 miliardy korun.