Fiala po schůzce špiček EU: Unie nemůže dál takto váhat. Orbán má dál výhrady k připojení Ukrajině

• Evropští lídři se shodli, že přijímání nových členských států je „geostrategickou investicí“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v Evropské unii“.
• Vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla.
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že na rozšíření musí být připravené nejen kandidátské země, ale i samotná EU.
• Například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením EU nebo během něj došlo k reformě v jejím fungování. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.
• EU už nemůže dál přistupovat k otázce svého rozšiřování současným váhavým způsobem a musí pro země aspirující na členství vytyčit jasnější plán, vzkázal český premiér Petr Fiala (ODS).

Rozšiřování EU bylo jedním z hlavních témat neformálního summitu, který byl zaměřený na dlouhodobé cíle sedmadvacítky. Ve společné deklaraci se objevila formulace, že přijímání nových států je „geostrategickou investicí“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v Evropské unii“, vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla.

„Rozšíření EU je příležitost ke sjednocení kontinentu,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauseda. Podle něj by se rozšíření „nemělo stát rukojmím institucionálních problémů; vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách“.

4,5 bilionu korun pro Ukrajinu?

Pochybnosti některých státníků vyvolávají také finanční dopady rozšíření. „Každý ví, že to nemůže tak zůstat, že všechny země, které jsou dnes čistými příjemci peněz z EU, budou počítat s tím, že jimi zůstanou i v budoucnu,“ podotkl německý kancléř Olaf Scholz.

Britský list Financial Times (FT) před několika dny s odkazem na vnitřní analýzu Evropské komise napsal, že za současných pravidel by například Ukrajina měla po vstupu do EU v dalších sedmi letech nárok na přibližně 186 miliard eur (přes 4,5 bilionu Kč) z unijních peněz.

Petr Pavel sklidil potlesk ve Štrasburku: Mluvil o Havlovi, populistech, Ukrajině i selhání Evropy

Orbánovy pochybnosti

Pochybnosti ohledně rozšíření EU o Ukrajinu vyjádřil naopak maďarský premiér Viktor Orbán. „EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ uvedl.

Zda unie zahájí přístupové rozhovory s Kyjevem, či nikoliv, mají členské země sedmadvacítky rozhodnout v prosinci.

Český premiér Fiala byl při brífinku tázán na dnešní výrok Orbána ohledně Ukrajiny, která loni v červnu získala kandidátský status. Podle Fialy je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.

„Není možné pokračovat tímto váhavým způsobem,“ řekl českým novinářům na letišti v Granadě Fiala. „Musíme udělat konkrétní kroky a musíme dát jasnější plán zemím, které dlouhodobě usilují o vstup,“ uvedl. Upozornil přitom země západního Balkánu, z nichž některé mají kandidátský status přes deset let.

Polské odmítnutí u migrace

Druhým hlavním bodem summitu dnes bylo zvyšování důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi. Unie se potýká s nárůstem počtu nelegálních vstupů na své území a některé země včetně ČR obnovují hraniční kontroly.

Počty příchozích nicméně zůstávají hluboko pod údaji z roku 2015, kdy se přes Středozemní moře do unie dostalo více než milion běženců. EU se od té doby neshodla na novém přístupu k imigraci a způsobu, jak zátěž sdílet. Všichni lídři kromě polského premiéra Mateusze Morawieckého se nicméně dnes shodli, že migrace je problémem všech unijních zemí a žádá si společný přístup.

„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ napsal Morawiecki na sociální síti X.

S řadou svých evropských protějšků se stihl premiér Fiala setkat již během čtvrtka. Například s kancléřem Scholzem a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem hovořil o budoucnosti automobilového průmyslu, který podle jeho slov momentálně prochází velkou transformací.

„Pro Česko je důležité, abychom u nás toto odvětví udrželi i do budoucna a abychom se dokázali přizpůsobit novým trendům,“ prozradil Fiala. S řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem pak promluvil zejména o obranné spolupráci, přičemž hlavním tématem rozhovoru s britským premiérm Rishim Sunakem byla spolupráce ve vývoji a výstavbě malých modulárních reaktorů.

V pátek se Fiala sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Společně s Morawieckým následně rozebrali migraci do Evropské unie a plán na její zvládnutí.

„Musíme více spolupracovat, bojovat se zločineckými skupinami, být v kontaktu se zeměmi původu a zlepšit návraty domů těch, kterým nebylo dovoleno v EU zůstat,“ uvedl v prohášení po schůzce lídrů EU šéf Evropské rady Charles Michel.

„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropskou reakci. Protiprávní migraci je třeba okamžitě rozhodným způsobem řešit. Nedovolíme, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo vstoupí do EU,“ uvádí se v prohlášení předsedy Evropské rady, které se týká migrace. Hovoří se v něm také o komplexním přístupu k migraci, o partnerství se zeměmi původu a tranzitu, o účinnější ochraně vnějších hranic EU či o rozhodném boji proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi.