Úředník Jakub (†32) napsal dopis a skočil pod vlak: Šikanu úřad odmítá! Zasáhlo nás to, říká hejtman Půta

uschi : Dík..

A tady je něco o lhostejném přístupu jeho nadřízených, když se on snažil informovat o svém pracovním přetížení a chtěl změnu k lepšímu:.
Cit. : „Už delší dobu (určitě rok a půl) jsem si plně uvědomoval, že pracovní nasazení není normální. Že práce zaplňuje moc velké množství mého času a že návazná finanční odměna je tristní… Proto jsem často referoval na pozicích výše, že tohle množství úkolů není normální, že je potřeba přijmout další zaměstnance, případně snížit realizované množství úkolů. Na celou obří agendu jsme byli neustále ve dvou lidech. Vytvářel jsem spoustu odborných analýz, ze kterých vždycky vyšlo, že v mezikrajském i jakémkoliv jiném srovnání máme spoustu agendy na absurdně malý počet zaměstnanců. Tyto apely nebyly nikdy reflektovány, buď byly vymlčeny, nebo zameteny pod koberec,“ píše mimo jiné úředník.
zdroj citace– forum24.cz

fany22 : On by se nezbláznil z toho, že se vrátí ta paní z mateřské. Vždyť ho mohli přesunout na jinou pozici, ale zůstal by na tom pracovišti. O to mu šlo.. Bylo mu slibováno, že si ho tam nechají a bude dělat podobnou práci. Potom ho ale kompletně vykopli. Ženská, která mu to slibovala, se ani neobtěžovala oznámit mu výhazov osobně.. No podle vás - . „Nestalo se mu přece žádné hrozné příkoří. Běžná situace“.. Ne, to není běžná situace - chtít po zaměstnanci, aby dlouholetě makal za více lidí a oblbovat ho přitom falešnými sliby. Ono to pak vypadá jako zneužívání podřízeného pracovníka s prvky šikany..

Myslím, že šikanu skutečně zažíval na pracovišti, dostával nadměrné množství úkolů. Samozřejmě dnes, když je po smrti – nadřízení, zodpovědní se z toho budou zouvat, bagatelizovat jeho pracovní přetížení, dehonestovat Jakuba a hrát se na neviňátka. Další svědci hezky ticho, jak se patří na osoby, co se bojí o svůj job. A není už živ ten, kdo by podal stížnost.. Stačilo, kdyby k němu vedoucí měl lidský laskavější přístup a ta nadřízená mu opakovaně neslibovala, že si ho tam nechají. Přijde mi to, jak když ukazují oslíkovi mrkev před nosem, aby táhl na poušti i když už mele z posledního.. A pak on zjistil, že se mu lhalo a zhroutil se. Nedošlo mu, že se pohybuje ve světě vlády kapitálu a lží, ve světě, kde občan nemá zaručeno právo na lidskou práci a slušnou mzdu, čili nemá právo na dústojný život člověka. Ano, vypadalo to na ještě trochu nezralou dúvérčivou mentalitu. No bylo mu jen 32 let. Podle mě, jeho nadřízení by se měli stydět. Kdyby měli funkční svědomí, že..

Nebyl by potřebný psycholog nebo psychiatr.. Stačilo, kdyby nadřízení měli k němu lidský přístup a odebrali by mu část nad-práce. Museli přece vidět, že táhne moc, že má obrovský počet přesčasů. Jim tohle zřejmě vyhovovalo a pochvalami jen podporovaly jeho pracovní přetěžování.. Jakože dnes je normální, že zaměstnanec kvůli práci za 1 noc zešediví ? A není za to zodpovědný nadřízený, co ho přetěžuje, ale ubohý zaměstnanec, z kterého pak po jeho smrti ještě dělají ps. pacienta.. Kdyby Jakub nebyl v práci přetížen, nedošlo by k psychickému a fyzickému totálnímu vyčerpání, ze kterého vzniká hluboká deprese a někdy i sebevražedné tendence. Na netu je dostupné info, že např. mezi nestandardní požadavky nepracovního charakteru jeho vedoucího patřilo i to, že Jakub musel služebním autem jet po jakési těžkotonážní cvičební nářadí, zřejmě do obchodu nebo skladu a sám ho odnést matce vedoucího. Kdoví, kolik bylo takových požadavků na něj, neboť napsal do dopisu, že lituje, že nepodal stížnost na vedoucího..