Kontroverze v Bruselu: Na summit, kde je i Fiala, přijela „zakázaná“ politička z Venezuely

„Přijeli jsme s velkou nadějí a poselstvím z Venezuely ke zrušení zločinné blokády vůči naší zemi, přinášíme od prezidenta Nicoláse Madura poselství míru, harmonie, spolupráce,“ řekla dnes Rodríguezová při příchodu na bruselský summit. „Před lidstvem dnes stojí velké výzvy a jednou z nich je klimatická krize. Je bolestné vidět, jak západní vlády utrácejí mnohonásobně více na válku a zbrojení než na zmírnění klimatické krize,“ dodala venezuelská viceprezidentka.

With the President of Brazil @LulaOficial. 🇧🇷 pic.twitter.com/NiTGymtzts

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 17, 2023

Rodríguezová je na sankčním seznamu EU od roku 2018 spolu s dalšími představiteli venezuelského režimu kvůli porušování lidských práv a represím vůči opozici. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell letos v dubnu nicméně prohlásil, že EU je připravena revidovat sankce vůči venezuelským činitelům, pokud uvidí pokrok v dodržování demokracie a pokud země uspořádá svobodné volby. Minulý týden ale Evropský parlament v rezoluci kritizoval venezuelský režim za neústavní kroky, jimiž dál zakazuje výkon veřejných funkcí několika lídrům opozice. Na to reagoval předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez, vlivný představitel Madurova režimu, prohlášením, že Venezuela nepovolí příští rok pozorovatelskou misi EU na prezidentské volby.

Premium

Kolumbijská „Bestie“ zabila až 300 dětí: Dvě milénia vězení pro vraha Garavita!

Před summitem EU a CELAC vyzvala například i organizace Amnesty International, aby lídři v Bruselu tento týden věnovali větší pozornost lidských právům. Ta jsou podle Amnesty International ze zemí sdružení CELAC porušována právě ve Venezuele a také v Nikaragui či na Kubě, kde jsou podle této organizace stále za mřížemi i političtí vězni. Nikaraguu na summitu v Bruselu zastupuje ministr zahraničí Carlos Moncada a Kubu její prezident Miguel Díaz-Canel.

Komplikované vztahy

Paralelně se summitem EU-CELAC se v Bruselu koná i takzvaný summit národů, jehož se účastní na 160 nevládních organizací a různých hnutí a na kterém se bude diskutovat mimo jiné rovněž o klimatické krizi, ale také například o americkém embargu vůči Kubě. V úterý odpoledne ho mají oficiálně zakončit levicoví prezidenti Kolumbie, Argentiny a Bolívie Gustavo Petro, Alberto Fernández a Luis Arce.

Summit EU-CELAC se koná poprvé po osmi letech, poslední se konal v roce 2015, další měl být v roce 2017, ale byl odložen mimo jiné kvůli sporům mezi zeměmi CELAC. Vztahy tohoto sdružení 33 států Latinské Ameriky a Karibiku, v nichž žije na 600 milionů obyvatel, komplikovala kritika některých prezidentů na adresu několika autoritářských vlád, zejména venezuelské a nikaragujské. Brazílie kvůli tomu z iniciativy tehdejšího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara ze CELAC v roce 2020 vystoupila, letos po nástupu levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva se do sdružení vrátila.

K obnovení spolupráce EU s Latinskou Amerikou, kde v posledních dvou dekádách výrazně posílila ekonomické vazby Čína, přispěla i ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize.