Situace v Rusku je nestabilnější, než se myslelo, řekl Fiala. S kolegy z V4 řešil i migraci

„Musíme dělat všechno proto, abychom Ukrajině pomohli, a pokračovat v tlaku na Rusko,“ uvedl Fiala.

Také podle slovenského premiéra Ľudovíta Ódora situace v Rusku není tak stabilní, jak se jevilo před několika týdny. Dodal, že v Rusku nemusí fungovat jedna armáda ale hned několik armád. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki míní, že Rusko je nepředvídatelným státem.

Soukromá vojenská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu vytáhla směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale wagnerovci ještě ten den zastavili a stáhli se.

Z vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána vyplynulo, že ani po víkendových událostech v Rusku Budapešť nezmění názor na rusko-ukrajinský konflikt. Maďarsko jako jediná ze zemí V4 odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Problém migrace

Předsedové vlád zemí V4 se na tiskové konferenci shodli na potřebě potírání nelegální migrace a na tom, že jejich země stále, jako už řadu let, odmítají povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Podle Fialy je třeba se soustředit například na ochranu vnějších hranic či na návraty migrantů. Boj s nelegální migrací označil za problém, před kterým nelze zavírat oči. „Počty nelegálních migrantů, kteří přicházejí do Evropy, neklesají,“ řekl.

Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil, že řešením problému nelegální migrace by bylo, aby žadatelé o azyl v Evropské unii museli čekat na vyřízení své žádosti mimo evropský blok. „Evropská unie není ochotna tento krok udělat,“ míní Orbán.

Pavel vnímá V4 jasně, Orbánovi se zatím vyhýbá. Expert chválí a pozastavil se nad Ficem

Právě maďarsko-srbská hranice je vnější hranicí schengenského prostoru volného pohybu osob a jednou z migračních tras, které už loni začalo využívat mnoho běženců. Ti pak pokračovali přes Slovensko a Česko ve snaze dostat se dále do západní Evropy.

Státy Evropské unie se v první polovině června dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Země V4 ale nepostupovaly jednotně. Česko s novými pravidly souhlasilo, Slovensko se zdrželo a Maďarsko spolu s Polskem byly proti.

Jak chce Česko předsednictví vést

V4 se podle českého předsednictví musí postavit za principy, na kterých země vybudovaly moderní a demokratickou státnost. Proto musí poskytovat podporu Ukrajině a její územní celistvosti v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Země V4 přitom nejsou jednotné v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, Maďarsko na rozdíl od zbylé trojice států odmítá dodávky zbraní Kyjevu.

České předsednictví má navázat na úsilí končícího slovenského o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce založené na sdílených principech lidských práv, svobody, demokracie, právního státu, dobrých sousedských vztahů a oddanosti evropské integraci a transatlantickému spojenectví, uvádí dokument. Česko formát V4 vnímá jako platformu pro pěstování sousedských vztahů skrze dialog a také pro spolupráci na konkrétních přínosech pro občany. Prioritou předsednictví bude i podpora rozšíření EU.