10 let od pádu Petra Nečase: Jak skandál okolo někdejšího premiéra změnil tvář české politiky?

Policie v červnu 2013 zadržela devět lidí, obvinění vyšetřovatelé předali osmi z nich. Policie obvinila ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou (nyní Nečasová), že stála v pozadí dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí z podzimu 2012. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství (bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek) ke sledování tří osob, včetně tehdejší manželky premiéra Nečase Radky.

Premiér Nečas 13. června 2013 uvedl, že nemá důvod rezignovat, protože nezískal informace prokazující trestnou činnost svých spolupracovníků. O tři dny později v noci po jednání grémia ODS oznámil, že následující den rezignuje na svou funkci. Skončil i jako předseda ODS.

Policejní zásah z června 2013 vyústil v řadu soudních kauz, z nichž některé ještě nebyly ukončeny. V části kauzy tzv. poslaneckých trafik Nejvyšší soud dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun. Kauza však pokračuje, obvinění čelí bývalý premiér Nečas, jeho současná manželka Jana Nečasová a bývalý náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček.

• Petr Nečas (58)
  • Někdejší premiér byl letos 1. února v souvislosti s případem zneužití VZ nepravomocně odsouzen za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany. Soud mu uložil roční podmínku a peněžitý trest 100.000 korun. V květnu odvolací soud trest potvrdil.
  • Nečas, který trvá na tom, že hovořil pravdu, se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze.
  • U Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí s manželkou obžalobě v případu údajného podplacení poslanců ODS.
• Jana Nečasová (58; dříve Nagyová)
  • Někdejší šéfku Nečasova kabinetu a jeho nynější manželku soud potrestal za zneužití vojenského zpravodajství nejvyšším možným podmíněným trestem - tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou - a také maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.
  • Miloš Zeman ještě jako prezident nedávno Nečasové udělil milost, prominul jí zbytek zkušební doby. 
  • Nečasová stále čelí obžalobě v případu údajného podplacení poslanců ODS. V případu možného úniku informací z BIS ji justice pravomocně osvobodila.
• Marek Šnajdr (48), Petr Tluchoř (55) a Ivan Fuksa (59)
  • Bývalí poslanci ODS, kteří podle obžaloby získali lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili.
  • Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, dostali odškodné v rozmezí 507.000 až 847.000 korun.
• Ondrej Páleník (58), Milan Kovanda (53) a Jan Pohůnek
  • Dva bývalí šéfové rozvědky a zpravodajec. V kauze zneužití VZ dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.
• Roman Boček (53)
  • Někdejšího náměstka ministra zemědělství soud v polovině roku 2020 zprostil obžaloby v kauze tzv. trafik pro poslance.
  • Odvolací soud v září 2021 vrátil případ k novému projednání. Nyní je opět stíhán pro podplacení.
• Ivo Rittig (60), Tomáš Jindra (zemřel v 54 letech) a David Michal (46)
  • Lobbistu Rittiga a právníka z kanceláře MSB Legal Michal soud ve věci možného úniku informací z BIS spolu s Nečasovou v listopadu 2019 zprostil obžaloby. Rittigova obchodního partnera Jindru soud obvinění zprostil už dříve.

Na politické scéně se po pádu Nečasovy vlády iniciativy chopil prezident Miloš Zeman, který přes nesouhlas parlamentních stran jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka složenou ze svých stoupenců.

Výkonná rada ODS pověřila grémium jednáním o sestavení nové vlády na půdorysu dosavadní koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM), s premiérem z řad ODS. Kandidátkou na premiérku za ODS se stala šéfka Sněmovny Miroslava Němcová. Opozice (ČSSD, KSČM) odmítala obnovení současné koalice s jiným premiérem a chtěla rozpuštění Sněmovny a nové volby.

ODS již 25. června oznámila prezidentu Zemanovi, že má 101 podpisů pro podporu případné nové vlády dosavadní koalice. Zeman však týž den jmenoval premiérem nestraníka (bývalého člena ČSSD) Jiřího Rusnoka, bývalého ministra financí své vlády. Učinil tak přesto, že s tím nesouhlasily strany bývalé vládní koalice ani opozice. Rusnokem navrženou vládu, kterou tvořila řada Zemanových příznivců, prezident jmenoval 10. července. Kabinet pak nezískal důvěru Sněmovny a téměř půl roku vládl v demisi.

Nečas lhal ve prospěch manželky, soud potvrdil podmínku. Je prvním odsouzeným expremiérem ČR

Policejní zásah na úřadu vlády i jinde před deseti lety se tehdy odehrál o týden dřív, než bylo v plánu. ČTK to řekl tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Jeden z podezřelých chtěl odcestovat na dovolenou, což si vynutilo urychlení rozsáhlé akce.

„Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,“ popsal ČTK Šlachta. Plánované zásahy bylo těžké utajit, řekl. Šlo asi o pět desítek domovních prohlídek a nebytových prostor. Policie zasahovala nejen na úřadu vlády a ministerstvu obrany, ale i ve východních a středních Čechách. Případ tvoří několik větví, šlo o zneužití Vojenského zpravodajství nebo případ takzvaných poslaneckých trafik.

„Posledních 14 dní začalo pomalu probleskovat, že ÚOOZ něco chystá. Někteří z podezřelých ty věci skutečně uklízeli, ale nám se je podařilo dohledat,“ vzpomínal Šlachta. Do akce podle něj nešli s tím, že by mohla padnout vláda. „My jsme neobvinili žádného ministra, žádného premiéra,“ řekl. „Měli jsme podezření na trestnou činnost milenky a asistentky premiéra,“ dodal.

Petr Nečas v roce 2020 obvinil Šlachtu, že začal pracovat na případech spojených s Nečasem poté, co ho ten v roce 2010 odmítl dosadit do funkce policejního prezidenta. Šlachta to tehdy odmítl. Den po zásahu jej Nečas ve Sněmovně označil za teatrální.

Podle Šlachty Nagyová-Nečasová na začátku případu nefigurovala, řekl, že šlo o kmotry a lobbisty, kteří měli k dispozici utajované informace. „Ona se dostala do našeho hledáčku asi půl roku před zásahem, když jsme zjistili, že s ní a o ní komunikují a že pro ně zajišťuje informace, které by se nikdy neměly do toho prostředí dostat,“ uvedl.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které se ÚOOZ sloučil s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Následně pracoval jako zástupce generálního ředitele Celní správy ČR a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha a vstoupil do politiky.

Okolnosti pádu vlády Petra Nečase (ODS), které před deseti lety odstartoval policejní zásah ve Strakově akademii, zásadně ovlivnily vnímání korupce v Česku. Posílily totiž příběh o tradičních zkorumpovaných stranách, které problém korupce nikdy nevyřeší, protože jsou jeho součástí. Na dotaz ČTK to uvedla česká pobočka Transparency International (TI ČR). Související kauza zneužití Vojenského zpravodajství premiérovou milenkou v podstatě zlikvidovala důvěru společnosti v tajné služby, míní protikorupční fond.

„Za zásadní chybu považuji, že lidé z vojenské rozvědky nebyli exemplárně potrestáni za překročení pravomocí,“ zdůraznil šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. „Myslím si, že jedním z důvodů je dlouhodobé fungování tajných služeb jako sběračů kompromitujících informací, které politici používali k upevňování své moci a dosazování loajálních lidí do nejrůznějších pozic,“ napsal. Zpravodajci odešli od soudu s podmíněnými tresty a se zákazy činnosti, stejně jako Nečasová.

Ukřivdili ODS?

Svým kritickým názorem na práci státních zástupců a policie v dané věci se dlouhodobě netají současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který stejný post zastával i v Nečasově vládě. „To, že se za deset let nepodařilo odsoudit v podstatě vůbec nic vyjma manželského trojúhelníku, svědčí o tom, že ten zásah byl minimálně neadekvátně veliký,“ řekl ČTK. Akci označil za spektakulární, přehnanou a poškozující pověst Česka v zahraničí.

„Myslím, že neznám v Evropě stát, kde došlo k obsazení vládních budov a za deset let nebyl ten nejpodstatnější rozsudek - to znamená, jestli opravdu docházelo k nějakému většímu zneužívání moci, nikoliv pouze jak z červené knihovny ke sledování nějaké manželky či milenky,“ pokračoval. „Ta slavná tisková konference, která byla o tunách zlata v trezorech, nebo jak to tehdy říkali – neprokázalo se vůbec nic,“ prohlásil. Razie podle něj prohloubila nedůvěru mezi zákonodárnou mocí a státními zástupci.

Kopečný v této souvislosti podotkl, že po aféře nepřišla reflexe důvodů dané politické krize. „U části stranického spektra, zejména v ODS, dodnes přetrvává pocit křivdy a podezření, že za pádem Nečasovy vlády stálo spiknutí policie a státních žalobců. To je zřejmě jedna z příčin, proč se aktuálně nedaří prosadit kvalitní novelu zákona o státním zastupitelství, která by zaručila nezávislosti státních zástupců na politické moci,“ podotkl.

Rovněž Škácha uvedl, že u ministra Blažka nevidí snahu o systémovou změnu, která by státním zástupcům ulehčila práci. Za nejzajímavější na celé kauze pak pokládá to, že se „armádě marketingových specialistů“ podařilo změnit veřejné mínění o závažném kriminálním jednání politiků. Zmínil „neuvěřitelnou dehonestační kampaň“, která se strhla proti těm, kdo kauzu otevřeli. „Celý protikorupční útvar byl rozprášen a politici ODS a jim spřízněná média se dodnes nestydí nazývat akci propadákem,“ připomněl. „Bohužel se ukazuje, podobně jako v jiných případech, že státní zástupci nedokážou s advokáty hrát vyrovnanou hru. Rovněž se na několika konkrétních případech ukazuje, že ani soudci, zejména ti z dob komunismu, nejsou vždy nezávislí,“ uzavřel.

Nečas dostal trest a pokutu 100 tisíc Kč za lživou výpověď ve prospěch manželky. Expremiér to odmítá

Pád vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2013 nejvíce pomohl Andreji Babišovi (ANO), politickou kariéru naopak zkomplikoval současnému jihočeskému hejtmanovi Martinovi Kubovi (ODS). ČTK to v rozhovoru řekl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík, který působí rovněž v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI.

V reakci na demisi vlády se v říjnu 2013 konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Vítězem se stala ČSSD s více než 20 procenty hlasů, na druhém místě skončilo s 18,65 procenta hnutí ANO vedené Babišem. „Zda by ANO tak uspělo i bez kauzy Nagyové, je možná jedna z nejzajímavějších otázek polistopadové politiky. V senátních volbách 2012 mělo preference na nižších jednotkách procent a najednou se za pár měsíců dostalo téměř na nejvyšší příčku. K Babišovi se v důsledku skandálu přelila nějaká část zklamaných voličů pravice a on posílil natolik, že se mohl stát ministrem financí,“ řekl Balík s tím, že na výsledek voleb měly vliv i jiné faktory, jako třeba nákup vydavatelství Mafra Babišovým holdingem Agrofert.

Podle Balíka nicméně Nečas neměl ideální vlohy na hlavní lídrovskou pozici a navíc vládl s podobně silnou stranou, která cílila na podobný typ voličů. Velmi dobře měl naopak nakročeno tehdejší místopředseda ODS Kuba. „Nečas by se velmi pravděpodobně i bez ohledu na zásah neudržel v čele ODS a Kuba byl zevnitř strany jediný možný, který projevoval nástupnické ambice a schopnosti Nečase vystřídat,“ míní Balík.

Policejní zásah také otevřel cestu současnému premiérovi Petru Fialovi (ODS). „Stal se předsedou strany jen pár týdnů poté, co do ní vstoupil. To by za normálních okolností bylo u takhle konzervativní strany nepředstavitelné. Fiala by měl nějakou úlohu, ale zřejmě by to nestačilo na předsednický post, kam směřoval právě Kuba. Fatální poškození značky ODS mu (Kubovi) zastavilo politickou kariéru, i když se po dlouhých letech dokázal vrátit a v roli hejtmana ukazuje, jak tuhle pozici politicky zajímavě využít,“ poznamenal politolog.

Právě celkové poškození ODS nicméně mohlo pro stranu představovat bod zlomu. V té době totiž byla poměrně slabá, což dokazují výsledky krajských voleb v roce 2012, ve kterých skončila s velkým odstupem za ČSSD a KSČM, v šesti krajích neměla ani deset procent. „Kauza pro ODS znamenala téměř úplnou katastrofu a jen náhodou se tenkrát udržela ve Sněmovně. Mohla pro ni ale být nějakou ránou z milosti, signálem, že je potřeba něco udělat. Cesta zpět trvala dlouho, plná dvě volební období. I když někdo by mohl říct, že se do pozice jako dříve, kdy byla sama schopna vyhrávat volby nebo získat 30 procent hlasů, vlastně nevrátila,“ dodal.

Voliči podle Balíka na podobné aféry nezapomínají, ale zároveň se nedomnívá, že by se dnes někdo rozhodoval na základě deset let staré kauzy. Kromě toho se elektorát neustále obměňuje a část současných voličů byla v té době ve věku, kdy se o politiku nezajímala.

Kauza týkající se zásahu policie na úřadu vlády před deseti lety, který vyvolal následně i pád kabinetu Petra Nečase (ODS), měla podle olomouckého politologa Pavla Šaradína obrovský dopad na politiku a v zásadě i na celou společnost. Případ vrhl negativní stín na českou politickou scénu. Patrné je to podle něj i ve vnímání politiků veřejností. Událost, která se před dekádou odehrála, má podle odborníka z Univerzity Palackého dodnes dohru například i ve vztazích politických stran, zejména mezi ODS a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, řekl ČTK Šaradín.

„Viděli jsme, že se stranický systém od roku 2010 proměňuje, a tento zásah do něj vnesl další dynamiku. Pokud byly ve společnosti považovány politické strany za nositelky negativních trendů ve společnosti, klientelistické, korupčnické a neschopné, pak celá kauza jejich situaci zcela zhoršila. Přišla nová generace politiků a politických projektů, které byly a jsou založeny na marketingu, krátkodobých slibech a populismu. Společnost se sice proměňovala, stranický život uvadal, ale tato kauza pád politických stran urychlila,“ uvedl politolog.

Poukázal i na to, že může-li český volič srovnávat tehdejší úroveň politické kultury například s praxí vytvářenou šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, musí konstatovat, že do nástupu hnutí ANO do politiky se odstupovalo za různé prohřešky. „Což se nyní bohužel neděje,“ míní Šaradín.

S odstupem deseti let vidí jako obrovskou chybu tehdejší medializaci zásahu v zastoupení šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a státních zástupců před kamerami ve chvíli, kdy kauza byla živá. Řešit se podle něj měla standardně a bez mediálního shonu. „Přitom výsledky celé akce jsou rozpačité, vzhledem k očekávaným a slibovaným výsledkům ze strany Šlachty a dalších. Provinění, která se prokázala i soudní cestou, neměla být takto medializována,“ míní Pavel Šaradín.

Nejhorší vláda od Nečase! Fialův kabinet v průzkumu sklidil kritiku za složení i činy