Schillerová bouřila: Čtyřčlenná rodina zaplatí na daních 100 tisíc ročně. Ekonomové kroutí hlavou

„100 000 Kč ročně. Právě tolik si už příští rok připlatí čtyřčlenná rodina na daních. Proč? Protože vláda nenašla dostatek odvahy k tomu, aby splnila slib a snížila výdaje státu,“ rozhořčila se v pátek ráno na Twitteru exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To se mi zdá tedy moc, ale určitě to záleží na tom, jakou rodinu si zvolíte jako modelovou, jestli má například nemovitost v osobním vlastnictví či ne. Ale sto tisíc se mi zdá jako příliš,“ komentoval její výrok pro Blesk Zprávy ekonom Lukáš Kovanda.  

Na základě zjednodušeného propočtu by se podle něj jednalo spíš o deset tisíc, možná ještě dvacet tisíc. Vláda totiž plánuje na daních vybrat třicet miliard, přičemž se v Česku nachází čtyři miliony domácností.

„Házet tady cifru sto tisíc je iluzorní, drtivá většina rodin to pocítí spíš v řádu jednotek tisíc korun, ty bohatší možná maximálně ve výši desítek tisíc korun, ale určitě ne sto tisíc,“ potvrdil ekonom Štěpán Křeček.

Útok vlády na peníze Čechů! Proč a v čem premiér nedodržel slib a co všechno zdraží vládní balíček?

„Je to naprosto fiktivní výpočet a je potřeba říci, že mnoho věcí je individuálních. V některých rodinách jsou třeba dvě nebo tři auta, a když na každé budou platit osm stovek za dálniční známku, tak je to vyjde třeba na dva a půl tisíce. Někde však není žádné auto nebo nejezdí po dálnici. U někoho se kouří, pije alkohol, hrají hazardní hry, takže tam se samozřejmě na spotřební dani připlatí hodně. Jinde se nekouří, občas si dají trochu vína, kde spotřební daň zaváděná není,“ vysvětloval Křeček.

U daně z nemovitosti záleží na tom, kde rodina bydlí a v jaké obci, pokračoval. Někdo zaplatí tři tisíce, jiný pět set.

„Slevu na manželku zase mnoho lidí vůbec nečerpá, protože oba rodiče pracují. Jinde ta sleva ani není uplatnitelná, protože nemají tak vysoký základ daně, aby si ji mohli odečíst. Podobné je to u školkovného, které pobírají spíš středněpříjmové a vysokopříjmové domácnosti,“ doplnil premiérův poradce.

Ekonom: Neříkají věci naplno a vznikají dohady

„Je problém, že zatím jsou ty škrty mlhavé, tisková konference vyznívala nejasně. Prý se sníží objem prostředků, které jdou na platy státních zaměstnanců. Pak ale premiér řekl, že se nebude nikdo propouštět. Co si pod tím máme představit? Že by lidé zůstali a měli nižší platy, to se mi tedy nezdá. Plošná redukce platů by byla šíleně demotivující. Jakákoliv ekonomická teorie říká, že při šetření je lepší propouštět a těm, kteří zůstávají, platy třeba i zvýšit,“ míní Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schillerová na sociální síti dále sdělila, že vláda díky vyšším daním získá ročně asi sedmdesát miliard. Naopak na výdajích by měla ušetřit jen dvacet miliard za provoz a platy. 

„Údajné snížení národních dotací o padesát čtyři miliard korun je ve skutečnosti jenom kouřovou clonou, která má ukonejšit média a veřejnost, že velká část výdajů pramení z výdajové strany rozpočtu. A právě proto nikdo z vlády Petra Fialy nedokáže odpovědět, o jaké dotace by mělo reálně jít. Číslo totiž nemá, a nemůže mít, oporu v realitě. Když vláda na velkolepé tiskové konferenci sborově tvrdí, že sedmdesát procent úspor pochází z výdajové strany rozpočtu, je to přesně, jako bychom sledovali film Podraz v přímém přenosu,“ navázala poslankyně.

„Realita je taková, že předložený balíček této vlády znamená celkové úspory devadesát miliard korun ročně a z toho minimálně osmdesát procent představuje úplně obyčejné zvýšení daní,“ dodala.

Hádka v televizi o dvě sazby DPH: Neměli jste na to sahat, řada věcí zdraží, útočila Schillerová

Také na to měli oslovení ekonomové odpověď. „V roce 2024 se dvě třetiny balíčku soustředí na škrtání výdajů a třetina na navýšení příjmů. Poměr je tedy v tomto roce ve prospěch výdajů, kde se vezme víc peněz. V roce 2025 se to vyrovná a je to skoro půl na půl. Ale zase je to trochu víc u těch výdajů,“ sdělil Křeček a zdůraznil, že se tato predikce nemusí úplně naplnit.

Na druhou stranu Kovanda vidí problém v tom, že vláda neříká věci naplno. „Pak z toho vznikají různé dohady a plyne z toho například postoj paní exministryně, že z těch dotací nakonec nic nebude, protože opravdu konkrétně nevíme,“ uvedl.

„Jsme teprve v počáteční fázi celého procesu a balíček podle mě může doznat ještě podstatné změny. Opravdu to nakonec může být tak, že podstatnější část, než se nyní zdá, bude ve formě zvyšování daní než osekávání výdajů. Dotčené zájmové skupiny jsou lépe organizované než lidé jako veřejnost. Takže je vlastně jednodušší zvýšit daně, než sáhnout na dotace nějaké dobře jakoby organizované zájmové skupině,“ vysvětlil ekonom.

Kromě toho zdůraznil, že za rok a půl vlády by politici už mohli mít vyjednané, jaké dotace budou rušit.