Český velvyslanec v Německu Kafka pro Blesk: O Pavlově „cyklistickém“ tempu i důvěře

Pozitivně velvyslanec komentoval také změny v programu, ke kterým v průběhu úterý došlo. „Během těch všech drobných změn, které nás při dnešní cestě postihly, se ukázalo, že tady je o pana prezidenta velký zájem. Neměli jsme problém najít adekvátní alternativy, když se některý bod programu nemohl třeba ze zdravotních důvodů uskutečnit,“ řekl.

Jak jste si s panem prezidentem užili pondělní večer? Na Instagramu jsme mohli vidět, že jste se šli projít.

Byli jsme i vlastně tady v restauraci. Říkal jsem panu prezidentovi, že vnímám tempo, se kterým nastoupil své první zahraniční cesty, jako verzi Praha, Varšava, Berlín, jak kdysi jezdili cyklisti. Tady to je trochu Bratislava, Varšava, Berlín. Během osmi pracovních dnů šest dní na cestách. Proto moje snaha byla, aby ta cesta v Berlíně byla jednak věcná, ale i příjemná a aby si to mohl prezidentský pár užít. Dlouhodobě věřím – a jsem o tom přesvědčen, že česko-německé vztahy mají potenciál nejen přinášet pozitivní výsledky, ale i radost.

V česko-německých vztazích máme jeden velký klad, nebo silnou stránku, že za ta léta, co se poznáváme v rámci procesu česko-německého smiřování a potom nastavování nějakého partnerství v rámci Evropské unie, jsme se naučili spolu mluvit velice otevřeně a upřímně. A tím, že česko-německé vztahy nejsou vnímány jako nějaký základní pilíř dalšího vývoje Evropy, tak se tady neočekávají ani velké průlomy, ani velké průšvihy. Svým způsobem se můžeme bez omezení věnovat sami sobě a pochopení toho, co se ve světě děje. A myslím si, že na obou stranách bychom se měli naučit této silné stránky využívat a vlastně být i určitou inspirací pro ostatní partnery nebo partnerské vztahy v Evropské unii. Věřím, že ten dnešní den k tomuto cíli jako celkem přispívá. Aspoň to je můj dojem, že oba prezidenti si své jednání nejen užili, ale vlastně i vyjádřili přání se v letošním roce ještě několikrát znovu setkat. Co může být lepšího?

Pavel u sousedů narazil soudek piva. S první dámou navštívil Berlínskou zeď a přijal ho Scholz

Slyšela jsem, že se navzájem se pozvali na další návštěvy.

Tady na podzim bude začátkem září takzvaný Občanský svátek, který pořádá každoročně pan prezident u sebe v sídle v Bellevue. Tam se v letošním roce připomene i 25 let zřízení Česko-německého fondu budoucnosti. Česká republika spolu s Durynskem by měli být jako hlavní hostitelské země. A pan prezident Steinmeier za tímto účelem pozval prezidenta Pavla, aby přijel.

Pan prezident Pavel mu to pak oplatil v tom, že by byl rád, kdyby se v druhé polovině roku mohli sejít zřejmě v Praze nebo v České republice. Oba prezidenti se shodli i na tom, že by se chtěli v česko-německých vztazích společně víc angažovat, být určitou tváří česko-německého dialogu, který máme jak na občanské, tak i na úředně politické úrovni. Někteří němečtí kolegové říkají, že možná jsou naše vztahy trochu přeinstitucionalizované, že se spolu stýkáme v různých rolích. Možná to ale veřejnost ani úplně nevnímá. A oba prezidenti, jak jsem to pochopil, by toho chtěli být tváří, aby veřejnost pochopila, že kvalita v těch vztazích je pro nás pro všechny pozitivum, ale i trochu závazek, abychom z toho něco dokázali vytěžit.

Při tomto setkávání prezidentů by prý už nějak mohlo dojít na tu železniční dopravu.

O tom se také hovořilo, ale to je úkol pro ministry dopravy, kteří tady měli asi před měsícem také schůzku, byl tu pan ministr Kupka. Na pracovní úrovni se ta věc procesuje. Ale samozřejmě tím, že prezidenti o to budou projevovat zájem, můžeme věřit, že se budou obě strany chtít vytáhnout a třeba se to ještě nějakým způsobem urychlí. Ale to spíš teď jenom tak spekuluji.

Pro nás je hlavně důležité, aby se v Česko německých vztazích udržela určitá míra odhodlanosti rozvíjet nejenom česko-německé vztahy, ale posilovat i Evropu a Západ v dnešním světě, kde je stále víc konfliktů, kde se stále více může vytvářet dojem ohrožení zvnějšku. A proto je důležité, abychom si vážili našich partnerství, abychom tato partnerství rozvíjeli. A já pevně věřím, že Češi a Němci jsou schopni v tom udělat nejen něco pro sebe, ale i pro blaho a pocit bezpečí i celého Západu.

Jaká máte očekávání od jednání s panem Scholzem?

Já myslím, že s kancléřem Scholzem je za prvé důležité, aby se nastavila osobní rovina mezi panem prezidentem a panem kancléřem. Aby se vlastně i potvrdilo to, že jsme připraveni se v těch našich vztazích se navzájem inspirovat a povzbuzovat, dělat ty správné věci. Jsem přesvědčen, že byť ta schůzka bude trvat půl hodiny, tak oba politici jsou dost efektivní a úsporní. Že ji využijí k tomu, aby si navzájem potvrdili, že na ty vztahy a na jejich další rozvoj budou chtít společně dohlédnout. A že budou schopni vlastně i tady vlastně těm vztahům vytvářet adekvátní podmínky pro jejich další.

Pavel přiletěl s manželkou Evou do Berlína. V restauraci narážel soudek s pivem

Po Mnichovské konferenci už jste se potkal s panem Petrem Pavlem podruhé. Jak ho vnímáte v té osobnější rovině? Už máte třeba nějaký bližší vztah? 

Jsem přesvědčen o tom, že pan prezident si umí velice rychle vytvořit vztah se svými partnery, s protějšky. Je i nositelem důvěry, důvěru budí a důvěru si dokáže i získat. Pro mě jako pro diplomata skvělá zpráva, protože dnes bez důvěry není skoro možné ve světě ničeho pořádně dosáhnout. Já si myslím, že pan prezident Pavel jako prezident i jako osobnost na evropské politické scéně bude mít mnoho příležitostí dosáhnout velkých věcí.

Jak vnímáte fakt, že třetí prezidentova návštěva vedla do Německa? Začíná teď nová etapa česko-německých vztahů?

Myslím si, že to nemusí být nová éra, že to je spíš potvrzení kvality. Já jsem takový veterán česko-německého porozumění, věnuji se tomu už od devadesátých let, skoro víc než 30 let. Takže jsem rád, že jestliže v minulosti byl někdy trochu problém získat pro česko-německé vztahy naše osobnosti, ať už z oblasti politiky nebo kultury, protože ty vztahy byly zatíženy minulostí nebo nějakými předsudky, tak dneska si myslím, že česko-německé vztahy jsou určitým trhákem ve společnosti, zejména na české straně.

Někdy se chceme trochu vytáhnout, a abychom vypadali možná i trochu lepší, než jsme, tak k tomu i potřebujeme silného, zajímavého partnera. Tím je rozhodně Německo a věřím, že také Němcům se potvrdí to, že Česko je pro ně inspirativním partnerem. I když si to možná dnes ještě ne všichni Němci nutně musí myslet. Mají hodně sousedů a ne každý musí hned přijít na to, že Česká republika je ten partner. Ale právě pevně věřím, že naše výsledky a ta konkrétní spolupráce bude pro to nejlepší reklamou. A v tomhle duchu vidím i tu dnešní návštěvu jako absolutní úspěch.

Vy jste vlastně teď řekl, že jste jako veterán česko-německých vztahů. Jak vnímáte velvyslance v Německu, byl to nějaký Váš cíl?

Tak. Samozřejmě je to, je to lichotivé využít možností tady ve Wilhelmstrasse 44 i skvělého týmu, co tady mám k tomu, abych se mohl v těch vztazích třeba víc angažovat, než kdybych byl ředitelem odborů v Praze. Ale pro mě je důležité hlavně nejen, abych já si ty vztahy nějakým způsobem užíval, ale abych vytvářel podmínky i pro ostatní lidi, aby si to užili. Takže z toho hlediska k tomu přistupuju jako k určitému závazku, abych z česko-německých vztahů udělal u nás takovou disciplínu, kde se každý rád aspoň chvíli zdrží a třeba zkusí v tom identifikovat a naplnit své zájmy.