Hrad stála nonstop péče o Zemana skoro 3 miliony. Kdo bude ošetřovatelky platit teď?

Příklad 4: Práce pouze na dohody do limitu
Pan Ludvík pracuje oficiálně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční mzdou 10 000 Kč a pro dalšího zaměstnavatele pracuje dokonce načerno. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Na dani z příjmů zaplatí pan Ludvík měsíčně 1500 Kč, protože z jedné dohody bude odvedena 15% srážková daň a z druhé se žádná daň z příjmů platit nebude, neboť u tohoto zaměstnavatele má pan Ludvík podepsáno prohlášení k dani. Pro účely placení zdravotního je ale pan Ludvík OBZP, neboť neplatí zdravotní pojištění ani z jednoho zaměstnání. V roce 2023 si musí pan Ludvík platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 2336 Kč (17 300 Kč × 13,5 %).

I pro pana Ludvíka je zdravotní pojištění n e j v y š š í přímou daní.

Příklad 3: Zaměstnání s hrubou mzdou nižší než 15 000 Kč
Zaměstnankyně Veronika pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 14 000 Kč, žádný jiný příjem paní Veronika nemá a pro účely placení zdravotního pojištění není státním pojištěncem. U nestátních pojištěnců s hrubou mzdou nižší než 17 300 Kč se provádí dopočet do minima, který jde na vrub zaměstnance, ve výši 2336 Kč (13,5 % ze 17 300 Kč). Souhrnná sazba zdravotního pojištění je 13,5 %, přičemž 9 % z toho platí zaměstnavatel. Částka zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem činí vždy 9 %. Na zdravotní pojištění je tedy paní Veronice z hrubé mzdy sraženo 1076 Kč (2336 Kč − (14 000 Kč × 9 %)). Na dani z příjmů neplatí paní Veronika nic, neboť měsíční sleva na poplatníka v částce 2570 Kč je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Sociální pojištění sražené z hrubé mzdy je 910 Kč (6,5 % z 14 000 Kč). Zdravotní pojištění je pro paní Veroniku nejvyšší daňovou platbou.

Příklad 2: Pouze pasivní příjmy
Paní Helena má zdanitelné příjmy za rok 2022 pouze z kapitálového majetku a z nájmu. Roční daňový základ (příjem ponížený o výdaje) má 340 000 Kč. Roční daň z příjmů je 20 160 Kč (340 000 Kč × 15 % − sleva na poplatníka 30 840 Kč). Z pasivních příjmů se sociální pojištění neplatí. Zdravotní pojištění se sice z pasivních příjmů taky neplatí, ale po celý rok 2022 si musela paní Helena zdravotní pojištění platit jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů), a to v měsíční výši 2187 Kč (13,5 % z minimální mzdy v roce 2022 ve výši 16 200 Kč). Za celý rok 2022 zaplatila paní Helena na zdravotním pojištění 26 244 Kč (2187 Kč × 12 měsíců). Zdravotní pojištění je tedy pro paní Helenu nejvyšší daňovou položkou.

Příklad 1: Podnikání jako vedlejší zdroj příjmů
Penzista Miroslav si po celý rok 2022 přivydělával samostatnou výdělečnou činností. V případě pana Miroslava se jednalo o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Hrubý zisk za rok 2022 má 86 400 Kč. Na dani z příjmů nezaplatí pan Miroslav nic, neboť roční sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč je vyšší než vypočtená daň z příjmů 12 960 Kč (86 400 Kč × 15 %). Sleva na poplatníka sníží daň z příjmů do nuly.

Rovněž na sociální pojištění nebude pan Miroslav platit nic, neboť když je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, sociální pojištění se neplatí. Pro celý rok 2022 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti 93 387 Kč. Pan Miroslav má hrubý zisk nižší než 93 387 Kč, a sociální pojištění tedy neplatí.

Zdravotní pojištění však pan Miroslav platit bude. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují daňové slevy a ani není zaveden žádný limit pro výši zisku, aby nevznikala povinnost zdravotní pojištění platit. Roční zdravotní pojištění činí 5832 Kč (86 400 Kč × 50 % × 13,5 %).

Pro koho je zdravotní pojištění nejvyšším odvodem z příjmu?

Sazba daně z příjmů i sazba sociálního pojištění je vyšší než sazba zdravotního pojištění, přesto někteří občané odvádějí ze svého příjmu n e j v í c e na zdravotním pojištění.

Jak je to možné? Podívejme se na vybrané praktické příklady.

U daně z příjmů jsou dvě daňové sazby, a sice 15 % a 23 %. Zaměstnanci ovšem odvádějí také na sociální pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a na zdravotní pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Povinné pojistné za zaměstnance odvádí i zaměstnavatel, v souhrnu 33,8 %.

OSVČ odvádí na sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. V praxi však dochází k situacím, že nejvyšší daňovou položkou je zdravotní pojištění.