Obstrukce stojí Sněmovnu miliony. Bitva o důchody pokračuje, Jurečka popřel volební taktizování

Opozice se rozhodla, že vládě znovu nadělí několik dní obstrukcí. Při jednání, které začalo v úterý dopoledne, si pak zejména Tomio Okamura trhl svůj osobní rekord v nejdelším proslovu. „Děláme tady největší obstrukce, které tady zatím byly,“ otevřeně se v úterý přihlásil k blokování Sněmovny. Ve své řeči vyčítal vládní pomoc Ukrajině či předčítal knihu o důchodových systémech. „Konečně má alespoň čas si přečíst názory skutečných odborníků,“ strefil se do něj poslanec Petr Letocha (39, STAN).

Cenovka obstrukcí

Kdyby ale vydržel předseda SPD mluvit ještě o tři minuty déle, předběhl by i Fidelův nejdelší proslov, který měl 7 hodin a 10 minut. Obstrukční průtahy ale nejsou zadarmo. Jak řekla už v lednu předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (38, TOP 09), jeden den zasedání stojí daňové poplatníky 3,9 milionu korun. A přitom se očekává, že by obstrukce mohly trvat i několik dní. Potvrdilo se to ve středu, kdy Okamura znovu vystoupil a hovořil dvě hodiny a 15 minut.

Třetí den se rozhodl vzít slovo znovu. Mluvit začal přesně ve 12:00 a skončil krátce po druhé hodině odpolední. Předčítal bakalářské práce a popisoval, k čemu je vlastně Česká správa sociálního zabezpečení. 

Ve „sněmovním pekle“ po 36 hodinách schválili pořad schůze. „Opozice nám vyhlásila válku,“ říká Rakušan

Šéfka sněmovního klubu ANO Alena Schillerová (58) ale blokování dolní komory hájí. „Nejenže to má smysl, je to přímo naše povinnost. Od začátku jasně říkáme, že naším cílem je, aby vláda přijetí toho zákona nestihla,“ sdělila Blesku. Vláda totiž chce snížit mimořádnou valorizaci penzí v červnu z předpokládaných 1770 korun na 760 korun. Plná valorizace by podle kabinetu měla negativní dopady na státní rozpočty v příštích letech. Opozice to však považuje za protiústavní.

Zaměstnanci Sněmovny

V dolní komoře kvůli obstrukcím nezůstávají jen samotní zákonodárci, ale i zaměstnanci, kteří se starají o její chod. „Zaměstnanci, kteří jsou z těch klíčových odborů, jako je například tiskový, jsou tu po celou dobu jednání. Máme rozpis služeb, abychom se prostřídali a zajistili chod Sněmovny,“ řekla Blesku Martina Lustigová z tiskového odboru.

Ve čtvrtek v jednu ráno se šéfové poslaneckých klub dohodli na šestihodinové přestávce a ráno se začalo s rozpravou nad tím, zdali vládní návhr budou projednávat ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. Pokračování stavu legislativní nouze si odhlasovali zákonodárci ve středu ve odpoledne po dlouhých debatách a hádkách. 

Poslanci pak novinářům často ukazovali i svá nocležiště a improvizované postele. 

Ráno bylo přeihlášeno do rozpravy přes 60 poslanců, především z řad opozičního hnutí ANO a SPD. Většina vystupujících poukazovala na to, že bylo ve stavu legislativní nouze projednána za poslední rok velká řada zákonů a vadí jim i to, že vláda přichází s takto klíčovou novelou takříkajíc na poslední chvíli. Osočují koalici, že chtějí ožebračit důchodce, kteří už tak nemají z čeho žít. „Senioři si nežijí nad poměry,“ opakovalo se u pultíku. 

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová místy vystoupení krotila ve chvíli, kdy poslanci odbíhali od tématu a zmiňovali třeba drahé ceny potravin. 

Z noční debaty vyplynulo, že v ranních hodinách by měl vystoupit ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon za vládu předkládá, a měl by opozičním poslancům blíže zdůvodnit, proč chce vláda projednat změnu zákona ve stavu legislativní nouze. Opozice projednávání v tomto zkráceném jednání zpochybňuje a tvrdí, že pro něj není důvod.

Schillerová: Zase nám berete práva

Ve čtvrt na deset se poslanci znovu dohodli na tom, že budou mít omezenou řečnickou dobu. A to opět dvakrát pět minut. Stejně jako v první jednací den, tak i tentokrát se návrh setkal s vlnou nevole. „Zase nám berete naše práva,“ podotkla nespokojená předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Ta navrhla, aby měli poslanci dvakrát třicet minut a zmínila, že od rána stihlo vystoupit jen minimum zákonodárců a necháme, proč dalších 54 lidi nebude mít stejné možnosti. Většina čtvrtečních vystoupeních - pokud počítáme ta od rána - nebyla delší než 20 minut. Na to poukázal později i poslanec Patrik Nacher (ANO), který si myslí, že tím vláda dělá medvědí službu. 

Nacher později nešetřil kritikou za to, že koalice podle něj opozici uráží a apeloval, aby se začala řešit věc jednání a ne urážky a to, kdo třeba zrovna spí. Reagoval tím na krátké vystoupení místopředsedy Jana Skopečka (ODS), který si rýpnul do ANO, že za 8 let vlády nic neudělali. Na Skopečka reagovalo několik dalších poslanců.

V jedenáct dopoledne si vzal slovo ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vrátil se do období 2008/09, kdy se úprava dělala. „Bohužel nikdo z nás a ani z politiků nepodrobil úpravu modelaci a položení otázky, jak se ten systém bude chovat, pokud budeme mít několik měsíců vysokou inflaci,“ uvedl Jurečka s tím, že nebyla vyhodnocena rizika a nyní se dostala vláda do situace, kdy se rozevírají nůžky mezi jednotlivými skupinami seiorů. 

Jurečka: Nebyla to volební taktika

Jurečka návrh bránil také tím, že už dříve zmiňoval, že chce schéma měnit a že vláda nebyla schopna odhadovat při schvalování státního rozpočtu, jaké budou výdaje na valorizaci po inflaci. Vyjádřil se i k žádosti o zkrácené jednání. Podle něj je to zcela logické. „Ten výsledek toho nárustu inflace v lednu, nás dostal do něčeho co jsme neočekávali, a původní odhadovaná částka byla do 20 miliard korun,“ vysvětloval. 

„Opakovaně odmítám, že by to byla taktika k volbám,“ zdůraznil Jurečka a důkazem je podle něj i to, že už od po:dzimu informoval o tom, že se valorizační mechanismus musí změnit. 

Ve Sněmovně pak i ve třetí den vypukla hádka podobná te středeční. Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) totiž navrhnul, aby se na 15:30 pevně zařadilo hlasování o tom, že může být vládní návrh projednáván ve zkráceném jednání. 

To vyvolalo bučení a hlasitou odezvu. A také opětovně sadu protinávrhů. Například Tomio Okamura (SPD) přišel s protinávrhem, aby se o tom hlasovalo v neděli v osm večer. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová byla střízlivější a požádala o páteční osmou hodinu ráno. 

Uspěl Nacher

Další poslankyně navrhla, aby se hlasovalo v pátek v 19:30, jiná zase podala návrh na neděli ve čtyři hodiny ráno. Poslanec Patrik Nacher (ANO) se rozhodl svůj protinávrh odůvodnit. „Chci, aby to bylo dnes ve 20:00. Je tam totiž 64 přihlášených a každý by mohl mít deset minut. Odhadem, když počítáme s menším časem, vstřícností, jde mi o to, aby se dostalo na ty, kteří jsou řádně přihlášení,“ uvedl Nacher. 

I přes Nacherovo logické řešení i tak poslanci začali chodit k pultu a navrhovali další časy. Mimo jiné hlásili časy jako 9:33, 19:58 či třeba 20:55 a 21:15 - a to různě od pátku do neděle. A tak to pokračovalo dalších několik minut. 

Nakonec dala i koalice za pravdu Nacherovi a hlasování se pevně stanovilo na čtvrtek osmou hodinu večerní. 

Vládní novelu po projednání ve Sněmovně dostane do rukou Senát. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) v pořadu Blesku Epicentrum podotknul, že věcně důvod snížení valorizace chápe. Připomeneme, že v případně, že by valorizace prošla v plné výši, bylo by to dalších 34 miliard do dluhu. 

Podle některých ekonomů se jedná o jasnou záchrannou brzdu. Uvedl to pro Seznam Zprávy například ekonom Filip Pertold, který také podotknul, že bychom na tuto valorizaci mohli vydělávat ještě 15 let. Podobně pro média hovoří i člen Národní ekomomcké rady vlády Štěpán Křeček, který podotýkal, že náklady na krizi musí nést všichni.

Druhá rovina je ale stav legislativní nouze a obecně to, jakým způsobem se novela projednává. „Za sebe musím říci, že jsem z toho dění v Poslanecké sněmovně velmi zklamán, neboť je právem opozice v demokratických zemích, aby mohla vyjádřit svůj názor, ale nemělo by to být tak, že opozice, když je v menšině, bude znemožňovat většině přijímat rozhodnutí, protože pak se ta země úplně zastaví,“ uvedl Vystrčil pro Blesk a vysvětlil, že podle něj pak musí vláda přicházet právě se stavem legislativním nouze.

Pavel počká na inauguraci

Až - nebo pokud - projde novela Senátem, poputuje na podpis prezidentovi. Očekává se, že to tak bude jeden z prvních zákonů, které dostane do rukou zvolená hlava státu Petr Pavel. „Není nic zvláštního na tom, že i občan Petr Pavel má pochybnosti o některých aspektech navrhovaného opatření. Mezi ty aspekty patří jak možná retroaktivita, tak stav legislativní nouze, o tom není pochyb,“ řekl k chystanému omezení valorizace. 

Dodal ale, že jasné stanovisko od něj veřejnost uslyší až po 10. březnu, kdy už bude plnohodnout hlavou státu. 

Pavel má u důchodů pochybnosti a nechce být alibista: „Podepíšu, nebo vetuju!“ Sejde se s Fialou