Česko loni hospodařilo s třetí největší sekerou v historii. Rozpočtová rada nešetří výhradami

Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Poslanci „upekli“ nový rozpočet se sekyrou 295 miliard. Babiš se omluvil a pekl vánočky

Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší než se plánovalo zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčast na evropských programech a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun.

Rada varuje: Schodek se může prohloubit

„To (strukturální nerovnováhu) bohužel nemění ani schválená podoba státního rozpočtu na rok 2023, která počítá s celkovou nerovnováhou státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů ve výši 328,4 miliardy Kč. Navíc je zde nemalé riziko dalšího prohloubení, mimo jiné z důvodu další mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění,“ uvedla rada.

Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.

Každý Čechů dluží 275 tisíc korun

Ministerstvo financí informovalo i o bilanci státního dluhu. Ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.

Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok, který je plánován na 295 miliard korun, a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů.

Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.

Stanjura upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.