Rozpočet na příští rok je krizový, míní Fiala. A ve Sněmovně vysvětlil, proč je tak vysoký schodek

Opoziční řečníci kritizovali hlavně to, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny. Pro schválení základních parametrů nakonec hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti.

Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.

Fiala: Vláda investuje do bezpečnosti, vyšší schodek způsobují také výdaje na důchody

Poslanci následně mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Jeho příjmy mají činit podle vládního návrhu 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Schodek má být nižší než letos o 80 miliard korun.

Předložený rozpočet má podle vlády dva základní cíle. Prvním z nich je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku konfliktu na Ukrajině.

„Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový, vláda investuje do zvýšení bezpečnosti,“ shrnul situaci premiér Petr Fiala (ODS). „Jednou z příčin relativně vysokého schodku rozpočtu na příští rok jsou vyšší výdaje na důchody. Zvýší se proti letošku o 81 miliard korun,“ pokračoval ve vysvětlování vyšších výdajů. „Pokud to ekonomická situace na jaře umožní, vláda přijde s plánem, jak omezovat růst výdajů státu,“ slíbil.

Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Fiala řekl, že vláda občanům i firmám kompenzuje dopady vysokých cen elektřiny a plynu, platí výdaje spojené s pomocí uprchlíkům, navyšuje investice do vnitřní i vnější bezpečnosti. Rizika, kterým stát čelí, se skokově zvýšila, varoval. Premiér také řekl, že počty úředníků nerostou, ale naopak klesají. „Netajím se tím, že to není tak rychlé a důsledné, jak bychom si přáli,“ podotkl. Ujistil však, že vláda do konce svého mandátu sníží počty úředníků o 13 procent, jak slíbila.

Jak to bude s příspěvkem na mobilitu pro zdravotně postižené?

Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením zřejmě vzroste z nynějších 550 korun na 900 Kč měsíčně. Razantnější zvýšení této dotace opozice s největší pravděpodobností neprosadí. Sněmovna by ale měla schválit poslaneckou úpravu, podle níž příspěvek na mobilitu 2900 korun dostanou lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných dýchacích přístrojů.

Ve vládní novele o poskytování dávek to dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i další změny, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD neprosadili v souladu se zápornými stanovisky vlády i sociálního výboru razantnější růst základního příspěvku na mobilitu, který pobírá kolem 260.000 lidí. Aleš Juchelka (ANO) neuspěl s návrhem, aby činil 2000 korun měsíčně. Sněmovna zamítla i tři varianty, jak je nabídla Lucie Šafránková (SPD) a podle nichž by příspěvek činil 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun za měsíc.

Opozice tvrdí, že růst na 900 korun, jak jej navrhla a prosadila vláda, už není vzhledem k nynější míře zdražování dostatečné. Koaliční politici naopak říkají, že navýšení o 350 korun pokrývá současné vyšší ceny pohonných hmot.

Každý Čech dluží 275 tisíc. Státní dluh letos vzrostl o 424 miliard, o víc, než se čekalo

Zástupce ombudsmana budou poslanci vybírat ze tří kandidátů. Prezident Miloš Zeman navrhl právníky Zdeňka Koudelku a Petra Scholze. Senátním nominantem se stal vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm. Sněmovna obsazuje místo po Monice Šimůnkové, která rezignovala ke konci srpna kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem.