„Potřebujeme odvahu,“ znělo od Zemana na hostině před lídry. Putinovi chce vyslat jasný signál
Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Zeman to dnes na úvod opulentní večeře, kde se podával mimo jiné mořský vlk či srnčí hřbet, řekl účastníkům zasedání Evropského politického společenství (EPC), kteří se sešli na Pražském hradě.
Podobně se ostatně český prezident vyjádřil už ve středu po setkání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Pro řešení energetické krize doporučil Zeman daň z neočekávaných zisků. Jeho dnešní projev před čtyřmi desítkami evropských státníků poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman na úvod projevu poukázal na tisíciletou historii hradního komplexu, který dnešní schůzku hostil. Označil ji za dobrý příklad pro budování „společného evropského domova“. „Ale uvítal bych v tomto případě rychlejší tempo,“ poznamenal.
Podle českého prezidenta čelí Evropa dvěma hlavním problémům současného světa. Za jeden považuje Zeman ruskou agresi na Ukrajině, za druhý energetickou krizi. Obě otázky patří mezi hlavní témata stávajícího českého předsednictví Evropské unie.
„Pokud jde o první téma, obávám se, že čelíme vážnému riziku použití jaderných zbraní. Musíme udělat vše pro to, abychom se tomuto riziku vyhnuli, anebo alespoň snížili jeho pravděpodobnost,“ řekl prezident Zeman. „Jedním z možných řešení je vyslat důrazný a jasný signál, že použití jaderných zbraní vyvolá naši reakci, a to nejen diplomatickou, ale i vojenskou. Potřebujeme totiž včasné varování nebo něco jako preventivní akci,“ dodal. Bylo by podle něj velmi špatné, kdyby účastníci dnešní večeře byli posledními prezidenty a premiéry před třetí světovou válkou.
Jako jedno z řešení energetické krize doporučil Zeman takzvanou daň z neočekávaných zisků, což podle něj sníží mimořádné zisky velkých energetických společností.
„Drazí přátelé, to, co potřebujeme, je odvaha, odvaha rozhodovat, žádné váhání, žádná politika ústupků, žádné nicnedělání, a tak mi dovolte, abych zakončil známým heslem, které se používalo i během sametové revoluce v naší zemi: Hluboko v srdci věřím, že jednou zvítězíme,“ dodal Zeman.
Fialův úvodní projev: Evropa trpí agresivní válkou
Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin není otevřen jednání a jeho jediným cílem je dobytí sousední země. Ruské akce z posledního týdne to opět dokazují, řekl Fiala v úvodním projevu na supersummitu.
Vyhlásit hlasování v okupovaných územích bylo podle Fialy nečestnou lstí a mezinárodní společenství to nemůže brát vážně. Kyjev a Západ ruskou anexi čtyř ukrajinských území vyhlášenou na konci září odsuzují a odmítají jako nelegální. Narychlo zorganizované hlasování se týkalo Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti.
„Prezidentská standarta vlající nad tímto Hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala.
Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.
„Chápeme, že je obtížné čelit zlu, ale také chápeme, že pravda vítězí. Možná to zabere čas, ale všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina zvítězí, protože pravda je na její straně,“ poznamenal ministerský předseda.
Do té doby Ukrajina podle něj potřebuje neutuchající podporu Evropy. „Evropané musí držet hodnoty, které je sjednocují: hodnoty lidských práv, respektu a vlády práva,“ uvedl Fiala. Takové hodnoty podle něj vyjadřoval také první český prezident Václav Havel.
Setkání v Praze sice nemá přesnou agendu, ale je důležité pro bezpečnost či zlepšování vztahů se sousedy, uvedl na Pražském hradě německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že jednotlivé státy pomáhají Ukrajině bránící se ruské agresi, a to finančně, humanitárně a také dodávkami zbraní.
Setkání označil Scholz za „velkou inovaci“, která dává státníkům prostor k celodennímu setkávání v různých formátech bez omezení harmonogramu a nutnosti přijímat závěrečná prohlášení. „To je dobré pro mír, pro bezpečnostní uspořádání, je to dobré pro hospodářský rozvoj a prosperitu a samozřejmě je to dobré i pro to, aby Evropská unie mohla zlepšit vztahy se sousedy, z nichž mnozí se chtějí stát členy Evropské unie,“ řekl Scholz.
Scholz zdůraznil, že setkání nemůže odhlédnout od ruského útoku na Ukrajinu. „Ale je také dobré vidět, že všichni společně velmi rozdílným způsobem, ale přece Ukrajinu podporujeme – finančně, humanitární pomocí a mnozí také dodávkami zbraní, jak to činí i Německo,“ prohlásil Scholz. „A myslím, že je velmi dobře vidět, že všichni, kteří se tu scházejí, vědí, že ruský útok na Ukrajinu je brutálním porušením bezpečnostního a mírového pořádku, který jsme v Evropě měli v posledních desetiletích,“ dodal německý kancléř.
„Priorita je budovat elektrická propojení v Evropě,“ prohlásil francouzský prezident Macron. Co se týče výroby elektřiny, zmínil obnovitelné zdroje a jádro, jak je buduje i Česko, připomněl Macron.
Co se bezpečnostních otázek týče, zmínil potřebu „vyslat sígnál jednoty, budovat společnou strategii, dialog, co neexistoval“.
je to tak
HIMARS je už jen obyčejná Kaťuše