„Potřebujeme odvahu,“ znělo od Zemana na hostině před lídry. Putinovi chce vyslat jasný signál
Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Zeman to dnes na úvod opulentní večeře, kde se podával mimo jiné mořský vlk či srnčí hřbet, řekl účastníkům zasedání Evropského politického společenství (EPC), kteří se sešli na Pražském hradě.
Podobně se ostatně český prezident vyjádřil už ve středu po setkání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Pro řešení energetické krize doporučil Zeman daň z neočekávaných zisků. Jeho dnešní projev před čtyřmi desítkami evropských státníků poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman na úvod projevu poukázal na tisíciletou historii hradního komplexu, který dnešní schůzku hostil. Označil ji za dobrý příklad pro budování „společného evropského domova“. „Ale uvítal bych v tomto případě rychlejší tempo,“ poznamenal.
Podle českého prezidenta čelí Evropa dvěma hlavním problémům současného světa. Za jeden považuje Zeman ruskou agresi na Ukrajině, za druhý energetickou krizi. Obě otázky patří mezi hlavní témata stávajícího českého předsednictví Evropské unie.
„Pokud jde o první téma, obávám se, že čelíme vážnému riziku použití jaderných zbraní. Musíme udělat vše pro to, abychom se tomuto riziku vyhnuli, anebo alespoň snížili jeho pravděpodobnost,“ řekl prezident Zeman. „Jedním z možných řešení je vyslat důrazný a jasný signál, že použití jaderných zbraní vyvolá naši reakci, a to nejen diplomatickou, ale i vojenskou. Potřebujeme totiž včasné varování nebo něco jako preventivní akci,“ dodal. Bylo by podle něj velmi špatné, kdyby účastníci dnešní večeře byli posledními prezidenty a premiéry před třetí světovou válkou.
Jako jedno z řešení energetické krize doporučil Zeman takzvanou daň z neočekávaných zisků, což podle něj sníží mimořádné zisky velkých energetických společností.
„Drazí přátelé, to, co potřebujeme, je odvaha, odvaha rozhodovat, žádné váhání, žádná politika ústupků, žádné nicnedělání, a tak mi dovolte, abych zakončil známým heslem, které se používalo i během sametové revoluce v naší zemi: Hluboko v srdci věřím, že jednou zvítězíme,“ dodal Zeman.
Válka na Ukrajině skončí u jednacího stolu, ale za podmínek, které si zvolí Ukrajinci, řekl Macron HN. V rozhovoru vyzval k posílení evropské obrany.
Na summitu se objevil i bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek. Ten řekl Blesk Zprávám, že by se rozhodně neměla snižovat role ČR v tom, že právě ona uspořádala první širší setkání Evropského politického společenství. „Žijeme v době, která je spíše neřádem než řádem a je nejistá a strašně křehká. Nedivím se tomu, že tolik zemí o to projevilo zájem a přijely a mluví spolu,“ konstatoval. „Témata jsou tak dramatická, jako už dlouho nebyla, takže bavme se o tom, že bude hledat svůj smysl seskupení 44 a řeknou si, jestli se takto chtějí scházet,“ dodal.
„Pro nás je to nesmírně efektní způsob prezentace naší země. Sice říkám nemilosrdně, že jsme to nevymysleli, abychom si nic nenamlouvali, ale je to velká věc, že se to koná v Praze,“ uvedl k tomu, že jako první měl myšlenku podobného setkání na nadnárodní úrovni francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že Praha by měla takto velká setkání dělat častěji, protože je na to i vhodným a nádherným městem. „Neměli bychom čekat jen na to, až tu bude předsednictví,“ odtušil Zaorálek.
Podotkl, že podobná neformální setkání mohou dokázat opravdu mnoho, a přirovnal je ke každoročnímu setkávání ministrů zahraničních věcí, kde se také vytahují věci, o kterých se chce mluvit a která daná země považuje za důležitou – ale nemusí být díky neformálnímu formátu jasně daná a předurčená k jednání. Jako úžasné mu přijde i to, že má možnost Velká Británie znovu získat klíčová spojenectví po brexitu.
Lídři mj. diskutovali o budoucnosti summitů – zda a v jaké podobě budou následovat další. „Neměli bychom si teď pokládat otázky o institucích, nýbrž být pragmatičtí. Všichni jsme členy evropského kontinentu. Všichni se navzájem potřebujeme,“ prohlásil na tiskové konferenci švýcarský prezident Ignazio Cassis. A nyní nás všechny spojuje energetická krize.
„Moldavsko vyjádřilo přání pořádat příští summit. My jsme jim přislíbili naši podporu,“ dodal prezident neutrálního Švýcarska, které není členem EU ani NATO.
je to tak
HIMARS je už jen obyčejná Kaťuše