Závěr supersummitu v Praze: Setkání přišlo v kritický okamžik, řekl Fiala. Macron notoval
Den D se uchýlil ke konci. Na Pražském hradě proběhlo první zasedání platformy Evropského politického společenství (EPC), za kterým do Prahy přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Premiér Petr Fiala (ODS) na závěrečné tiskové konferenci poděkoval francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, že přišel s myšlenkou celého setkání. Fiala ocenil, že si lídři mohli pohovořit neformálně. Příští zasedání se bude konat v Moldavsku.
„Nechceme nahrazovat stávající formáty spolupráce, neschválili jsme žádné oficiální ustanovení,“ řekl na tiskové konferenci Fiala s tím, že proběhla jen výměna názorů. „Setkání probíhá v kritický okamžik pro evropský kontinent,“ pokračoval a dodal, že kvůli ruské agresi je ohrožena stabilita a bezpečnost.
„Co jsme chtěli udělat, je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.
Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněvě. A bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat.
„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme, probíhají tu desítky bilaterálních jednání - už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje… A tady najednou máme ujištění od států, jako je Norsko nebo Ázerbájdžán, že nám pomohou,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení.
Další summit už na jaře?
Další setkání by mělo být v Moldavsku, na tiskové konferenci si tak vzala slovo prezidentka Maia Sanduová. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.
„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti, ale zajistit to nebude jednoduché,“ uvedla.
„Milý Petře,“ začal svůj proslov Macron. „Všichni sdílíme jeden kontinent,“ podotkl, proč je důležité, aby se evropští lídři setkávali. Vyzdvihl, že je důležité, že se akce zúčastnil na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a osobně přijel ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Můžeme jednat o společných problémech - a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, některé země chtějí přistoupit do EU, některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavkazu po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.
„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekly, že odsuzují ruskou agresi, a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také.
Macron připomenul také útok na Nord Stream či kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval.
K ideám, které se probíraly na summitu i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také.
Zasedání společenství se dnes účastnili zástupci 43 zemí, kromě států Evropské unie jde o země Západního Balkánu, asociovaného tria, Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále Spojené království a Turecko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová kvůli vnitropolitické krizi dnes chyběla, zúčastní se až pátečního neformálního jednání summitu EU.
Občerstvení i pronájem za miliony
Na Hradě se očekává na 2400 hostů. Připraveno je proto pohoštění nejen pro státníky a členy delegací, ale třeba i novináře. Podle registru smluv jen catering vyjde Úřad vlády na 4,6 milionu korun. Počítá se přitom s obědem, teplými i studenými nápoji i nějakým tím alkoholem.
Od úterka do soboty je také celý Hrad zavřený pro veřejnost. A není divu, když podle smlouvy budou akce snad ve všech jeho částech včetně té nejstarší a nejznámější, tedy ve Vladislavském sále, kde se běžně summity ani jiná jednání nepořádají. I za prostory ale bude Úřad vlády platit. Správa Pražského hradu (SPH) za ně vyinkasuje bezmála dva miliony korun. Na další milion vyjde zajištění celkové koordinace a organizace summitu, kterou zajišťuje společnost CZECH-IN. Suma sumárum to dělá zhruba 7,6 milionu korun.
I když jsou oba státní, za prostory Hradu musí Úřad vlády SPH zaplatit. „Jedná se o převod finančních prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami, jehož celkový dopad na státní rozpočet je nulový. Rozpočtové kapitoly se při nakládání s majetkem státu, například pronájmu nemovitostí, musí řídit podle zákona o majetku ČR a podle vyhlášky o hospodaření organizačních složek státu,“ uvedlo pro Blesk ministerstvo financí, podle něhož stát obecně prodává či pronajímá svůj majetek za komerční ceny.
Kdo z lídrů do Prahy dorazí?
- Summitu se zúčastní všechny evropské špičky. Nebude chybět třeba německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron, polský premiér Mateusz Morawiecki ani kontroverzní premiér Maďarska Viktor Orbán, který nesouhlasí s protiruskými sankcemi.
- Mimoto se ale očekává i účast britské premiérky Liz Trussové, jejíž země Unii opustila v rámci brexitu.
- Summit má mnohem větší „rozpažení“, než je jen Unie, jde hlavně o jeho ústřední téma. I proto účast potvrdil třeba turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Pozvánky dostaly i státy jako Albánie, Arménie, Island či Švýcarsko, za které přijede prezident Ignazio Cassis.
- Přivítat chtěl Fiala také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ten ale nechce Kyjev opustit, dokud trvá válka. Místo sebe posílá ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
"Vzhledem k účasti 45 evropských lídrů se nepochybně jedná o historicky největší podobnou akci v Evropě," uvedl k summitu premiér Petr Fiala (ODS). Za výhodu neformálního setkání považuje to, že s sebou summit neponese svázanou debatu řadou náležitostí ať už formálních, nebo zvykových. Psané závěry v tomhle případě nejsou tak to hlavní.
"Snaha je vytvořit prostor pro setkání všech lídrů evropských zemí, proto tady budeme mít možnost přivítat nejenom francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale také britskou premiérku Liz Trussovou," podotkl Fiala.
České předsednictví Radě EU se "musí potýkat s obrovskými výzvami a krizemi, kterými Evropa prochází a která budou nepochybně tématem toho prvního jednání Evropského politického společenství, ať už je to mír a bezpečnost, energetika, životní prostředí, ekonomik a další klíčové otázk, před kterými teď Evropa stojí," upozorňuje Fiala.
"Není cílem dospět k nějakým psaným závěrům, cílem je diskutovat a vytvořit nějakou rámcovou shodu na dalším postupu evropských zemí v projednávaných oblastech," uvedl Fiala. Na čtvrteční zasedání bude navazovat neformální Evropská rada, "kde budeme jednat především o energetice a o Ukrajině". "V každém případě věřím, že summit bude výborná reklama pro ČR a Prahu," dodal Fiala.
Aby se mu nesekla plotýnka a neomarodil znova.