Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi
Franouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová, ale třeba i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan - více než čtyři desítky lídrů dorazily ve čttvrtek na historický summit Evropského politického společenství, který hostila Praha. V pátek lídři debatovali v rámci Evropské rady především o Ukrajině i energetice. Dění jsme na Blesk.cz sledovali online
- Ve čtvrtek se v Praze poprvé sešel tzv. Evropské politické společenství – vedle států EU dostalo pozvánku i 17 dalších zemí včetně Británie, Ukrajiny či Turecka. Na neformální večeři ke státníkům promluvil prezident Miloš Zeman.
- Vedle hlav unijních zemí a lídrů, jako jsou Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz, do Prahy zavítala i britská premiérka Liz Trussová či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil na dálku ve čtvrtek i v pátek.
- Bezpečnost a doprovod účastníků summitu zajišťují stovky policistů. Od úterý do soboty se uzavřel celý areál Pražského hradu.
- V pátek se hlavy států a premiéři členských zemí EU sešli na neformálním zasedání Evropské rady – a to především o válce na Ukrajině a energetické krizi. Jak funguje Evropská rada čtěte ZDE

Summit ocenil na twitteru i švýcarský prezident Ignazio Cassis. „Těším se na výměnu názorů se svými kolegy o výzvách, kterým Evropa v současnosti čelí,“ napsal na svém twitteru, kde sdílel společnou fotografii všech přítomných politiků. Doufá, že to povede k posílení společenství a k tvorbě dalších důležitých dialogů.
At the Summit of the #EuropeanPoliticalCommunity in Prague to promote #dialogue and strengthen #cooperation in #Europe 🤝 Looking forward to exchanging with my colleagues on the challenges Europe is currently facing. pic.twitter.com/5xX23PdYYQ
— Ignazio Cassis (@ignaziocassis) 6. října 2022

Premiér Šmyhal očekává od setkání evropských lídrů v Praze impuls k novému pohledu na bezpečnost a na rozvoj a poválečnou obnovu Ukrajiny. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, v němž také poděkoval Česku za politickou a vojenskou podporu Ukrajině při obraně proti ruské invazi. „Velice si toho ceníme,“ uvedl Šmyhal. Zmínil při této příležitosti sbírku, v níž lidé přispěli na nákup tanku pro ukrajinskou armádu.
Ukrajinského premiéra podle jeho slov v Praze čeká desítka bilaterálních jednání, mnohá z nich o dodávkách zbraní. Šmyhal vyzdvihl jednotu evropských států v postoji vůči „zvěrstvům, která jsou páchána na Ukrajině“.
„Především bych rád poděkoval českému lidu za kolosální podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu. Dobře víme, že nasbírali peníze, koupili tank pro Ukrajinu, podporují nás z hlediska sankcí, sankční politiky. Podporují naši snahu stát se členem Evropské unie,“ uvedl Šmyhal. Ocenil také návštěvu premiéra Fialy v Kyjevě. Šéf české vlády do ukrajinské metropole vyrazil po únorovém začátku války mezi prvními.

Mnozí lídři se vidí vůbec poprvé, ale všichni se oslovují křestními jmény, potvrdil novinářům Štěpán Černý, náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti. Jelikož hovoří většinou anglicky, není to tak úplně tykání, ale zase ani vykání – ale v jiných jazycích si tykají. Taková praxe funguje na Evropské radě. Na supersummitu to má ještě jeden význam: ne všechny země uznávají Kosovo za suverénní stát poté, co vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Například slovenský nebo španělský premiér by takto nemohl prezidentku Osmaniovou oslovovat „paní prezidentko“. Ze stejného důvodu nemají na stolech před sebou vlaječky či své země – jen vlastní jména.

Tiskový mluvčí vlády sdílel jednu z momentek před společným focením. Premiér Petr Fiala (ODS) je zrovna zabrán do rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Momenty před family photo. pic.twitter.com/0k9dOegl1Z
— Václav Smolka (@SmolkaVa) 6. října 2022

„Na Pražském hradě zasedli k plenárnímu zasedání prezidenti a premiéři 43 evropských států. V neformální diskusi budou probírat mimo jiné otázky zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, energetickou bezpečnost kontinentu či problematiku ochrany životního prostředí,“ informoval na twitteru Úřad vlády a přidal i fotografii ze Španělského sálu.
Na Pražském hradě zasedli k plenárnímu zasedání prezidenti a premiéři 43 evropských států. V neformální diskusi budou probírat mimo jiné otázky zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, energetickou bezpečnost kontinentu či problematiku ochrany životního prostředí. pic.twitter.com/Pd8xmQv4tl
— Úřad vlády ČR (@strakovka) 6. října 2022

Evropa dnešním summitem v Praze zakládá nový politický klub. Dělá to relativně v tichosti, nejspíš proto, že není jisté, jak dobře bude toto velmi nesourodé uskupení fungovat, píše dnes v komentáři na svém serveru americká televize CNBC.
Evropské politické společenství (EPC) může přispět k resetování vztahů EU s Británií, pošramocených nedávným brexitem, míní CNBC. „Pravda je, že nikdo ze zúčastněných v tomto procesu opravdu neví, zda EPC bude úspěšné a jak bude fungovat dál,“ citovala CNBC analytiky ze společnosti Eurasia Group. Podle nich jsou cíle i přežití tohoto uskupení velmi nejasné.

Poměrně velké pozornosti se těší turecký prezident Erdogan, který k jednomu stolu usedl s Viktorem Orbánem, ázerbájdžánským prezidentem Alijevem i arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Erdogana doprovází turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu a za Erdoganem zašel i Emmanuel Macron.

Ukrajinský prezident Zelenskyj přes video promluvil k účastníkům jednání 44 evropských zemí v Praze, poděkoval mu šéf Evropské rady Michel. Pražský summit je mimořádnou příležitostí k obnovení míru v Evropě, řekl Zelenskyj. Rusko podle něj hodnotově do Evropy nepatří.
„Evropské politické společenství má reálnou moc stát se evropským společenstvím míru. Naše pozice jsou nyní dost silné na to, abychom veškerou možnou moci Evropy směřovali směrem k ukončení války a zaručení trvalého míru – pro Ukrajinu, pro Evropu, pro svět,“ pronesl Zelenskyj ve videoprojevu k lídrům na Pražském hradě. Video pak zveřejnil na svém Facebooku. „Všichni teď musíme zajistit, aby byl recept na válku kompletně zablokován. Nechť je dnešek počátkem."

„Zajistíme, že Putinova válka na Ukrajině selže. Ukončíme naši závislost na ruské energii. Zrychlíme naši reakci na nelegální migraci.“ Takové body by ráda splnila britská premiérka Liz Trussová. Napsala to na twitteru a sdílala přitom fotografii z pražského supersummitu.
The Prime Minister has arrived in Prague 🇨🇿 for the European Political Community summit.
— UK Prime Minister (@10DowningStreet) 6. října 2022
Working with our allies and friends we will:
➡️ Ensure Putin’s war in Ukraine fails
➡️ End our reliance on Russian energy
➡️ Step up our response to illegal migration pic.twitter.com/VvUwYCYGyM

Blesk dostal do rukou i večerní menu, které si Češi připravili pro vážené zahraniční hosty.
Předkrm: Mořský vlk, uzená cuketa, fazole, bazalková omáčka. K tomu bílé víno chardonnay.
Hlavní chod: Srnčí hřbet a konfitované telecí lýtko, brusinky, lišky, zelí. Červená frankovka.
Dezert: Pusinka, vanilková zmrzlina. Mascarpone, omáčka z lesního ovoce. Káva.

„Dnes jsem se v Praze sešel s prezidentem Ázerbájdžánu, po schůzce s arménským premiérem Nikolem Pašinjanemv New Yorku,“ tweetuje předseda Evropské rady Charles Michel. „Dnes se s nimi spolu s Emmanuelem Macronem setkáme znovu, projednat vztahy Arménie a Ázerbájdžánu a prosazování udržitelného míru v oblasti.“
Obě země spolu opakovaně válčily o sporné území Náhorní Karabach.
Met today with @azpresident in Prague after meeting with @NikolPashinyan in New York.
— Charles Michel (@CharlesMichel) 6. října 2022
This afternoon together with @EmmanuelMacron we’ll meet again with 🇦🇿 President and 🇦🇲 Prime Minister on relations between Armenia and Azerbaijan & on advancing sustainable peace in the region. pic.twitter.com/USWeshrPm0

Zatímco se světoví státníci společně fotí a načínají první diskuze, novináři se znovu ukryli do obrovského sálu, kde informují o aktuálním dění. Řada z nich také zamířila „vyluxovat“ jídelní stan.
Pro stovky novinářů a kameramanů připravil catering dýňový salátek, paštiku a kulajdu. Hlavní chod byl složený z výběru svíčková, těstoviny a krůtí maso s mrkvovým pyré. Sladkou tečkou byl sladký štrúdl, plněné šátečky a jablečný košíček.
Jídlo poměrně rychle z pultu zmizelo a pro ty, kteří přišli až později, skoro nezbylo.

I v průběhu „rodinného“ focení se lídři společně bavili – čile diskutoval i francouzský prezident Macron. Tu s premiérem Fialou, ale třeba i s kyperským protějškem Nicosem Anastasiadesem.

Někteří politici si před příchodem na Hrad stihli i letmo užít Prahy a pokochat se pražskými výhledy. „Vítejte v Praze a na Karlově mostě,“ tweetoval finský velvyslanec snímek, kterak před přejezdem na Hrad vzal na procházku premiérku Sannu Marinovou.
Tervetuloa Prahaan ja Kaarlen sillalle @MarinSanna ja @TyttiTup. Edessä epävirallinen Eurooppa-neuvosto ja Euroopan poliittisen yhteisön ensikokous. Agendalla Ukraina, energia ja EU:n kumppanuudet.
— Pasi Tuominen (@Tuominpa) 6. října 2022
@Ulkoministerio @FinEmbPra @EU2022_CZ pic.twitter.com/DjfNGLqhb3

Společné focení mají účastníci pražského supersummitu za sebou. Petr Fiala coby hostitel stanul v první řadě uprostřed – přímo po boku Emmanuela Macrona.

O dnešním dění na Pražském hradě píší německá média jako o megasummitu. Za hlavní cíl schůzky pak označují jednotu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Evropa proti Putinovi, to je nový megasummit v Praze,“ uvedla bavorská televize BR, která poznamenala, že hlavním tématem jednání je ruská invaze na Ukrajinu a její hospodářské a bezpečnostní dopady. „Cílem setkání je především jedno – demonstrovat před Moskvou jednotnou evropskou frontu,“ dodala televize.
Magazín Focus k novému společenství poznamenal, že je to myšlenka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „Nový formát navržený Francií podporuje i Německo,“ uvedl Focus.
Magazín Der Spiegel je kritičtější – poukazuje na kontrast toho, že událost je to sice obrovská, ale žádné konkrétní závěry se neočekávají. „Bude společná fotografie, ale jinak nic. Žádné závěry a ani závěrečné prohlášení,“ uvedl magazín.

Lídři se přesunuli na společné focení, na Hradě probíhají závěrečné přípravy na family foto.

Evropská komise a Norsko sdílí postoj, že je třeba výrazně snížit cenu plynu, a budou společně pracovat na nástrojích pro stabilizaci energetického trhu. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a norský premiér Jonas Gahr Störe, oba se účastní supersummitu v Praze.
Norsko letos navyšuje své dodávky do Evropské unie při výpadku plynu z Ruska. „Vysoké ceny plynu tlačí nahoru cenu elektřiny. Snižují kupní sílu a způsobují firmám ztrátu konkurenceschopnosti. Sdílíme hluboké obavy ohledně dopadů těchto cen a společné odhodlání, že ceny by se měly výrazně snížit,“ stojí v komuniké dvou lídrů.
„Norsko a Evropská komise tudíž vedou intenzivní diskuse. Pokud jde o kroky do budoucna, jsme dohodnuti, že budeme společně pracovat na nástrojích, každý v rámci svých kompetencí, abychom stabilizovali energetické trhy a omezili dopad manipulací trhu a výkyvů v cenách, ve snaze citelně snížit příliš vysoké ceny,“ pokračují von der Leyenová a Störe.
At this critical juncture, we must rethink and reshape energy security in Europe.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) 6. října 2022
Norway is our close, reliable partner in this.⁰
Through our joint Task Force, we continue to explore workable ways to stabilise energy markets.
🇪🇺 🇳🇴 My joint statement with @jonasgahrstore ↓
„Stojíme na rozcestí, musíme nově promyslet a přetvořit energetickou bezpečnost v Evropě,“ tweetovala z Pražského hradu vrchní eurokomisařka.

Po oficiálním přivítání Petrem Fialou se řada lídrů vítá a baví neformálně během setkání na Pražském hradě.

Fialův úvodní projev: Evropa trpí agresivní válkou
Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin není otevřen jednání a jeho jediným cílem je dobytí sousední země. Ruské akce z posledního týdne to opět dokazují, řekl Fiala v úvodním projevu na supersummitu.
Vyhlásit hlasování v okupovaných územích bylo podle Fialy nečestnou lstí a mezinárodní společenství to nemůže brát vážně. Kyjev a Západ ruskou anexi čtyř ukrajinských území vyhlášenou na konci září odsuzují a odmítají jako nelegální. Narychlo zorganizované hlasování se týkalo Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti.
„Prezidentská standarta vlající nad tímto Hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala.
Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.
„Chápeme, že je obtížné čelit zlu, ale také chápeme, že pravda vítězí. Možná to zabere čas, ale všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina zvítězí, protože pravda je na její straně,“ poznamenal ministerský předseda.
Do té doby Ukrajina podle něj potřebuje neutuchající podporu Evropy. „Evropané musí držet hodnoty, které je sjednocují: hodnoty lidských práv, respektu a vlády práva,“ uvedl Fiala. Takové hodnoty podle něj vyjadřoval také první český prezident Václav Havel.

Setkání v Praze sice nemá přesnou agendu, ale je důležité pro bezpečnost či zlepšování vztahů se sousedy, uvedl na Pražském hradě německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že jednotlivé státy pomáhají Ukrajině bránící se ruské agresi, a to finančně, humanitárně a také dodávkami zbraní.
Setkání označil Scholz za „velkou inovaci“, která dává státníkům prostor k celodennímu setkávání v různých formátech bez omezení harmonogramu a nutnosti přijímat závěrečná prohlášení. „To je dobré pro mír, pro bezpečnostní uspořádání, je to dobré pro hospodářský rozvoj a prosperitu a samozřejmě je to dobré i pro to, aby Evropská unie mohla zlepšit vztahy se sousedy, z nichž mnozí se chtějí stát členy Evropské unie,“ řekl Scholz.
Scholz zdůraznil, že setkání nemůže odhlédnout od ruského útoku na Ukrajinu. „Ale je také dobré vidět, že všichni společně velmi rozdílným způsobem, ale přece Ukrajinu podporujeme – finančně, humanitární pomocí a mnozí také dodávkami zbraní, jak to činí i Německo,“ prohlásil Scholz. „A myslím, že je velmi dobře vidět, že všichni, kteří se tu scházejí, vědí, že ruský útok na Ukrajinu je brutálním porušením bezpečnostního a mírového pořádku, který jsme v Evropě měli v posledních desetiletích,“ dodal německý kancléř.

„Priorita je budovat elektrická propojení v Evropě,“ prohlásil francouzský prezident Macron. Co se týče výroby elektřiny, zmínil obnovitelné zdroje a jádro, jak je buduje i Česko, připomněl Macron.
Co se bezpečnostních otázek týče, zmínil potřebu „vyslat sígnál jednoty, budovat společnou strategii, dialog, co neexistoval“.

Uvítací ceremonie trvala téměř dvě hodiny. Nyní se světoví lídři přesouvají na tzv. family photo a následně se přesunou dovnitř Pražského hradu, kde započnou neformální jednání.
Připomeňte si dílčí momenty z vítány Emmanuela Macrona, Ursuly von der Leynové, Olafa Scholze, ukrajinského premiéra Šmyhala či Sanny Marinové v Praze:

Premiér Fiala před odchodem na jednání s lídry ještě okomentoval situaci kolem katarského emíra, kterého Brusel k summitu nepřizval, ačkoliv byl včera v Praze.
„My jsme měli velmi dobré bilaterální jednání, nemohu se vyjadřovat k podrobnostem a plánům katarské delegace. Byli jsme připraveni tady uspořádat mimo rámec evropského summitu jednání pro katarskou stranu s těmi evropskými státy, které mají zájem. Katarský emír odjel, ale já v tom nevidím žádné drama. Spousta jednání proběhla, někteří lídři tady byli už včera, možná proběhla bilaterální jednání v tomto směru, to samozřejmě nevím,“ odpověděl novinářům Fiala.

Na Hrad v závěru plejády hostů dorazil i turecký prezident Erdogan. Právě jeho země nadále hraje mj. významnou roli i ve zvládání migrační krize a proudu migrantů, kteří míří do Evropy.
„EU musí myslet na všechny státy,“ prohlásil při příchodu turecký prezident Erdogan. Myslel tím i Rusko? V ukrajinské válce se Turecko – člen NATO - snaží dělat prostředníka.
Nevím jak chtějí řešit energokrizi dyž všichni hulákali jak je nutné se zbavit závislosti na plynu z RF,napadá mě že všichni budou ve velkém baštit fazole,čočku,hrách atd.a povinně si zavedou hadičku do "výfuku".