Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

První den pražského supersummitu je u konce. Většina lídrů už odjela z Pražského hradu, kam zítra opětovně zamíří na Evropskou radu. Děkujeme, že jste s námi sledovali tento historický okamžik. Připojíme se zase v pátek ráno, abychom Vás informovali o tom, co se vlastně na summitu děje a zdali nese neformální setkání své ovoce.

Přejeme vám za celou redakci Blesku dobrou noc. 

Turecko nemá s Řeckem o čem jednat, jeho politika je založená na lžích. Na setkání evropských lídrů v Praze vyjádřil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, na pozadí nového vyostření vzájemných vztahů sousedních zemí kvůli sporům týkajícím se Egejského moře. Erdogan dokonce naznačil, že při jedné z diskusí na summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě došlo na ostrou výměnu názorů s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Erdoganova slova byla jediným veřejným přiznáním nesouladu mezi účastníky dnešního rozsáhlého setkání lídrů čtyř desítek evropských zemí.

Pražský summit evropských lídrů ukázal absolutní izolaci Ruska, prohlásil polský předseda vlády Morawiecki. Žádný z lídrů podle něj nemluvil o kompromisech s Moskvou.

„Nebude to nijak formalizované, žádné institucionální parametry, orgány, ani nebudou mít jednání žádné formální výstupy. Toto rozhodnutí bylo klíčové pro úspěch, vytvořila se platforma pro svobodnou diskusi a výměnu názoru. Setkaly se země, které by se na formální platformě ani nesetkaly,“ chválí si Fiala a připomíná dřívější obavy, že summit bude „Macronovou pastí“, jak udržet kandidáty na členství věčně před branami EU. Ty se podle něj podařilo rozptýlit.

„Otázky migrace jsou velmi komplexní a takováto jednání je pomáhají řešit,“ pronesl Petr Fiala na brífinku. „Už to, že se setkáváme a můžeme tyto diskuse vést, je nesmírně cenné.

„Otázka Kypru či vztahy mezi Řeckem a Tureckem mají vliv na vztahy EU s Tureckem,“ zmínil Fiala složitou geopolitiku, ale hovořil i o světlých stránkách. „Prezident Erdogan tu připomenul i některé věci, které Turecko v poslední době udělalo. Nejen, že je v úzkém kontaktu s Ruskem, ale udržuje i kontakty s Ukrajinou, prezidentem Zelenským. Napomohlo třeba osvobození válečných zajatců a další věci."

„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme. Probíhají tu desítky bilaterálních jednání -  už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje a tady najednou máme ujištění od států jako je Ázerbajdžán, že nám pomůže,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení. 

K ideám, které se probíraly na summitu – i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také. 

„Můžeme jednat o společných problémech a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, ale některé země chtějí přistoupit do EU a některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavzkazu, po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.

„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekli, že odsuzují ruskou agresi a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také. 

Macron připomněl také útok na Nord Stream a také připomněl kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval. 

„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti a zajistit to nebude jednoduché,“ vzala si na tiskové konferenci slovo i moldavská prezidentka Maia Sanduyová.

Právě Moldavsko bude pořádat druhý summit. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.

Premiér Petr Fiala (ODS) poděkoval francouzskému prezidentovi za to, že s nápadem přišel a uvedl, že je hrdý na to, že se to konalo u nás v ČR i v tak kritický okamžik. 

„Není cílem nahrazovat evropské organizace a instituce, máme jich hodně. Nechtěli jsme přijímat oficiální prohlášení. Co jsme chtěli udělat je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.

Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněve a bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat. 

Slovenský premiér Eduard Heger je poctěn tím, že mohl spolupořádat kulatý stůl k tématu bezpečnosti. „Energetická bezpečnost je klíčem ke stabilitě ve všech našich zemích. Nedovolíme, aby Putinův režim podkopal naši demokracii. Evropa zůstává silná a odolná společně,“ napsal na sociální síti. 

„Prioritami prezidenta je ukončení evropské závislosti na ruské energii a boj se zločineckými gangy, které obchodují s lidmi po celé Evropě. To s Emmanuelem Macronem sdílím. Je dobré, že jsme se dnes s našimi francouzskými přáteli dohodli na užší spolupráci v těchto oblastech,“ okomentovala jeden z výsledků jednání, ač neformálních, na twitteru britská premiérka Lizz Trussová. 

Svět dle prezidenta Miloše Zemana čelí riziku použití jaderných zbraní, řekl na summitu EPC. Je třeba vyslat signál, že bude následovat diplomatická i vojenská reakce.

Turecký prezident Erdogan na dnešní tiskové konferenci zdůraznil „nenahraditelnou“ roli Turecka v řešení problémů, kterým Evropa nyní čelí. Summit byl podle něj úspěšný a je dobrou ideou, ale neměl by nahradit politiku rozšiřování EU a ani narušit proces přistoupení Turecka do EU. Zmínil také, že měl trilaterální jednání s českým premiérem Petrem Fialou a prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a vyjádřil přesvědčení, že vztahy EU a Turecka se budou dále zlepšovat.

Zdroj zevnitř jednání Blesk Zprávám sdělil, že s von der Leyenovou hovořil Erdogan dokonce hodinu namísto plánovaných 30 minut. Mj. se nenaplnily obavy, že bude žádat Evropu o peníze kvůli migraci způsobené invazí na Ukrajinu - jako to dělal v migrační vlně roku 2015.

Popovídali si i předsedové Nizozemí a Velké Británie. Informoval o tom na twitteru premiér Nizozemí Mark Rutte. S Liz Trussovou probral dle svých slov podporu Ukrajině a i další kroky k posílení vztahů obou zemí. 

Novinářský sál se pomalu vyprazdňuje. Někteří reportéři zmizeli zcela, jiní pobíhají po tiskových konferencích, přesto je z rušné jízdárny nyní poměrně poklidné místo. 

Za necelou hodinu se bude konat tisková konference českého premiéra Petra Fialy (ODS), francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Účastní se také moldavská prezidentka Maia Sanduová. Start by měl být ve 21:45.

Zdroj Blesk Zpráv zevnitř jednání informuje, že se schválilo Moldavsko coby pořadatel příštího summitu EPC. Bývalá sovětská republika ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem se potýká s ruským tlakem, část území – Podněstří – ovládají proruští separatisté a působí tam oddíl ruské armády.

Prezidentka Moldavska Maia Sanduová se proto připojí k tiskové konferenci iniciátorů summitu, Petra Fialy a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Naopak ještě není ani v obrysech jasné datum - Macron by si představoval summit dvakrát do roka, česká vláda jednou za rok. Navíc se příští rok také koná na Islandu summit Rady Evropy, která - v jiné podobě - sdružuje prakticky tytéž země.

„Věříme, že i ten nejhorší mír je lepší než válka. Bohužel nadále vidíme některé členy EU, které místo spolupráce s Tureckem dávají přednost eskalaci a provokacím,“ pronesl na tiskové konferenci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil roli, jakou Ankara hraje ve zprostředkování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem – například připomněl, že Ankara přispěla k uvolnění ukrajinských přístavů a obnovení vývozu tamního obilí. Podobně je potřeba obnovit vývoz ruských hnojiv do zemí, jež ho urgentně potřebují.

Prezident Miloš Zeman dorazil mezi lídry do Španělského sálu. Na snímku, který sdílel mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, jej můžeme vidět po boku německého kancléře Olafa Scholze a předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. 

Summitu využil i prezident Miloš Zeman, který se během dneška setkal s premiérem Maďarska Viktorem Orbánem a následně přijal i prezidenta Srbska Aleksandara Vučiće.

„Další přátelské setkání,“ napsal k příspěvku mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. 

Prezidentka Kosova se na pražském summitu setkala u jednoho stolu také s franouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s německým kanceléřem Olafem Scholzem. „Jsem vděčná prezidentovi a  kancléři za dnešní produktivní setkání, stejně jako za jejich podporu Kosova a jejich neochvějnou oddanost k míru a stabilitě v našem regionu!“ napsala na twitteru Vjosa Osmaniová.

Premiér Fiala na summitu jednal již i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, diskusi byla přítomna také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jednali jsme o vzájemných vztazích EU a Turecka, energetice a dodávkách plynu, migraci, ale samozřejmě také o řešení války na Ukrajině a roli Turecka v tomto procesu,“ uvedl Fiala.

Fiala na twitteru zveřejnil fotografii z jednání, které obdobně jako on okomentovala i předsedkyně unijní exekutivy. „Spolu s premiérem Fialou jsme měli dobré jednání s prezidentem Erdoganem. Vyměnili jsme si názory na bilaterální vztahy EU a Turecka, ruskou invazi na Ukrajinu, energetiku a migraci,“ uvedla Von der Leyenová na twitteru.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v Praze hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do NATO.

První prioritou Evropy je ale nyní pomoci Ukrajině zvítězit ve válce s Ruskem, řekl novinářům belgický premiér Alexander De Croo na okraj summitu. „Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku,“ uvedl De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.

Zdroj Blesku zevnitř jednání potvrzuje, že se hovoří o Moldavsku jako potenciálním pořadateli příštího summitu Evropského politického společenství. Ale rozhodnutí ještě nepadlo.