Přehledně: Kolik ušetříme díky vládnímu stropu? Fiala bude maximální ceny energií hájit v Senátu
Cena elektřiny a plynu by se měla zastropovat na 6 korun za kWh a na 3 koruny za kWh. Materiál v pondělí schválila vláda, nyní poputuje novela do Sněmovny a Senátu. Předpokládá se, že by díky tomuto kroku mohly domácnosti a živnostníci ušetřit i několik desítek tisíc korun. Zastropování je vedle úsporného tarifu další vládní pomocí se zvládáním energetické krize. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) sklízel v posledních týdnech kritiku za pomalé tempo v nabízených řešeních, dnes kvůli tomu premiér a ministři zamířili i do Senátu, kde na plénu své kroky obhajují. Zatímco premiér jmenoval řešení a opatření, které už nastaly - nebo nastanou, ministr Síkela uváděl nástroje, které u toho byly využívány. Blesk Zprávy jsou u toho.
Vláda zastropovala ceny energií. Za kWh silové elektřiny pro domácnosti, živnostníky a maloodběratele zaplatíme 6 Kč - bez započtení ceny za distribuci. Podle vládních materiálů je nyní cena kolem 8 Kč a mohla by se bez pomoci vyšplhat na až 12 Kč za kWh. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil na jednání pléna v Senátu, že nyní by se cena mohla vyšplhat na 7 - 9 korun za Kwh.
Nová pravidla začínají platit i u plynu. Strop počítá s 3 Kč za Kwh včetně DPH - bez započtení cen za distribuci.
Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Úsporný tarif, který již dříve na pomoc domácnostem schválila vláda, bude letos v původní podobě. V příštím roce by mohla být pomoc po zastropování cen adresnější, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vláda přichází se zastropováním v rámci svých kroků pro pomoc domácnostem, veřejným službám ale i firmám - u nich ale plánuje individuální podporu na základě potřeb. Podle vládních materiálů přijde také s řešením pro průmysl na evropské úrovni. „Návrh řešení bude představen tuto středu, po projednání s představiteli průmyslu a podnikatelů,“ píše se v prezentaci, která je dostupná na webových stránkách vlády.
Finance na nové kroky by měla vláda získat z dividend státních podníků, ale také ze zavedení válečné daně a z přebytků výnosů z prodeje emisních povolenech. Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Účty menší i o desítky tisíc?
Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13.677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38.385 Kč, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18.100 korun.
Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185.000 korun za rok, se zastropováním bude zhruba 73.600 korun proti letošním asi 53.900 Kč.
U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 Kč. Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143.00 korun, zaplatit by ale měly zhruba 72.000 korun proti letošním asi 33.400 Kč.
Obhajoba v Senátu
Vláda přišla s řešením energetické krize den předtím, než se bude obhajovat v Senátu na plénu. Do horní komory si přizvali na jednání jak premiéra Petra Fialu (ODS), tak i ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL).
Dopoledne na tiskovém briefingu už zazněly první reakce na zavedení cenového stropu. „Jsme rádi za takto razantní kroky. Předpokládám, ze tato cena vychází z relevantních možností ČR, tedy z toho, co si můžeme dovolit. Je to zásadní a velmi dobré řešení a veřejnost vidí, že pro ně vláda něco dělá,“ komentoval senátor Petr Holeček za senátorský klub STAN.
Jako první si vzal slovo premiér, který vyjmenoval nejdůležitější a nejklíčovější opatření, která podle něj vláda vykonala. Zmínil zapůjčení LNG terminálu na plyn, tender na dostavbu Dukovan, příspěvěk na dítě, na bydlení a také úsporný tarif, zastropování cen elektřiny a plynu a také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Jednotlivé kroky vám popíšeme v dalším textu. Podle Fialy je ale viditelné, že vláda za tři měsíce udělala pro energetickou bezpečnost více, než předchozí vláda hnutí ANO v posledních 8 letech.
Senát se rozhodl zástupce vlády pozvat na jednání poté, co se na jednom z výborů na půdě Senátu řešily právě drahé energie. Přítomní podnikatelé a majitelé firem - často i českých tradičních a exkluzivních podniků - si stěžovali na pomalou a nedostatečnou pomoc ve zvládání krize. Na Senátu musela vláda své kroky upřesnit a objasnit. O datu schůze Blesk Zprávy informoval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který v našem pořadu Epicentrum mimo jiné podotknul, že by vláda mohla být rychlejší - rozumí ale tomu, proč může být řešení pomalejší. Blesk Zprávy vás budou o schůzce v Senátu informovat.
Tímto vládním řešením se neušetří prakticky nic. Pouze se přemrštěná cena výrobců a distributorů rozdělí na část, kterou uvidí lidé přímo na své faktuře, a na část, která se bude platit z daní. To neřeší podstatu problému, a sice přemrštěné ceny výrobců a distributorů. Skutečným řešením je stanovení maximálních prodejních cen výrobců, maximálních marží distributorů, atd. Ale na takové ekonomické diskuze tato vláda pana profesora politologie zřejmě vůbec nemá, protože nemá odborný respekt, nýbrž je pouze loutkou mocných ekonomických lobby