Bavorsko zvýší kapacitu ropovodu, ze kterého čerpá i Česko. Fiala: Zbavíme se závislosti na Rusku

Fiala rozhodnutí považuje za mimořádně důležité pro českou energetickou politiku a bezpečnost. „Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým do České republiky je přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě,“ řekl ministerský předseda.

Produktovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která se dopravuje po moři do terminálu v Terstu.

Loni se do ČR dovezlo podle statistiky ministerstva průmyslu 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina byla dovezena z Ruska. Ropovod Družba do Česka přepravil 48,8 procenta ropy, ropovod IKL zbytek.

Fiala si „plácnul“ s rakouským kancléřem. Shodli se na rozšíření ropovodu i plynovodu. Co premiéra mrzí?

„Pro mě bylo samozřejmostí, že jsme rozhodli zlepšit možnosti dodávek ropovodem do České republiky s tím, abychom českému průmyslu a obyvatelstvu mohli předat dobrou zprávu,“ uvedl Söder. Zdůraznil nutnost evropské solidarity.

Podle Fialy bylo setkání s premiérem přátelské a výsledek jednání přináší dobré zprávy pro ČR, jak poznamenal předseda vlády na twitter. 

Provozovatel ropovodu na italském území SIAT-TAL v květnu na dotaz ČTK uvedl, že TAL může zvýšit „téměř okamžitě“ své dodávky do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně. V uplynulých dvou letech objem dosahoval 37 až 38 milionů tun. Provozně-technický ředitel českého provozovatele ropovodů Mero Zdeněk Dundr tehdy poznamenal, že TAL může nyní zvýšit přepravu o jednotky milionů tun ročně.

Co když Rusko zavře kohoutky?

Söder považuje za důležité společně se zasazovat o vylepšení veškerých potenciálů terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu i jihu Evropy. 

Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze 40 procent. V případě některých států byla ale závislost podstatně vyšší, což je i případ České republiky.

Moskva začátkem týdne odstavila plynovod Nord Stream 1 kvůli pravidelné údržbě, unijní země ale považují za reálnou možnost, že po ohlášených deseti dnech dodávky neobnoví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po debatě s poslanci Evropského parlamentu tento týden prohlásil, že k nejtěžším úkolům českého předsednictví bude patřit zajištění solidarity v zásobování plynem při očekávaném omezení či zastavení dodávek z Ruska.

„Musíme počítat se všemi scénáři i s tím, že Rusko neobnoví dodávku plynu po odstávce, nebo ji neobnoví v potřebném rozsahu,“ řekl Fiala. Česko podle něj naplňuje kapacitu zásobníků a i v době aktuální odstávky je vtlačování do zásobníků vyšší, než kolik Česko plynu čerpá. Posilovat zásoby na zimu je podle premiéra možné i díky pronájmu kapacity v terminálech na LNG v Nizozemsku. Měla by pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Kapacita bude podle Fialy využitelná už na podzim.

Fiala i Söder zdůraznili nutnost evropské spolupráce. Český premiér dnes hovořil také s místopředsedou Evropské komise odpovědným za klimatickou politiku Fransem Timmermansem. „Bavili jsme se i o scénářích, které nastanou, pokud bychom se dostali k nejhorší variantě, že by Rusko neobnovilo dodávky plynu,“ uvedl Fiala.

Pustí Putin do Evropy ještě nějaký plyn? Vondra o hře na kočku a myš a čiperné vládě

Premiéři zatím ale nedosáhli shody v otázce jaderného úložiště. Söder se k úložišti vyjadřoval kriticky už v minulosti. Mimo jiné to bylo jedním z témat, která Söderovi k projednání s Fialou tento týden navrhl místopředseda bavorského zemského sněmu Markus Rinderspacher z opoziční sociální demokracie. Uvedl, že v Česku se debatuje o čtyřech lokalitách. „Tato místa se nacházejí vzdušnou čárou 45 až 150 kilometrů od bavorských hranic. Mělo by v nich být uloženo asi 14.000 tun vysoce radioaktivního materiálu z českých jaderných zařízení,“ řekl.

V ČR jsou teď ve hře čtyři možné lokality pro úložiště, výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady mají podle starších odhadů přesáhnout 110 miliard korun.

„Máme hodně otázek kolem úložiště. Jednoty jsme ještě nedosáhli, jsme trochu skeptičtější,“ poznamenal Söder. „Chceme mít dobré informace. Samozřejmě, kdybyste si vybrali jinou lokalitu, byli bychom raději, ale o tom se musí ještě hovořit,“ dodal bavorský premiér.

„Bereme na vědomí, že Bavorsko má určité výhrady a obavy, kterými se budeme muset při dalších krocích zabývat,“ reagoval Fiala.