Češi nemají důvěru ve stát ani v Zemana. Hrad: Veřejné mínění není důvod komentovat
Rostoucí ceny energií, potravin, aut i jiných komodit. Do toho válka na Ukrajině, prudká inflace, uprchlíci a místy nesrozumitelné politické boje. Česká republika se prostě nachází ve velmi složité situaci a vypadá to, že se to odráží i v důvěře a nedůvěře lidí ve vládnoucí část státu. Nový průzkum CVVM ukázal, že prezidentovi důvěřuje jen 38 procent Čechů, vláda a Sněmovna je na tom ještě hůře. Nutno dodat, že čísla týkající se důvěry jsou kolísavá a nyní jde paradoxně o mírné zlepšení oproti roku 2021.
Češi jsou výrazně nespokojeni s politickou situací v České republice. Bledě je na tom i jejich důvěra ve vedoucí a vládní instituce. Ukázal to jarní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, které spadá pod Akademii věd ČR.
Šetření mezi občany ukázalo, že 51 procent lidí není spokojeno s politickou situací, přičemž 21 procent z nich je velmi nespokojeno. Oproti tomu stojí 21 procent lidí, kteří si naopak situaci spíše pochvalují. Od posledního průzkumu je to ale posun tím lepším směrem, ješte vloni v prosinci se totiž hlasitěji s nespokojeností ozývalo 55 procent oslovených. V létě roku 2021, v době další vlny covidu-19, to bylo dokonce blízko 70 procent!
Zeman se o krůček „zlepšil“, za zády má levičáky
Kdybychom měli srovnávat prezidentovu důvěryhodnost v očích občanů se stejným datem v loňském roce, mohl by si Miloš Zeman blahopřát. V tomto období, kdy se mimochodem začala hlava státu potýkat s vážnějšími zdravotními obtížemi, se proti němu stavělo 66 procent občanů. Nyní je to „jen“ 58 procent oslovených. Naopak ve srovnání s rokem 2020 je to výrazný propad, v tomto roce se totiž nad jednáním Zemana pomyslně usmívalo 50 procent Čechů, nyní v něj věří 38 procent lidí.
Důvodů může být několik. Podrobnější analýza výzkumu nicméně podle autorů ukazuje, že existuje klíč, podle kterého lidé politiky vnímají. Přímé spojení lze hledat mezi tím, jak se lidem v životě daří, zdali mají vysoké příjmy a vnímají, že je dobrá ekonomická situace. Pak se jim zvyšuje i důvěra ve vládu, parlament či obecní zastupitelstva a vedení krajů.
„Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že důvěra k prezidentovi narůstá se zvyšujícím se věkem a že častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 55 let výše, lidé se středním vzděláním nebo vyučení bez maturity, dotázaní z obcí a malých měst s populací do 2 tisíc obyvatel, obyvatelé Středočeského nebo Královéhradeckého kraje, důchodci, věřící katolíci, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně nalevo nebo do levého středu, a voliči ANO či KSČM,“ uvádí autoři průzkumu.
Ovčáček: Není důvod to více komentovat
Blesk Zprávy se na výsledky průzkumu optaly v hradní kanceláři. „Vláda má důvěru 35 procent, Poslanecká sněmovna 30 procent a Senát 33 procent veřejnosti. Taková je aktuální situace v České republice. V nesmírně těžké době prostě musí politici mnohdy činit nepopulární rozhodnutí, která ale považují za správná,“ podotýká mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Na dotaz, co způsobuje nízká čísla v popularitě hlavy státu Ovčáček odvětil, že není jeho úlohou hodnotit rozhodnutí prezidenta. „Průzkum veřejného mínění není důvod více komentovat,“ dodal také.
Zeman se v posledních měsících o svůj úřad stará aktivněji po „pauze“, kterou jsme mohli pocítit v době jeho rekonvalescence. Za posledních 100 dní od počátku války na Ukrajině přijal přes 21 osob, včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové či polského prezidenta Andrzeje Dudy. Čtyřikrát se objevil před zraky široké veřejnosti – naposledy 27. května na slavnostním shromáždění v Národním muzeu – a přicházejí i zprávy o pravidelném podepisování zákonů a jmenování soudců či rektorů. Na popularitě ale může ztrácet v důsledku skoupějších vyjádření k válce na Ukrajině.
Česká hlava státu se k ruské invazi vyjadřovala několikrát. Promluvu k národu ale měl Zeman jen jednu, a to 24. února v den okupace, kdy počínání Ruska striktně odsoudil. Další vyjádření k veřejnosti proudila přes rozhovory. Například podle exministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) bychom od prezidenta mohli očekávat více, jak uvedl v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
„Já bych si od hlavy státu představoval opravdu jiné plnění role, než jak ji dělá Miloš Zeman. V době, kdy několik set kilometrů od nás zuří válka, tak by nám měla dodat odvahu a stmelit společnost. Apelovat na to nejlepší z nás místo toho, aby zalezla. Možná i pod vlivem toho, že si uvědomila, že tady léta prosazovala něco, co nebylo v našem zájmu,“ uvedl Petříček.
Sněmovna i vláda padají do hlubin nedůvěry
Ten kritizoval i vládu, která by mohla dělat více pro obyčejné lidi. Zapracovat by podle něj mohla i na komunikaci. A jak to tak vypadá, Češi by to podle průzkumu ocenili. Vláda je na tom totiž ještě hůře než Zeman. Důvěru v ní má jen 35 procent oslovených, což je ale ještě zlaté ve srovnání se Sněmovnou, které nyní důvěřuje jen 30 procent lidí.
Jak již bylo zmíněno, důvěru, či nedůvěru ve vládní instituce prudce ovlivňuje to, jakou životní úroveň lidé v domácnostech mají. Vedle toho je důležitá i ekonomická situace státu. Obojí je nyní na tenkém ledě – ve světě se řeší masivní inflace, zdražují se energie a do toho zuří kousek od našich hranic válka.
„Vládě častěji důvěřovali nebo méně nedůvěřovali lidé ve věku 30 až 39 let, absolventi vysokých škol, obyvatelé Prahy a Středočeského kraje a obecněji Čech, studenti, nižší odborní pracovníci, ti, kdo se politicky řadí do pravého středu nebo jednoznačně na pravici a voliči koalic SPOLU nebo PirSTAN. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi respondenty od 55 let výše, dotázanými se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity, obyvateli Jihočeského nebo Moravskoslezského kraje a kraje Vysočiny,“ uvádí autor výzkumu ve zprávě.
Důvěra pak padá i Sněmovně a Senátu, ačkoliv v dlouhodbějším srovnání se pořád drží jakéhosi průměru. Pro srovnání je zajímavé, že ačkoliv jsou lidé nespokojeni s politickou situací, průzkumy u voličů ukazují, že by nyní své preference nezměnili. Ukazuje to březnový průzkum agentury Median.
Nejlépe jsou na tom obecní a krajská zastupitelstva. Ta si mohou blahopřát, neboť důvěra občanů v takové politiky se drží nahoře. Třeba obecní zastupitelstva mají důvěru 52 procent lidí a plně jim nedůvěřuje jenom 6 procent. Krajská zastupitelstva se drží kolem 40–50 procent a miláčky publika jsou poměrně i jednotliví starostové.
Téhle prohnilé vládě plné nemehel může důvěřovat jen zoufalec a lhář jako jsou oni... 
1 USD = 58.8750 RUB