Zemanovu šokující milost Balákovi probrali senátoři: Žaloba pro velezradu prezidenta nečeká
Prezidentská milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka byla podle senátní ústavní komise v rozporu s principy právního státu. Ústavní žaloba na Miloše Zemana pro velezradu se ale kvůli tomu podávat nebude, neměla by naději na úspěch, uvedl při dnešním jednání komise její předseda Zdeněk Hraba (STAN). Prezidentská milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka byla podle senátní ústavní komise v rozporu s principy právního státu. Ústavní žaloba na Miloše Zemana pro velezradu se ale kvůli tomu podávat nebude, neměla by naději na úspěch, uvedl při dnešním jednání komise její předseda Zdeněk Hraba (STAN). Senátní ústavní komise dnes projednávala možné právní kroky vůči sporným prezidentským milostem. Kromě ústavní žaloby hlavy státu se mluvilo i třeba o změně ústavy.
„V této individuální věci by patrně podání žaloby nemělo naději na úspěch,“ řekl Hraba. Český právní řád podle něj nenabízí prostředky, jimiž by bylo možné prezidentskou milost v konkrétním případě soudně přezkoumat, případně zrušit, na čemž se komise shodla jednomyslně.
Mezi podporovatele ústavní žaloby patřili v Senátu bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nebo advokát Václav Láska(Senátor 21). Senátor Zdeněk Hraba (STAN) dávál přednost změně ústavy, aby udělení prezidentské milosti musel podobně jako amnestii odsouhlasit také předseda vlády.
Důvodem pro podání ústavní žaloby na prezidenta by podle komise mohlo být spíše systematické zneužívání milostí s cílem mařit výkon soudní moci, „zločinné spolčení, jehož by byl prezident součástí“, udělování milostí za úplatu nebo omilostňování agentů cizí moci.
Dojde ke změně ústavy?
Komise se dohodla na tom, že bude zvažovat změny ústavy. Podle Hraby by například udělení prezidentské milosti musel podobně jako amnestii odsouhlasit také předseda vlády. Profesor ústavního práva Jan Kysela upozornil na slovenskou úpravu, podle níž jsou prezidentova rozhodnutí zrušitelná parlamentem, přičemž zrušení by mohl přezkoumat Ústavní soud. Další ústavní právník Aleš Gerloch připomenul československé ústavní úpravy, podle nichž prezident nemohl omilostnit členy vlády pro úmyslné trestné činy a byl odpovědný z výkonu své funkce tehdejšímu parlamentu.
Komise se jednomyslně shodla na tom, že Zemanovo odůvodnění milosti pro Baláka bylo „nepřijatelné a destruktivní pro vnímání rovnosti občanů před zákonem“. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Podle kritiků tím dal najevo, že zaměstnanci Hradu jsou beztrestní.
Balák byl 24. března pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl podle rozsudku 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím, které padlo dva dny po vynesení rozsudku, vše prominul.
Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že amnestii na závěr svého druhého funkčního období nechystá. Nevyloučil ale udělení milosti svému kancléři Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení. Policie loni Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech.
O možnosti, zda by měl kontrasignovat premiér milost hlavy státu, mluvil ve studiu Blesku v pořadu Ptám se, pane premiére nedávno i Petr Fiala (ODS).
Kontrasignace ze strany premiéra je k debatě, míní Fiala
Fiala míní, že vše nelze dokonale ošetřit zákonem a ústavní systém předpokládá, že lidé zvoleni do klíčových funkcí respektují nějaká pravidla, tradice a hodnoty, chovají se zdrženlivě, rozumně a tak, aby nerozdělovali společnost.
„Tohle zákonem neošetříte. Ano, debatu o milostech můžete vést. I debatu o kontrasignaci. Ale pokud lidé chtějí, aby to bylo jinak, tak budou mít příležitost za necelý rok při volbách prezidenta. Pokud někomu vadí okolí pana prezidenta, nejde to změnit jinak, než že po volbách tady bude prezident, kterého lidi chtějí, který respektuje Ústavu, prozápadní orientaci, ústavní tradice a je důstojnou hlavou státu,“ dodal pro Blesk Fiala.
Balák byl pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl podle rozsudku 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti.
Zeman mu svým rozhodnutím, které padlo jen dva dny po vynesení rozsudku, vše prominul. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Podle kritiků tím dal najevo, že zaměstnanci Hradu jsou beztrestní.
Podobně mluvil pro Blesk i premiér Fiala. „Co vlastně člověka ještě může překvapit z Hradu za ty roky,“ říkal Fiala při dotazu, zda ho šokovala, či naopak už ani nepřekvapila Zemanova milost pro Baláka. „Já to považuji za opravdu mimořádně nešťastné. Tam nejde o to, že pan prezident svému spolupracovníkovi poskytne milost atd., ale ten klíčový moment je, že lidé ztrácejí důvěru v právní stát a říkají si: my si tady nejsme rovni před právem a spravedlností, jsou tu nějací, kteří jsou rovnější, protože mají blízko k panu prezidentovi,“ dodal premiér.
Ono s tim Kajinek je na sto procent vinen bych byl opatrny.Kdyz se proti Vam domluvi lide a usvedci Vas z kradeze, tezko se z toho vymotate.Ono se o tom napsalo dost, nejsem soudni znalec alew i tak bych byl opatrny..