Co všechno nese Havlovo jméno? Letiště, školy, lavičky, ale i část europarlamentu

Nejviditelnějším místem, které bylo pojmenováno po zesnulém prezidentovi, je pražské mezinárodní letiště v Ruzyni. V den jeho nedožitých 76. narozenin, 5. října 2012, se název pražského vzdušného přístavu oficiálně změnil na Letiště Václava Havla Praha. Dagmar Havlová, vdova po jedné z největších postav novodobých českých dějin, tehdy uvedla, že přejmenování považuje za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii v ČR. Autorem myšlenky na přejmenování letiště byl režisér Fero Fenič.

Havlovo jméno nesou v České republice také školy v Poděbradech a Kralupech nad Vltavou, park v Litoměřicích (kde byla odhalena i jeho busta) nebo ulice v Brně (Ulička Václava Havla) a Kadani. Havel se dočkal také vlastního náměstí v Praze, radní se rozhodli pojmenovat po něm piazzettu u Národního divadla. K nedožitým osmdesátinám pak Havel před pěti lety dostal také velké srdce od sochaře Kurta Gebauera. Skulptura byla instalována právě na novém náměstí Václava Havla. Letos v říjnu pak zastupitelé města Zlína schválili záměr na pojmenování lokality za divadlem na park Václava Havla, a to po obnově prostranství.

Celosvětovým projektem, jehož vznik inicioval bývalý český velvyslanec v USA Petr Gandalovič spolu s již zesnulým architektem Bořkem Šípkem, je budování laviček prezidenta Havla. Záměrem projektu bylo vytvořit síť míst ve veřejném prostoru, která mají sloužit k setkávání a vedení dialogů a debat. Konstrukce Šípkova díla se skládá ze dvou kovových židlí připojených ke stolu kolem lípy, českého národního stromu. První lavička byla zpřístupněna v USA na univerzitě v Georgetownu v říjnu 2013; následovaly instalace v Dublinu, Barceloně, Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Karlových Varech, Liberci nebo Kroměříži. Stojí i na univerzitách v Tel Avivu nebo Oxfordu, nejnověji pak na Hirošimské univerzitě Šudó.

Bývalá první dáma Dagmar Havlová v Limě odhalila lavičku Václava Havla | Foto: instagram, archiv Blesku

Václava Havla také připomínají jeho busty, v listopadu 2014 se například stal teprve čtvrtým Evropanem, jemuž se dostalo cti mít sochařský portrét v americkém Kongresu. V USA bývalého českého prezidenta od roku 2018 připomíná i busta odhalené při příležitosti 100. výročí vzniku Československa na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Další Havlovy busty jsou například také v sídle Rady Evropy ve Štrasburku (od října 2012) nebo v irském parlamentu (od června 2015). Letos bustu od sochařky Marie Šeborové umístili v rámci oslav 17. listopadu také v pražské kavárně Slavia.

Havlovu památku připomínají také v zahraničí místa pojmenovaná na jeho počest. Ulici po Havlovi v zahraničí už v den jeho pohřbu pojmenoval polský Gdaňsk a jméno politika a dramatika nese i ulička a přilehlý parčík v centru polské Opole. Ve francouzském Štrasburku byla Havlovým jménem nazvána jedna z budov Evropského parlamentu a v Paříži byla v listopadu 2013 slavnostně otevřena Knihovna Václava Havla. V červnu 2015 pak bylo po Havlovi pojmenováno náměstí v izraelské Haifě.

Dagmar Havlová o prezidentce Čaputové: Má v sobě stejnou pokoru jako Václav (†75)

Od roku 2013 pak Rada Evropy uděluje ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, která nahradila dřívější cenu lidských práv Parlamentního shromáždění RE. Prvním laureátem ceny se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Ocenění za loňský rok získala Ludžajn Hazlúlová, jedna z vůdkyň hnutí za ženská práva v Saúdské Arábii, letos pořadatelé ocenili běloruskou opoziční vůdkyně Maryju Kalesnikavovou.

V činnosti také pokračuje pražská Knihovna Václava Havla, která vznikla v červenci 2004, zhruba rok a půl po Havlově odchodu z prezidentského úřadu. Vznikla po vzoru tradice amerických prezidentských knihoven a podobně jako ony shromažďuje, zkoumá a zveřejňuje dokumenty, jež nějak souvisí s osobou Václava Havla. Zabývá se také „osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu“.