Zeman naložil Lipavskému, Fialova vláda v prvním kroku ustoupí? Koalice má dvě varianty

Méně pravděpodobná varianta, s níž podle informací ČTK přišli Piráti, předpokládá, že by koalice nyní nenechala jmenovat žádného z navržených ministrů. Záležitost by se řešila kompetenční žalobou a čekalo by se na verdikt ústavních soudců. Oba zdroje ze dvou dalších koaličních stran ale označují takový postup za nesmyslný, čekat se jmenováním nové vlády několik dalších měsíců podle nich není možné. Jmenování nových ministrů by se údajně mohlo uskutečnit ve čtvrtek, nebo v pátek.

Prezidentovi se na koberečku v uplynulých dvou týdnech vystřídali budoucí ministři Fialovy vlády. A jak uvedl ve svém včerejším prohlášení, nebyl vždy úplně nadšen. „U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených rezortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence,“ tvrdí Zeman. Navzdory tomu prý všechny klidně jmenuje. „Jedinou výjimkou je osoba Jana Lipavského (36 let, pozn. red.),“ uvedl. Jde o pirátského kandidáta na šéfa diplomacie.

Jde o Izrael

Už předtím z jednání uniklo, že Zeman Lipavskému doporučil, ať to vzdá. Včera rovnou veřejně publikoval, co se mu na relativně mladém politikovi nelíbí. Je to třeba nízká kvalifikace, fakt, že má pouze bakalářské vzdělání, že není vášnivým zastáncem Visegrádské čtyřky a její spolupráce, není tak velkým fandou Izraele jako prezident a že veřejně navrhl „aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky“. Nadšený ale určitě prezident není ani ze střízlivého pohledu Lipavského na Čínu či Rusko. 

Válek po návštěvě Zemana: Slavte jen s rodinou. A povinné očkování 60+ nechceme

Premiér v pasti

A premiéra Fialu teď čekají horké chvilky. Na jednu stranu chtěl mít dobré vztahy s Hradem, ostatně tam byl ještě před Zemanovou hospitalizací pečený vařený. Na druhou stranu si dle informací Blesku chce udržet co největší podporu ve Sněmovně a ani čtyři pirátští poslanci pro něho nejsou k zahození. Do toho čelí hlavně v rámci ODS tlaku, aby se Pirátů zbavil, protože jsou ideologicky nesourodou koalicí. Doufal proto, že si vše s prezidentem vyříká na osobní schůzce v pondělí.

Všichni se „sekli“

Hrad ho však předběhl a tím dal najevo, že žádná domluva nebude. „Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni,“ napsal včera Blesku Fiala.

„Nominantem na post ministra zahraničí ve vznikající vládě je Jan Lipavský a za jeho nominací plně stojíme,“ napsal nám také šéf Pirátů Ivan Bartoš (41), který zdůraznil, že dle ústavy má prezident jmenovat člena vlády na návrh premiéra. Takřka navlas stejně se vyjádřil také sám Lipavský.

Nezbývá tak než čekat, až někdo ustoupí, případně až rozhodnou soudci. A to bude, vypadá to, ještě chvíli trvat... Mimochodem, Zeman v minulosti jmenoval ministrem třeba Jana Hamáčka (43, ČSSD), ač ten vysokoškolské vzdělání nemá vůbec.

Politolog Lysek: Jde to udělat i chytře!

Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci jde celá věc vyřešit elegantně a tak, aby každý tak trochu vyhrál. „Ta vláda se musí složit co nejdříve. Podle mě to nestojí mezi dvěma krajními možnostmi (odchodem Pirátů z koalice či tím, že Zeman ustoupí, pozn. red.). Dočasně by měli ustoupit Piráti s tím, že se Zemanovi předloží vláda bez pana Lipavského a zastoupí ho například pan Bartoš. Až po jmenování kabinetu pak lze podat kompetenční žalobu,“ řekl Blesku Lysek. Ten je přesvědčen, že by Ústavní soud dal za pravdu Pirátům, respektive Fialovi, a pak by Lipavského Zeman jmenovat musel. To vše bez zdržení předání moci…

Ústavní právníci si podali Zemana kvůli Lipavskému. Ovčáček kontroval citátem Havla

Dosluhující premiér: Já už nic nezmůžu

Už neměl být u moci, místo toho se on a jeho lidé stále potýkají s pandemií, energetickou krizí a dalšími věcmi, s nimiž slíbili zatočit právě Fiala a spol. Premiér v demisi Andrej Babiš (67, ANO) je evidentně bezmocný. Na dotaz, zda bude přesvědčovat Zemana, aby jmenoval nový kabinet, totiž Blesku napsal: „Já bych ho rád přemlouval, ale je na panu Fialovi, aby ho přesvědčil. Moje slovo už není podstatné.“ Podpořil tak i sílící šeptandu, že partnerství Babiš –Zeman už odzvonilo.

Z Hradu se ozval Jiří Ovčáček, který i kritikům Miloše Zemana připomněl citát jejich ikony, bývalého prezidenta Václava Havla z roku 2001. Tehdy měl Havel jeden ze sporů právě se Zemanem, tehdejším premiérem. „Kdybych seděl na Hradě jenom kvůli tomu, abych podepisoval, co přede mne jiní položí na stůl, pak bych tu svou funkci zesměšnil.  A až se pan předseda vlády Zeman jednou stane prezidentem, určitě by se na mne zlobil, že jsem dopustil, že takovouto roli musí hrát i on,“ uvedl Ovčáček citát Havla. Tehdejší prezident otálel se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra místopředsedou vlády, nakonec ale ustoupil.

Zeman nemá co ztratit, Fiala bojuje o hodně

Ústavní soud by kompetenční žalobu projednával dva až pět měsíců, odhadl šéf instituce Pavel Rychetský pro Deník N. A to je doba, se kterou se Fiala při sestavování nové vlády jako celku může jen těžko smířit. Minimálně ze dvou důvodů.

Česko stále bojuje s pandemií koronaviru a měla by to být vláda s oporou Sněmovny, která bude případně cizelovat nová opatření a řešit témata jako povinné očkování. Stávající kabinet v demisi vedený Andrejem Babišem (ANO) se postaral o to, že očkování pro lidi nad 60 let, zdravotníky, mediky, hasiče, policisty, pečovatele a další profese bude od března 2022 povinné. A pokud Fiala a spol. nepřevezemou kontrolu nad ministerstvem zdravotnictví, nebudou s tím moci nic dělat. I když nyní deklarují, že s povinným očkováním nesouhlasí.

Druhou klíčovou věcí je státní rozpočet na příští rok. Nově zvolená Sněmovna se nebude mít k tomu schválit materiál, který i se schodkem 377 miliard korun vypracovala ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO). Její pravděpodobný nástupce Zbyněk Stanjura (ODS) chce s kolegy srazit toto číslo o 80 miliard, nicméně není prakticky šance stihnout to do konce roku. Proto Stanjura kalkuluje s rozpočtovým provizoriem, kdy stát hospodaří každý měsíc s 1/12 rozpočtu předchozího roku, které by mělo trvat nejdéle do března. I tady ale platí, že pokud se ze Stanjury nestane ministr, nemůže takové zásadní změny v rozpočtu udělat a poslat nový materiál Sněmovně ke schválení. Pokud by na ministerstvu financí čekali na novou vládu, mohlo by se provizorium protáhnout i na další měsíce. 

Naproti tomu prezidenta Miloše Zemana průtahy při čekání na novu vládu v jeho úřadu prakticky nijak neomezují. Dokud nový kabinet nejmenuje, stále bude u moci stávající Babišova vláda, jejíž fungování v demisi by se tak mohlo protáhnout na dlouho...