Česko má dva premiéry: Vládne ještě Babiš, nebo už Fiala?

Po demisi vlády prezident republiky jmenuje nového premiéra (pověření jednáním o sestavení vlády Ústava nezná ani neříká, do kdy má prezident předsedu vlády jmenovat). Při svém výběru není hlava státu nijak vázána, existuje ale několik nepsaných zvyklostí, kterými se čeští prezidenti většinou řídili - například po volbách byl ve většině případů jmenován lídr vítězné strany nebo uskupení, které bylo schopné získat dostatečnou podporu poslanců. Tak tomu je nakonec i letos.

Zeman a problémy s navrženými kandidáty

Ústava také neurčuje, jak dlouho může nový ministerský předseda hledat členy své vlády. Novou vládu pak jmenuje prezident na návrh premiéra. Prezident nemůže jmenovat nikoho, koho premiér nenavrhl, ústavní právníci pak také většinou odmítají, že by hlava státu mohla odmítnout případné premiérovy návrhy. Současný prezident Miloš Zeman přitom odmítl jmenovat kandidáta již dvakrát - v roce 2018 v případě tehdejšího europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) navrženého na ministra zahraničí, v roce 2019 pak nejprve otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka a poté do funkce nejmenoval místopředsedu ČSSD Michala Šmardu, který se nakonec nominace sám vzdal.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zeman po představení kandidátu do nové vády 17. listopadu uvedl, že s jedním kandidátem na ministra nesouhlasí, on ani Fiala ale nejmenovali, o koho jde. Podle politiků koalice nemá prezident možnost kandidáta na ministra „vetovat“. Spor se podle médií týká kandidáta Pirátů na ministra zahraničí Jana Lipavského. Tento týden pětikoalice Spolu s Piráty a STAN uvedla, že ohledně kandidátů na ministry nového kabinetu preferuje dohodu se Zemanem, měnit nominaci ale nehodlá. Objevily nicméně také úvahy o možné kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu na prezidenta, pokud navrženého kandidáta nejmenuje.

Prezident po nedělním jmenování Fialy řekl, že hned v pondělí zahájí sérii jednání s kandidáty na ministry. Schůzky mají trvat do 13. prosince.

Jak to bylo s premiéry v novodobé historii?

Pokud vláda skončila v průběhu volebního období, jmenovali poté předchozí prezidenti premiérem osobnost, která měla šanci sestavit vládu s dostatečnou podporou ve Sněmovně, popřípadě na které se strany shodly, že povede zemi do předčasných voleb (jako v případě prvních dvou takzvaných úřednických vlád Josefa Tošovského a Jana Fischera). Výjimkou byla vláda Jiřího Rusnoka, kterého prezident Zeman jmenoval bez podpory politických stran a jež následně nezískala ve Sněmovně důvěru.

Dvakrát se novým premiérem znovu stal předseda vlády, která předtím nezískala důvěru poslanců - Mirek Topolánek (ODS) v roce 2007 a Andrej Babiš v roce 2018.

Přehledně: Zeman strávil sedm týdnů v nemocnici. Vrátil ho tam covid, pak jmenoval Fialu

Dva premiéry nemáme poprvé

V novodobé historii ČR už byla řada případů, kdy měla země nakrátko dva předsedy vlády. Bývalý předseda ODS Mirek Topolánek byl po volbách v roce 2006 sice jmenován premiérem v srpnu, ale až do září vládl kabinet v demisi v čele s premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD). Druhá Topolánkova vláda podala demisi 26. března 2009, ale jeho vláda skončila až 8. května v den jmenování nového kabinetu. Jan Fischer (nestraník) byl přitom jmenován premiérem již 9. dubna 2009.

Už v červenci 2004 prezident Václav Klaus jmenoval premiérem Stanislava Grosse (ČSSD), ale více než týden ještě vládl odstupující premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Dva premiéry při střídání vlád měla země také na přelomu let 1997 a 1998, kdy tehdejšího předsedu kabinetu Václava Klause (ODS) střídal Josef Tošovský (nestraník), či v létě 2013, kdy byl Jiří Rusnok jmenován premiérem již 25. června, Nečasův kabinet však vládl až do 10. července, kdy byla jmenována Rusnokova vláda.

Také při střídání vlád Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky (ČSSD) bylo krátké období, kdy měla ČR dva premiéry - Sobotka byl jmenován předsedou vlády 17. ledna 2014, jeho kabinet se pak ujal moci o 12 dní později. Obdobná situace nastala i na konci roku 2017 - Andrej Babiš se stal premiérem 6. prosince, jeho menšinovou jednobarevnou vládu Zeman jmenoval o týden později.