Šéf ochranky mocných Komorous: I politici chodí na výcvik! Neděláme mezi nimi rozdíly
Zajistit prostor, monitorovat okolí, ale také chránit politiky vlastním tělem. To je úkol Ochranné služby Policie. Jejich »klienti« jsou premiér, šéfové komor Parlamentu a další. Co obnáší je hlídat, to Blesku řekl šéf útvaru »bodyguardů« generálmajor Jiří Komorous (60).
Nárok na strážce z vašeho útvaru má jen pár ústavních činitelů. Například hlavu státu chrání jiní lidé. Proč tomu tak je?
„Je to historicky dané. Co se týká útvaru ochrany prezidenta a ústavních činitelů, to rozdělení je správné. My máme veliký záběr: předsedové Senátu a Sněmovny, premiér, ministři vnitra, financí, zahraničí, dopravy a průmyslu, zahraničí, velvyslanci USA, Izraele a v případě nutnosti realizujeme krátkodobou ochranu i dalších ústavních činitelů. A to při vzniku odůvodněných bezpečnostních rizik. Pro nás je jen dobře, že o hlavu státu, která má specifické nároky, se stará vlastní služba.“
Pokud by se seznam chráněných osob rozšířil na celou vládu, měli byste dostatek policistů na jejich pokrytí?
„Na to by se muselo reagovat nárůstem tabulkových míst a odborně vycvičeného personálu. Ze současného počtu a struktury by to bylo velmi komplikované.“
Kolik máte příslušníků? A kolik z toho je tzv. osobních strážců, kteří nasazují životy?
„Přes tisíc policistů a dalších zaměstnanců, kde vedle osobních ochránců jsou to řidiči ochránci, objektoví ochránci, hlídková služba, prvosledové hlídky rychlého výjezdu, psovodi, pyrotechnici, laboratoř, technici, operativa, instruktoři atd. Ochranná služba je komplexní útvar se spoustou propojených odborností a specializací, z čehož odbor osobní ochrany je v řádech desítek policistů.“
Osobní strážce? Vysokoškolák se speciálním výcvikem
Jak moc těžké je se stát osobním strážcem? Jaké požadavky musí dotyčný splnit?
„Tato pozice je náročná výběrová záležitost, kdy vedle vysokoškolského vzdělání, vynikajícího fyzického a zdravotního stavu, speciálního psychologického vyšetření, musí každý zájemce absolvovat poměrně náročný tzv. pekelný týden, kde tým instruktorů a psycholog prověří kandidáta do morku kostí. Musí to být policista, který je minimálně tři roky ve služebním poměru a má odpovídající tělesné a výškové parametry. Věková hranice nehraje zásadní roli. Rozhodující je, aby ochránce odváděl vždy stoprocentní službu.“
Co ženy, chrání politiky také ony, či je to spíš mužská parketa?
„U nás je to skoro výhradně mužská parketa, i když spousta žen slouží na pozicích objektové ochrany a máme vycvičenou skupinu kolegyň, které jsou ad hoc nasazovány zejména u zahraničních delegací.“
Pokud se někdo stane chráněnou osobou, kdy začíná vaše práce. Je to od jmenování, nebo s dotyčným komunikujete dopředu?
„Moje filozofie spočívá v tom, že v případě, kdy už je víceméně jasné, kdo bude členem vlády či hlavou zastupitelského úřadu, tak se snažím o předkomunikaci. Ale faktický výkon služby začíná až po jmenování.“
Prochází politik nějakým výcvikem, jak se má chovat při daných ohroženích a situacích?
„Vedle, řekněme teoretické průpravy, se snažíme naše chráněné osoby alespoň občas dostat do výcvikového prostoru.“
A chodí politici na tyto výcviky?
„Řekl bych, že z drtivé většiny každý, kdo z chráněných osob jde na výcvik, tak ho to baví. Ale je to někdy složité, protože se na to musí najít dostatek času, třeba celé odpoledne. A to je v jejich nabitém programu těžké.“
Ten výcvik je jiný pro politika ženu a politika muže?
„Riziko hrozí oběma úplně stejné. Ať už je to ministryně či ministr, tak tu ochranu nemůžeme každému nastavit jinak.“
Jak probíhá výběr bodyguarda k dotyčné funkci? Je seznam volných strážců, či je to dle odsloužených let, nebo si může vybrat?
„Je to kombinace v podstatě všeho, co jste zmínil v otázce. A více s tím souvisí i typ chráněné osoby.“
A ten samý strážce je s politikem po celou dobu výkonu jeho funkce, nebo se nějak mění?
„Snažíme se, aby ochranný tým byl stabilní po celou dobu výkonu funkce chráněné osoby, což samozřejmě nevylučuje, že dochází k individuálním obměnám a střídání.“
„Chráníme i děti, mnohdy se emotivně loučíme“
Když ministr dostane policejní ochranu, jak moc se mu změní život? Může si dělat, co chce, nebo je nějak omezen?
„Primárním naším úkolem je ochrana života a zdraví chráněné osoby, včetně bezpečnostního převozu. Naší snahou je, abychom život chráněných omezovali co nejméně, a když se domníváme, že by se měl dotyčný něčeho zdržet, požádáme ho nebo mu to doporučíme, ale zakazovat nám nepřísluší. To jsou opravdu naprosto výjimečné hraniční situace.“
Co děti politiků, ty také někdy hlídáte? A jak to chodí u nich?
„Snažíme se vždy vybrat tým, který bude nejlépe vyhovovat. Musím říci, že téměř vždy se vyvine nějaké pouto mezi dětmi a našimi ochránci. Některé děti konec ochrany dokonce obrečely. Zmínil bych jeden příklad, kdy dvě dcery nejmenované chráněné osoby nám dokonce složily a nazpívaly písničku, tzv. hymnu ochranné služby. A to pro mě osobně byl velmi emotivní zážitek.“
Nyní druhá strana, jak moc je omezen osobní strážce výkonem funkce daného politika, kterého chrání?
„Značně. Je to velmi náročná služba, jak po fyzické, psychické, tak časové stránce. A rád bych zde zmínil, že nesmíme zapomenout na odbor dopravy a řidiče ochránce, kdy vlastně základní parťáckou dvojku ve službě tvoří vždy osobní ochránce a řidič ochránce.“
Může chráněná osoba nějak úkolovat svého osobního strážce? Např.: Zapněte maják a jeďte rychleji? Zajeďte mi pro jídlo?
„Ano, chráněná osoba může úkolovat osobního ochránce, který vždy musí zvážit oprávněnost, reálnost a zákonnost uvedeného úkolu. Ale především musí mít vždy na zřeteli ochranu života a zdraví chráněné osoby.“
Vím, že když má chráněný politik někam přijít, místo se pečlivě prověřuje. Jak moc je pak složité, když se denní program mění, třeba kvůli nečekané události?
„Je to složité a náročné, ale můžeme se opírat o vynikající spolupráci, součinnost a podporu s našimi kolegy na krajských ředitelstvích policie i dalších útvarů. Takže na to nikdy nejsme zcela sami.“
Nyní se zeptám trošku jinak, je těžké chránit české politiky?
„Jak kdy a jak koho…“
Jak to myslíte?
„Míra rizika má v posledních letech stoupající tendenci a vliv na to mají také sociální média, kam mnoho lidí píše své názory na politiku, ale i celospolečenský vývoj.“
Takže výhrůžky politikům chodí často?
„Ano, někdy je to přes sociální média a někdy přijde i dopis poštou. My ale vždy jedeme na maximum. V těchto případech se spoléháme na pomoc kolegů z protiextremistické jednotky, kriminální policie nebo Národní centrály proti organizovanému zločinu či Bezpečnostní informační služby. Bez jejich pomoci by to následné šetření bylo těžší.“
A vy prověřujete úplně všechno?
„Musíme, nikdy nic nesmíme podcenit. Až následným vyšetřováním zjistíme, jestli daná hrozba je vysoká, či nikoliv.“
Kdy se chráněná osoba dozvídá, že jí hrozí nebezpečí? A jak na to reaguje?
„Ona je informována okamžitě. Co se týče reakce, tak je to různé, záleží totiž na dané osobě. Někdo se nad tím povznese a nepřipouští si to, a někteří to naopak prožívají a zajímají se, jaký bude postup, co je čeká.“
Pokud dojde k akci a bodyguard musí jednat, kde je ta hranice, jak moc má zasáhnout a jaké prostředky použít?
„To je neuvěřitelně obrovská, psychická a profesionální zátěž osobního ochránce. On totiž během několika málo vteřin musí vyhodnotit situaci, míru rizika ohrožení, právní normy a další okolnosti, co konkrétně použít k ochraně.“
Ne všichni ale ochranu chtějí. Odmítl ji třeba premiér Petr Nečas. Jak velká je to komplikace?
„Pokud k tomu dojde, je to vždy špatně. Ta či ona pozice zastávána konkrétní osobou ústavního činitele je de facto instituce. Instituce demokratického státu, kterou je třeba chránit. Zvláště v dnešním rozkolísaném světě a možných hrozbách zevnitř i z venku.“
Kromě osob útvar hlídá i Parlament či Úřad vlády, ale i rezidence velvyslanců. Jak moc je toto náročné?
„Velmi. Nároky na službu na ochraně objektů zvláštního významu, ambasád, objektů speciálního určení za poslední léta nesmírně vzrostly a vyžadují 100% nasazení. Snažíme se na to reagovat i vznikem nových speciálních pracovišť ochranné služby.“
Občas poskytujete i krátkodobou ochranu, co to vlastně znamená?
„V nedávné době jsme takovou krátkodobou ochranu například poskytovali soudci. Tam to riziko nebezpečí bylo opravdu vysoké, a proto jsme chránili dokonce celou rodinu, což mělo na fungování domácnosti určitě veliký psychologický dopad.“
Hlídání soudců v rámci jejich přelíčení je častý jev, nebo se jedná o mimořádnost?
„Je to mimořádnost a několik jich bylo.“
Pod váš útvar spadá i ochrana zahraničních návštěv. Je rozdíl hlídat českého a třeba amerického politika?
„Principy jsou stejné, samozřejmě se liší dle významu, postavení a bezpečnostních rizik té či oné zahraniční delegace, respektive její hlavy. Zejména v oblasti nasazení sil a prostředků, kdy je v podstatě nasazena celá ochranná služba včetně posil.“
Můžete mluvit a mluvíte do toho, kde se státníci mají sejít?
„Hlasem doporučujícím. Potom je to vždy na rozhodnutí státníků a jejich protokolů.“
