Hamáčka podpořili šéfové tajných služeb i Zeman. Co řekli o klíčové schůzce na vnitru?
Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.
Podle několika zdrojů webu Seznam Zprávy byl Beroun jedním z účastníků schůzky na ministerstvu vnitra 15. dubna, na které Hamáček sdělil plány své cesty do Moskvy. Na dotaz HN, zda má informace o tom, že Hamáček či Babiš zvažovali informace o Vrběticích nezveřejnit, odpověděl „ne“. Jednoslovným „nikdy“ pak odpověděl na dotaz, zda by doporučil kterémukoli z ústavních činitelů cestu do Ruska v době od prvních informací o kauze Vrbětice až po zveřejnění případu.
Beroun: Rusové zjevně byli připraveni
„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem, než došlo k vlastnímu oznámení toho případu. Takže Rusové na to zjevně byli připravení a přizpůsobili tomu svou strategii,“ řekl HN Beroun.
Kybernetický prostor je podle Berouna odrazem běžného života a společnosti. Odehrávají se v něm rizika či konflikty, která se odrážejí v reálném světě. „Někdy je to dokonce indikátor toho, co se teprve bude dít. Často jde o úvodní fázi událostí, k nimž dojde ve společenském a politickém životě,“ zmínil.
„Obecně se k Vrběticím nechci vyjadřovat. Je to případ, který se zpracovává trestněprávně a zpravodajské služby se k tomu snaží sehnat co nejvíc informací. Když tyto dva procesy běží souběžně, tak je velmi citlivé se k tomu vyjadřovat, aby vyšetřování zůstalo objektivní a probíhalo utajeným způsobem,“ řekl listu Beroun.
Šimandl: Všechna jednání byla vedena v zájmu ČR
List Právo se ptal na reakci také ředitele civilní rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla.
„Ano, je pravda, že jsem se v uvedeném týdnu účastnil několika jednání za přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, což vzhledem k aktuálním událostem bylo naprosto přirozené. Ale o čem jsme spolu konkrétně jednali, rozhodně komentovat nebudu. V každém případě všechna jednání byla vedena v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak i bezpečnosti státu,“ napsal Právu Šimandl.
Zeman: Považoval jsem to za vyřešené
„V době, kdy jsem na ni dorazil, bylo jasné, že se žádná cesta do Ruska neuskuteční. Tuto věc jsem tedy považoval za vyřešenou,“ řekl Právu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V době, kdy byl s ostatními u jednacího stolu, se dle jeho slov řešila koordinace dalšího postupu státu ve vrbětické kauze. Mluvilo se o trestním řízení, otázkách bezpečnosti i mezinárodním dopadu kauzy.
Švejdar: Čelím trestnímu oznámení
I policejní prezident Jan Švejdar se ke schůzce vrátil. Učinil tak na svém twitteru. Podle něj je situace natolik závažná, že ji odmítá hodnotit skrze pocity.
„Faktem je, že na jednání jsem byl, jakkoliv komentovat jeho obsah ale nebudu. Pohybujeme se v rovině činnosti zpravodajských služeb a také v rovině probíhajícího trestního řízení. Přestože jsem se k věci vyjadřoval výhradně na jednáních v utajovaném režimu, čelím trestnímu oznámení pro vyzrazení utajované skutečnosti. Informace, které jsem se v této souvislosti dozvěděl, nejsem ochoten dále vůbec komentovat, tím méně jejich politické souvislosti,“ uvedl Švejdar.
„Je jisté, že moje vyjádření bude součástí spisu. Více se k tomu vyjadřovat nebudu,“ dodal policejní prezident.
Sněmovna o případu začala jednat v úterý odpoledne
Vicepremiér Hamáček chtěl podle serveru Seznam Zprávy při své neuskutečněné dubnové cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to popírá. Část opozice jej vyzvala k demisi, Hamáčka naopak podpořili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či velvyslanec ČR v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Sněmovna o případu začala v utajeném režimu jednat v úterý odpoledne za účasti šéfů tajných služeb či Pavla Zemana. Debatu poslanci nedokončili. Kdy bude pokračovat, není jasné.
Jan Beroun stojí v čele vojenského zpravodajství od roku 2014. V minulosti absolvoval Akademii americké FBI, působil u kriminální policie, pracoval pro Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Loni na podzim ho prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.
Držím pěsti Hamáčkovi aby těch 10 miliónů dostal.