Majetková přiznání novinářů? Blbost, zní od opozice i odborníků. Na jejich střet zájmů se už myslí

Argument komunistů zní následovně. Neboť jsou redaktoři médií veřejné služby, jako jsou Česká televize a Český rozhlas, placeni z veřejných zdrojů a zákonitě ovlivňují veřejné mínění, měli by přiznávat majetek. Podobně jako to v současné době činí poslanci nebo starostové.

„Pokud to majetkové přiznání (novináři ČT a ČRo – pozn. red.) podají, tak na ně samozřejmě nemůže nikdo útočit, že udělali reportáž na objednávku a že si za to vzali peníze,“ řekl médiím předseda strany a předkladatel zákona Vojtěch Filip (KSČM).

Šéfka auditu tvrdě o Babišovi: „Oligarchové se nesmí obohacovat na úkor daňových poplatníků“

Překvapení na výboru

Součástí majetkových přiznání ale nejsou jen nemovitosti nebo pozemky. Patří sem i roční příjem, finance uložené na bankovních účtech nebo dluhy a exekuce. Kromě výše zmíněných skupin je ministerstvu spravedlnosti pravidelně musí hlásit i šéfové veřejných úřadů. Zda se mezi ně zařadí i zaměstnanci ČT a rozhlasu je prozatím otázkou, mnohé ale zaujal nečekaný názorový obrat šéfky rezortu Marie Benešové (za ANO).

Ten ukázalo středeční projednávání ústavně právního výboru Sněmovny, jak informoval Deník N. „Pan poslanec (Jiří) Valenta (KSČM) tam načetl pozměňovací návrh, že by se profesionální zaměstnanci České televize a rozhlasu měli stát veřejnými funkcionáři, kteří podléhají zákonu o střetu zájmů. Z mého pohledu naprostý nesmysl,“ popsal Deníku N poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Právě pro návrh komunistického poslance Valenty zvedli ruku i někteří vládní poslanci hnutí ANO.

Benešová: Dlouze jsem se zamýšlela

Stejný návrh podal už v listopadu 2019 šéf KSČM Filip. Co je ale podstatné, u Valentova návrhu tento týden změnilo ministerstvo spravedlnosti své původně zamítavé stanovisko. Že si svůj názor rozmyslela, potvrdila Deníku N přímo ministryně Benešová.

„Věřte, že jsem se nad návrhem zařadit mezi veřejné funkcionáře veřejnoprávní novináře dlouze zamýšlela. Naše původní stanovisko k návrhu jsem přehodnotila. Dospěla jsem k názoru, že i novináři se z velké části podílejí na tvorbě veřejného mínění (není to myšleno pejorativně, ale jako konstatování faktu),“ řekla šéfka rezrtu listu.

Svůj osobní názor po hlasování výboru (které dopadlo hlasovacím patem osmi ku osmi) sdělil stejnému médiu jeho člen a poslanec Dominik Feri (TOP 09): „Zjevně to komunistům za něco slíbili,“ poznamenal. A nesouhlas dávají najevo i další hlasy z opozice.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Novináři nerozhodují o penězích, namítá šéf syndikátu

„Jedná se o komunistický útok na svobodu médií, který je protiústavní a v rozporu s evropskou legislativou,“ řekl na půdě Sněmovny poslanec Jan Jakob (TOP 09). Pirátský poslanec František Navrkal se vyjádřil, že návrh je stejně absurdní, jako „kdybychom něco podobného chtěli po každém úředníkovi“.

A podporu návrh KSČM nemá ani mimo politické kolbiště. Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý ho označil za nesmysl. „Základní rozdíl je v tom, že majetková přiznání s veřejným činitelům ukládají z toho důvodu, že rozhodují o penězích. Novináři sice mají velkou sílu v tom, že mohou o věcích infomovat, pokud neporušují zákon, ale o žádných veřejných statcích novináři nerozhodují,“ vysvětlil Černý ve čtvrtek večer v pořadu České televize Události, komentáře.

Zaorálek o tom, co ho mrzí na Zemanovi, proč nedokázal „třísknout dveřma“ i zapáchající kryse

Postoj současné politické reprezentace vůči médiím označil za „neurotický“ a dal jej do souvislosti s blížící se předvolební kampaní. Pozastavil se také nad formulací navrhovatele Valenty (KSČM), který mluvil o tom, že v ČT by majetkovému přiznání měli být podrobeni „profesionální zaměstnanci“.

„Zaměstnanci jsou profesionální, protože to je jejich profese. Neprofesionální zaměstnanci neexistují,“ vysvětlil ve vysílání Černý, proč mu význam takového termínu uniká. Na tím stejným se přitom u původního komunistického návrhu pozastavovala ve svém stanovisku vláda.

Pozměňovací návrh může změnu urychlit

Návrh poslance Jiřího Valenty (KSČM) se od 18 měsíců starého podnětu stranického kolegy Filipa liší v jedné formální, přesto zásadní věci. Komunisté tentokrát požadovanou změnu legislativy zanesli do novely jiného zákona – toho o střetu zájmů. Právě díky této skutečnosti se jejich pozměňovací návrh mohl ve středu projednávat na výboru.

Jelikož je novela o střetu zájmů ve své závěrečné fázi, k rozhodujícímu hlasování by v Poslanecké sněmovně mohlo dojít už příští týden. V tuto chvíli je tak reálná možnost, že se zákon stihne do voleb.

Střet zájmů u novinářů? Tak vypadá současná norma:

V českém prostředí je problematika nezávislosti a střetu zájmů (nejen) veřejnoprávních novinářů upravena v druhé části Etického kodexu novináře, za kterým stojí největší tuzemská profesní organizace žurnalistů Syndikát novinářů ČR. V oddílu nazvaném Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice stojí, že novinář je povinen:

• vyloučit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat nebo vést ke konfliktu zájmů.
• nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností, zvláště pak z důvodů zveřejnění nebo zatajení nějaké informace.
• nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka a nepřijímat žádnou odměnu přímou nebo nepřímou od zájemců o reklamu, odmítnout podílet se na publikování skryté reklamy.
• nepřijímat peníze ve veřejné službě nebo v soukromém podniku tam, kde jeho postavení novináře a jeho vliv by mohly být zneužity.

Výše uvedenými normami se řídí tuzemští novináři v tom nejširším možném okruhu. Takzvaná veřejnoprávní média, lépe řečeno média veřejné služby, disponují navíc svými vlastními interními kodexy, které své zaměstnance zavazují v užší rovině, která bývá normativně specifická vzhledem k charakteru médií jakými jsou televize a rozhlas.

V článku 22 Kodexu ČT, který se věnuje otázce střetu zájmů zaměstnance veřejnoprávní televize stojí například:

• Střet zájmů zaměstnanců a externích spolupracovníků České televize je nepřípustný. (...)
• Pracovníci České televize nemohou ani dodatečně přijmout dar nebo jiný ekonomický prospěch od třetí osoby za natočení nebo odvysílání, popřípadě nenatočení nebo neodvysílání určitého pořadu či jeho části, jestliže by tím mohlo (...) dojít ke zpochybnění nestrannosti.

Podobně hovoří Kodex Českého rozhlasu, který problematiku střetu zájmů rozhlasového pracovníka upravuje v článku 25.

• Střet zájmů pracovníků Českého rozhlasu je nepřípustný (...) a nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu, lhostejno zda mezi posluchači či subjekty, o kterých jsou získávány informace.
• Pracovníci Českého rozhlasu nemohou ani dodatečně přijímat od třetí osoby dar, jiný ekonomický prospěch, služby nebo jiné požitky, které by ovlivnily jejich práci ve prospěch nebo neprospěch nějakého subjektu, natočení nebo odvysílání, popřípadě nenatočení nebo neodvysílání určitého pořadu či jeho části, jestliže by tím mohlo (...) dojít ke zpochybnění nestranností.