Konec vlády? Hamáček to nevyloučil po nouzovém stavu. Babiš: Ať si klidně jdou

„Rozhodně ve vládě zůstaneme po dobu nouzového stavu, pokládat vládu v této situaci pokládám za nezodpovědné,“ reagoval předseda ČSSD a první vicepremiér vlády Jan Hamáček v České televize na hromadící se spory ve vládní koalici menšinové vlády ANO a ČSSD.

„Pak se poradíme, jak dál. To, že se nám poprvé nepodařilo zabránit pravicovým experimentům, ke kterým hnutí ANO mělo čas od času tendenci, tak to je vážný signál, protože ty peníze budou chybět těm nejpotřebnějším,“ reagoval Hamáček na dosud nejvážnější spor, kterým je daňový balíček, jehož součástí je zrušení superhrubé mzdy. 

Babiš: Ať klidně jdou

„Odchodu sociální demokracie z vlády rozhodně nebráníme. Nouzový stav zvládneme i bez jejich účasti ve vládě,“ reagoval pro Blesk Zprávy na slova Hamáčka premiér Andrej Babiš. Podle premiéra by ve vládě měl nastat především klid. 

„Vztahům ve vládě by naopak prospělo, kdyby někteří členové ČSSD konečně přestali s vyvoláváním neustálých konfliktů,“ kritizoval premiér naopak ministry ze strany Hamáčka.

Pirátům a STAN průzkum přeje: Politolog o absenci alfasamce u ODS i nervozitě voličů

Sociální demokraté navíc nemluví o případném odchodu z vlády poprvé. Babiš prý sociální demokraty ve Strakově akademii rozhodně držet nebude. „Jestli má ČSSD se svou účastí v menšinové vládě problém, tak ať klidně odejde a přestanou o tom donekonečna mluvit,“ dodal premiér.

Diskuzi můžeme otevřít, říká Hamáček

Hnutí ANO a ČSSD měly naprosto rozdílný pohled na výši daně z příjmů. Spor vyvrcholil dvěma návrhy. Jeden podal jako poslanec Andrej Babiš a druhý jako poslanec vicepremiér Hamáček. 

Zatímco Babiš navrhnul daň podle výše přijmu 15 a 23 procent, Hamáček prosazoval 19 a 23 %. 

Případnou diskusi o předčasných volbách označil Hamáček za legitimní. „Můžeme ji po nouzovém stavu otevřít,“ připustil Hamáček. Připomněl ale zároveň, že by se na této variantě musela dohodnout ústavní většina ve Sněmovně. „K rozpuštění Sněmovny je potřeba 120 poslanců,“ připomněl Hamáček. 

„Pan Hamáček jen blufuje a vykládá pohádky. Ve vládě chce zůstat až do hořského konce této vládní koalice,“ reagoval pro Blesk Zprávy na Hamáčkova slova předseda občanských demokratů Petr Fiala. 

Menšinovou vládu ANO a ČSSD podporuje KSČM. I komunisté ale teď vyhrožují, že vládě například nepomohou schválit státní rozpočet na příští rok. 

Hotely a restaurace asi zavřou koncem týdne, oznámil Havlíček. Přežijí vánoční trhy?

Případnými předčasnými volbami by se Česká republika vrátila do původního volebního cyklu, kdy se Sněmovna volila na jaře a vzniklá vláda tak měla dostatečnou možnost podílet za přípravě státního rozpočtu pro další rok. Volby v řádném termínu by měly být na podzim v roce 2021. 

Ano by vyhrálo, ale ztrácí

Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny na přelomu listopadu a prosince, vyhrálo by je hnutí ANO. Ale svůj náskok ztrácí. Oproti výsledkům z října by přišlo o 2,5 procenta voličů, oproti výsledkům voleb z roku 2017 dokonce až 4,5 procenta voličů.

Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala. Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Volební model agentury Kantar CZ v neděli zveřejnila Česká televize.

Vládní ČSSD si proti říjnovému modelu polepšila o 1,5 bodu, v listopadu by měla podporu 4,5 procenta, stejně jako samostatně kandidující lidovci. Do Sněmovny by se tak vůbec nedostali. Poprvé od roku 1989 by se do Sněmovny nedostali ani komunisté.  

„Samozřejmě mě ty preference nijak zásadně netěší, nicméně určitě bychom udělali maximum proto, abychom naše voliče přesvědčili, že budoucí vláda by neměla být ta, která se vrátí do dob Topolánka a Kalouska,“ reagoval Hamáček na dotaz, zda se ČSSD kvůli nízkým preferencím případných předčasných voleb neobává.

Tři strany se tak z hlediska vstupu do dolní komory pohybují v rámci statistické chyby. Naopak KSČM se dlouhodobě pohybuje pod pětiprocentní hranicí, aktuálně dosahuje na 3,5 procenta, a podle autorů modelu je tak pravděpodobné, že by se do Poslanecké sněmovny nedostala.

Koalice SPOLU by prošla

V listopadovém průzkumu už statistici počítali s možností předvolební koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Příznivců jednotlivých stran se proto ptali také na to, zdali by podpořili společnou kandidátku. Asi desetina voličů těchto stran by koalici v době sběru dat nevolila. „Listopadový volební model by tak přisoudil tomuto uskupení 19,5 procenta,“ uvedli autoři výzkumu. Trojkoalice musí ve volbách získat alespoň 15% hlasů.

Statistickou chybu u aktuálního modelu agentura uvádí u stran s nízkým ziskem v rozmezí plus minus 1,3 bodu a u stran s vysokým ziskem až plus minus 3,1 procentního bodu. Průzkum se konal od 13. listopadu do 4. prosince.