Útok na Filipa po infarktu: „Udával kolegyni a jezdil do bordelu!“ Ubohost, zuří žena z KSČM

Historik Petr Blažek z ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů) se na semináři Zločiny komunismu při příležitosti 72 let od nástupu komunistů k moci v únoru 1948 opřel do předsedy KSČM Vojtěcha Filipa.

„V čele komunistické strany je 15 let Vojtěch Filip, krycí jméno Falmer, figurka z Českých Budějovic, který udával svoji kolegyni jako podnikový právník a jezdil do západního Německa do bordelu, kde měl na přání svého kamaráda z oblastního odboru StB vytvářet plány na to, jak tam zdiskreditují amerického vojáka z blízké základny. To je výsledek celé té komunistické strany,“ shrnul Blažek.

Před sálem plným studentů Blažek v kritice pokračoval. „To, co je strašné, je, že takoví lidé rozhodují o našich životech. To já považuji za něco děsivého a nechápu to. Nerozumím tomu, jak lidé mohou volit takové lidi s takovou úrovní. To je prostě úroveň... To není okresní přebor, to je vesnický přebor a nic proti vesnici,“ pokračoval Blažek.

Konečná: Ubohost

Vojtěch Filip, který nedávno prodělal infarkt, Blesk Zprávám telefon nebral. Rozezlenou reakci však poskytla místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

„Já to považuji za ubohost. Ubohost, kterou současní, ti takzvaní historici používají dost často. Oni revidují dějiny. My se s tím potkáváme často i na půdě Evropského parlamentu. Posledního půl roku velmi intenzivně, kdy se vlastně z hrdinů dělají poražení a z poražených se dělají hrdinové. Já už nemám slov na tyhle typy lidí. Jestliže používají daleko tvrdší metody, než tady byly kdykoli před rokem 1989, tak si opravdu zahrávají, protože lidé nejsou hloupí. A já čtu ty tisíce názorů na svých sociálních sítích, chodí mi stovky mailů a věřte mi, že lidi už to strašně štve,“ rozzuřila se Konečná.

Revidování dějin se však na semináři Zločiny komunismu řešilo také. Z opačné strany - ohledně toho, že se o něco takového v současnosti snaží Putinovské Rusko, které se dostalo kvůli revizi dějin do mezinárodního konfliktu se sousedním Polskem. A v návaznosti na to také čeští komunisté.

Šéf komunistů Filip o infarktu: „Schytal“ to od ženy, udeří na straníky a změní život

Do Blažka i do dalších historiků z ÚSTR, kterému mimochodem komunisté navrhovali ve Sněmovně v rámci debat o jednotlivých kapitolách rozpočtu odebrat část peněz, se však Konečná naváží dál.

„Neví, jak se zviditelnit, tak používají osobní útoky. Možná to tak trošku ukazuje tu morální integritu každého z nás. Chápu, že se chtějí zavděčit, možná chtějí být v titulcích a budou moct manželkám doma ukazovat: Ano, byl jsem v novinách, moje práce má smysl. Ale urážet takto bez jakéhokoli předložení důkazů kohokoliv - a nejde jen o to, že je to náš předseda - ale kohokoliv, kdo pracuje pro české občany, kdo je zvolený českými občany? Já bych přála těmto lidem, aby si jednou veřejnou volbu vyzkoušeli a do těch voleb šli. Asi by se prokázalo velmi zásahy, že o ně český národ nestojí a nikoho nezajímají,“ pokračovala Konečná.

Historik Blažek, který stojí mj. i za Muzeem Jana Palacha ve Všetatech, kde byl členem poradního týmu pro jeho vybudování, v ÚSTRu působí již od roku 2008. Působil i jako vedoucí oddělení výzkumu v Archivu bezpečnostních složek pod Ministerstvem vnitra ČR.

Czernin: Hrubá chyba, že komunisty nezrušili

Nebyl to jediný útok na současnou KSČM v průběhu semináře. Senátor a 1. místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin míní, že komunisty měli po roce 1989 zakázat.

„Každý den, když sleduji politickou scénu, vidím, že se do popředí moci dostávají bývalí, či dokonce současní zastánci komunistické ideologie. A co je horší? Málokomu to vadí,“ posteskl si Czernin a pokračoval: „Co se ale nepovedlo, bylo zrušení komunistické strany. To byla hrubá chyba. Komunistům jsme dali prostor k obhajování a relativizování svých zločinů.“

„Komunisty měli zrušit!“ Horákovou „sprostě zabili“, tátu čtyř dětí přejel tank

Narážel tak na tvrzení komunistky Marty Semelové či 1. místopředsedy KSČM Petra Šimůnka o údajném přiznání justiční oběti komunistických monstrprocesů Milady Horákové, ale také třeba na nedávné vyjádření poslance a šéfa sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče o tom, že lidé, kteří zemřeli za okupace sovětskými tanky v roce 1968, byli především oběti „dopravních nehod“. Před relativizováním historie varovali právě i historici na semináři Zločiny komunismu.

Konečná v reakci na kritiku a volání po zákazu komunistů vytáhla „zločiny kapitalismu“. „To jsou ti demokraté. Já chápu, že se s námi bojuje těžko, protože říkáme pravdu. Říkáme věci, které se lidem nelíbí, upozorňujeme na zločiny kapitalismu, které se tady dějí 30 let. Jasně, že je nejjednodušší (nás) zakázat. Ale ať si to srovnají se svým svědomím, jak chtějí být demokraté, když chtějí zakazovat, protože politickou silou neumí vyhrát,“ míní Konečná.

Štětina a Mejstřík chtějí postavit KSČM mimo zákon

Zatímco Czernin označil nezrušení komunistů za hrubou chybu, antikomunista a jeden z někdejších hlavních organizátorů studentského hnutí v době sametové revoluce Martin Mejstřík, který v minulosti působil také v Senátu, by nechal nejraději postavit KSČM mimo zákon.

„Od pádu komunismu v naší republice uplynulo 30 let. Přesto máme v parlamentu stranu, která je na MVČR registrována jako nástupnická organizace KSČ, tedy stranu, která byla zákonem prohlášena za zločineckou a zavrženíhodnou. Často slýchám, že KSČ(M) měla být zakázána již v roce 1990. Nestalo se tak. O důvodech se můžeme dohadovat. Dnes je však jasné, že to byla chyba. A chyby se mají napravovat. Kdykoliv. Kdykoliv zjistíme, že jsme se jí dopustili,“ upozorňuje nyní Mejstřík.

Síly spojil s bývalým europoslancem Jaromírem Štětinou - a nikoli poprvé. S peticí Zrušme komunisty přišli již v roce 2005. Štětina upozorňuje, že dnes je KSČM součástí vládnoucích struktur od té úplně nejvyšší úrovně - umožnila totiž vznik vlády Andreje Babiše (ANO) s ČSSD, toleruje ji a často s vládními představiteli hlasuje ve Sněmovně.

„Trvá-li KSČM na názvu ,komunistická′, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů, jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi. Pak je nutné požadovat její vyloučení z demokratické soutěže politických stran,“ zaútočil Štětina během připomínek obětí komunismu - mj. v době, kdy Česko vzpomíná na faráře Josefa Toufara, umučeného estébáky před 70 lety.

Ctíme zákony, máme povolení, zní z KSČM

Konečná na aktivitu Mejstříka a Štětiny reagovala slovy, že KSČM má schválené stanovy, je povolená Ministerstvem vnitra a nečiní nic nezákonného. Připustila antisystémovost strany, na čemž ale nevidí nic špatného.

„Jsme antisystémoví. Já nikdy nebudu schvalovat to, že lidi kradou, že se krade na nejvyšších místech, že je tady milion lidí žijících v chudobě. Chápu, že pánové Štětina a Mejstřík si vybudovali svou kariéru v době tzv. kapitalismu velmi pohodlně a užívají si výdobytků svých kamarádů z různých zahraničních států, ale nevidím důvod, proč by nás za antisystémovost měli zakázat. Jsme povoleni Ministerstvem vnitra, máme všechny platné dokumenty jako dalších čtyřicet, padesát politických stran v ČR. Kdyby KSČM dělala cokoli, co by bylo v rozporu se zákony ČR, které ctíme, tak už jsme dávno zakázáni. To se neděje,“ hájí současnou komunistickou stranu Konečná.

Blažek je výborný historik, míní Štětina

V případě Štětiny pak lidé jeho nezvolením do Evropského parlamentu ukázali, co si o něm myslí, rýpla si jediná současná europoslankyně z KSČM. „Není mi jich nic jiného než líto, podle mě to jsou prostě ubožáci,“ navezla se do Štětiny a Mejstříka.

Štětina naopak pro změnu na svém facebooku hájil historika Blažka, který otevřeně promluvil o šéfovi KSČM Filipovi. „Petr Blazek je výborný historik a slušný člověk. Soudím tak nejenom proto, že ho komunisti tak nenávidí,“  podotkl bývalý europoslanec.

Obavy o Filipovo zdraví

Šéfa KSČM Filipa přitom kvůli nedávnému infarktu převezli do nemocnice právě ze sídla komunistů. „Vždycky je to šílené, ať se to stane někomu z vaší rodiny, nebo někomu z vašich blízkých spolupracovníků. Já jsem moc ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Že to bylo evidentně včas a že nám předseda už ten den psal, že je v pohodě a rozděloval úkoly. Vůbec mě nepřekvapilo, že se vracel domů přes práci. To nepřekvapuje nikoho, kdo Vojtu zná,“ podotýká již s úsměvem Konečná, která je šťastná, jak vše dopadlo.

Brutálně mučený Toufar: Bili ho, až nevypadal jak člověk. Chtěli mu přišít zneužité chlapce

Měl by šéf komunistů po infarktu dle ní zvolnit? „Vojta Filip je velmi pracovitý. To se každému z nás říká: Zvolni. Ale sám to neudělá. Já to velmi nerada doporučuji, protože vím, jak sama velmi často bojuji se svým zdravím. Ale ty povinnosti a to, že máte nějakou zodpovědnost, vám nedává šanci nemoci doléčit. Vím, že sama s tím mám problém. Pevně ale věřím, že si to vzal k duchu, že teď strávil týden odpočinkově mezi rodinou a tím, že třeba trochu víc spal a nebyl tak maximálně aktivní. A také věřím, což já vždycky říkám, že je ten zdvižený prst, že ti doktoři si na něj už dají pozor a že když neposlouchá nás, že poslechne aspoň je,“ dodává Konečná.

Filipův soud kvůli StB

Filip, který je předsedou KSČM již od 1. října 2005, se v minulosti o vědomou spolupráci s StB soudil. Českobudějovický soud v roce 1992 uvedl, že šlo o spolupráci nevědomou, Filip nakonec připustil, že v 80. letech pracoval pro rozvědku, ale dle rozsudku neměl vědět, že organizačně spadá pod StB.

„Ze závazku ke spolupráci podepsaného navrhovatelem 15. 4. 1986 vyplývá, že navrhovatel se zavázal spolupracovat s československou zpravodajskou službou a odpovědně plnit úkoly, které mu budou uloženy. Z dokladu nikterak nevyplývá organizační začlenění složky, s níž měl navrhovatel spolupracovat,“ uvedl soud ve věci Filipovy evidence v seznamech StB.

Filip byl podle známých dokumentů od roku 1985 nejprve kandidátem tajné spolupráce pod krycím jménem Vojtěch, o rok později se stal ideologickým spolupracovníkem s krycím jménem Falmer, uvedla v minulosti ČTK. Za svou práci byl údajně „opakovaně odměňován“ a „poslední odměnu ve výši 500 korun šéf komunistů převzal 1. prosince 1989“.

Falmerem v minulosti nazývali Filipa i opoziční představitelé. „Bývalí agenti komunistické StB s krycími jmény Bureš a Falmer se dohodli...,“ napsal např. v říjnu 2019 na twitteru šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek k jednání Andreje Babiše právě s Filipem.

Premiér Babiš se o údajnou spolupráci s StB nadále soudí na Slovensku. „Řekl jsem, že se budu soudit celý život, protože já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal a samozřejmě je mi to stále vyčítáno,“ reagoval loni v listopadu Babiš. Slovenský Ústav paměti národa zažaloval již v roce 2012. Krycí jméno Bureš je přitom často skloňováno během protibabišovských demonstrací nejen na transparentech protestujících lidí.