Šéf Senátu Vystrčil pro Blesk: O talismanu s Kuberou, tlaku Číny a pokoře

Autor: Jakub Kopřiva - 
19. února 2020
18:30

Na tlak, i od Číňanů, je připraven, na titul druhého nejvyššího ústavního činitele Česka si ale bude muset zvykat. Miloš Vystrčil (ODS), nový předseda Senátu, popsal pro Blesk své pocity bezprostředně po zvolení do čela horní komory. Ztráta jeho přítele Jaroslava Kubery jej stále mrzí, je však odhodlán pokračovat v jeho odkazu. Do Senátu si ve středu přinesl talisman s jeho obličejem, aby mu přinášel štěstí. Padla dokonce myšlenka na možnou památeční cigaretu.

Miloš Vystrčil, druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky, jak se vám to poslouchá?

Zní mi to zvláštně, nepočítal jsem s tím, že se to někdy stane. Na druhé straně, jak jsem říkal už v jednom svém vystoupení, člověk, když je v politice, by měl být připravený výzvy přijímat. Tak jsem to přijal a dopadlo to tak, že dneska jsem byl zvolen předsedou Senátu, což je pro mě velký závazek i čest.

Co jste si řekl, když jste slyšel ten výsledek a bylo jasno, že vy budete novým předsedou Senátu? Co byla ta první emoce?

Já vás možná překvapím, ale ta první emoce byla: „tak to máme konečně za sebou a to, co je před námi, nebude vůbec jednoduché“. Nakonec i z té debaty, která předcházela té volbě, bylo jasné, že je tady spousta problémů k řešení. To znamená: jsem rád, ta podpora mě potěšila a zároveň jsem si představil, jak ten vlak dál jede a bude potřeba do něj co nejdříve nastoupit a začít ty problémy řešit.

Oproti vašemu předchůdci, panu Kuberovi, působíte klidnějším dojmem. Umíte se také rozvášnit jako on?

To je jenom zdání, tady se můžete zeptat pana mluvčího, že to tak vždycky není, a spíše se budu muset učit krotit, si myslím.

Krotit v čem?

Je to tak, že by člověk měl dvakrát měřit a jednou řezat, mně se stává někdy, že jenom jednou měřím a jednou řežu. Potom také se budu setkávat asi s více tématy, která mně nejsou vlastní z hlediska toho, že bych se jimi dříve zabýval, a tudíž bude nutné, abych se více radil. To já dělám rád, rád naslouchám, rád se nové věci učím, ale zároveň vás to někdy svádí k tomu, že aniž byste si to doposlechl do konce, tak už si vytvoříte nějaký názor, a to není dobře, tomu se budu muset snažit vyvarovat.

Dal jste si třeba oslavnou cigaretku?

Nene, já nekouřím, já jsem nekuřák.

Já myslel symbolicky.

To je možná věc, která stojí za zamyšlení, jestli na počest Jardy Kubery si dát cigaretku. Já jsem si tedy jako talisman s sebou k tomu řečništi vzal takovouhle placku s Jaroslavem Kuberou a s jeho cigaretou, protože pořád to beru tak, že mě spoustu věcí naučil a mám mu být za co vděčný. Zároveň mě i tím, že odešel, přiměl k tomu, že jsem kandidoval. To znamená, já jsem z toho, když na to pomyslím, vždy takový rozechvělý a vždycky si znova představuji, jak to všechno mohlo být jednodušší, kdyby tady Jaroslav Kubera s námi dále byl. Vždycky čekám, že odněkud vyběhne, ale ono tomu tak není, takže jedeme dál.

Jak je pro vás zavazující ta velká dvoutřetinová podpora, kterou jste dostal?

Každá podpora je zavazující, mě to tedy potěšilo z toho důvodu, že je evidentní, že senátorky a senátoři mi věří a věří tomu, že budu schopný tu funkci vykonávat dobře, a na mně je teď, abych se pokusil, abych udělal všechno pro to a nezklamal. Uvidíme, jak to dopadne.

Já jsem zvyklý pracovat naplno, ti, co se mnou spolupracují, to vědí, to znamená ale, že ne vždy když pracujete naplno, tak to ještě přinese stoprocentní výsledky. Takže uvidíme, jak to bude a jak se podaří ta předsevzetí, která mám, naplnit. Na druhé straně, a to jsem také už několikrát říkal, je nutné si uvědomit, že Senát funguje dobře. Předseda byl zvolen na osm měsíců a není to o nějakých převratných změnách, je to o pokračování práce Senátu zhruba v té podobě, jak tomu doposud bylo, s těmi akcenty, o kterých jsem teď mluvil na tiskové konferenci. To znamená zviditelňování Senátu, lepší komunikace s Poslaneckou sněmovnou a případně uspořádání třeba alespoň jednoho veřejného slyšení.

Co jste řekl senátorům na tom setkání v kantýně?

Poděkoval jsem jim, řekl jsem jim, že je potřeba, aby na mě byli přísní a aby mi říkali ty věci, které budu dělat špatně, na rovinu. Řekl jsem jim, že jsem přesvědčen, že dneska Senát je opravdu tou nejsvobodnější a nejdemokratičtější institucí a že jsme tím pádem i nositeli velké zodpovědnosti, protože obecně je tomu tak, že politik by měl být vzorem pro ty ostatní. A mně se zdá, že spousta politiků, nebo minimálně několik, v poměrně významných funkcích úplně tuhle roli nenaplňují a že by mohli být vzorem pro ostatní z hlediska nějakého dodržování etického kodexu a nějakých mravních zásad.

Jsem přesvědčen, že Senát a senátoři z velké většiny, nebo téměř všichni, naopak toho ducha ústavy, nejen ten obsah, naplňují a že to je naše velká odpovědnost, a i v tomto směru bychom se měli snažit více to dávat světu vědět. A to je i vaše role.

Jste připraven na ten tlak, který na vás bude a možná bude přicházet i z trošku nečekaných míst, jako je čínská ambasáda?

Já jsem přesvědčený, že jsem připraven. Já jsem v životě zažil už spoustu tlaku a myslím si, že jsem je všechny ustál, a věřím, že s podporou senátorek a senátorů, s podporou lidí, kterým věřím, to zvládnu.

ameae ( 19. února 2020 20:08 )

mascula ( 19. února 2020 20:07 )

Vystrčil nezatočí vůbec s nikým a ať jede klidně třeba do ***!

amaea ( 19. února 2020 18:59 )

Vystrčil s bolševikama zatočí a doufám, že pojede na Tchaj-wan

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud