8°C
„To nemyslíte vážně!“ Klaus v Blesku řekl, jak se mu nezdál Havel na Hradě
Oba jsou symboly listopadových událostí z roku 1989. Oba stáli v čele České republiky. Václav Klaus ale v kontinuálním vysílání Blesku k událostem sametové revoluce vůbec poprvé veřejně řekl, že se nad návrhem, aby se Václav Havel stal prvním polistopadovým prezidentem Československa, dost pozastavil.
Václav Havel a Václav Klaus se nepoznali až při sametové revoluci, ale podle Klause se poprvé viděli ještě o zhruba dvacet let dříve. „Byl jsem v redakční radě měsíčníku Tvář a tam jsme se viděli. Během 70. a 80. let jsme se přímo nesetkávali, ale byla řada přátel, kteří ty kontakty měli,“ řekl Klaus ve studiu Blesku, kde byl hostem kontinuálního vysílání k výročí 30 let sametové revoluce.
Listopadové události z roku 1989 považuje Klaus za důležité. Ve vysílání Blesku připomněl ale také jiné momenty, které zůstaly v Čechoslovácích zakořeněné dodnes. A které sehrály podle Klause významnou roli také v roce 1989.
„Musím připomenout, svět nezačal 17. listopadem 1989. Pro nás začal jistým vzepětím naší země v polovině 60. let, které skončilo Pražským jarem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Ten způsobil, že bylo na 20 let vše zakonzervováno. Ale my to znali, věděli a po listopadu jsme nemuseli znovu nic objevovat,“ zmínil Klaus.
„Svým způsobem jsme na to byli připraveni. Nikdo jsme nemohli vědět, jaký bude konkrétní průběh konce, ale že všechno směřovalo k tomu a šlo jen o to, jaký náhodný symbol vyvolá tu změnu, a to byla studentská demonstrace 17. listopadu,“ promluvil o významných událostech bývalý prezident.
Klaus: Ať se nikdo nevychloubá, že věděl, kdy to padne
Polistopadový ministr financí, kterým se Klaus stal už 10. prosince 1989, odmítá přistoupit na tvrzení některých aktérů, že tušili přesně, kdy a jak přijde konec komunistického režimu. Připustil ale, že tušení ve vzduchu bylo, v roce 1989 si raději nebral volno.
„Nikdo nevěděl, kdy komunismus musí padnout. Ať se nikdo nevychloubá, že to věděl. To byl evoluční celospolečenský proces, který čekal na tu poslední kapku, až hrnec přeteče. Dušan Tříska mi povídal, jak jsme si v roce 1989 nechtěli vzít ani jeden den dovolené. Ve vzduchu to bylo,“ popsal tehdejší nálady Klaus.
Emigrovat Klaus nechtěl
I když se režim ani k němu nechoval v rukavičkách, když byl několikrát na výsleších i kvůli svým ekonomickým přednáškám, o emigraci podle svých slov neuvažoval. Příležitost k tomu by se přitom našla.
„Měl jsem možnost půl roku žít na americké univerzitě. Podobně manželka studovala v Amsterdamu. Nemuseli jsme přelézt nějaké šumavské kopce. Oba jsme měli v ruce pas, ale oba jsme věděli a já jsem hluboce přesvědčen, že jsem ani vteřinu nepřemýšlel, že bych zůstal venku. Věděl jsem, že život a domov je tady,“ řekl Klaus. O životě doma mluvil Klaus podle svých slov v USA se spisovatelem Josefem Škvoreckým.
„Byl v Americe a dokonce přijel na univerzitu, kde jsem pobýval. My se skamarádili a několik večerů spolu proseděli nad americkým pivem a povídali jsme si. Byla to několikahodinová debata o tom, že se obával o svůj život a svoji budoucnost a byl pevně rozhodnutý zůstat v Americe. Tento pocit jsem já neměl,“zavzpomínal Klaus.
„Havla? To nemyslíte vážně!“
Jedna věta od Klause zazněla naplno ale ve studiu Blesk vůbec poprvé. Veřejně totiž připustil, že když se v roce 1989 začalo přemýšlet nad tím, kdo by měl Gustáva Husáka vystřídat v křesle prezidenta, on sám odmítal návrh na Václava Havla. Stejně tak dnes Klaus také tvrdí, že se disent netočil jen okolo jeho prezidentského předchůdce.
„Nejsem příznivce toho disidentského PR, které se po listopadu udělalo. Jsem plně přesvědčen, že skupin lidí, které o pád komunismu usilovaly, bylo mnohem víc, než jak se to nyní ztenčilo. Havel byl rozhodný v roce 89, stal se neformálním vůdcem toho procesu. Na něco jsme měli názory stejné, na něco jiné. Choval se tak, že nemá zájem jít do nejvyšších funkcí. Vzpomínám, že jsme seděli v Laterně Magice a probíralo se, že bychom měli myslet na to, kdo bude prezident, a ministr zahraničí Jiří Dientsbier řekl, že Havel. A já nahlas řekl: To ne, to nemyslíte vážně,“ popisuje události Klaus.
Havel se nakonec stal prezidentem po týdnech vyjednávání 29. prosince 1989. Jen den poté, co byli kooptovaní noví poslanci a co si do svého čela ve Federálním shromáždění zvolili Alexandra Dubčeka. Jinak dalšího muže, který měl šanci usednout na Hradě.
Které to jsou?