Pelikán letí za Benešovou. Exministři Herman a Bublan mají také nová křesla

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) se od září stane členem Legislativní rady vlády, navrhlo ho na tento post v poradním orgánu ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (za ANO) a na svém posledním jednání před vládními prázdninami Pelikána schválil Babišův kabinet.

Legislativní radu přitom vede sama Benešová a místopředsedou je i další exministr Jan Kněžínek. „Nabídku jsem dostal z ministerstva spravedlnosti. Je to nabídka, které si vážím. Ten orgán mám v úctě a legislativa mě baví,“ reagoval Pelikán předtím, než vláda definitivně posvětila jeho nominaci. 

„Tetky z AZ-kvízu.“ Babišovy ženy sklidily posměch za šaty, Schillerovou to pobavilo

„Je to bývalý ministr, legislativně nadaný, bude se tomu věnovat. Spousta lidí tam byla, která se tomu nevěnovala, neměli čas, nechodili. Potřebuju někoho, kdo tam bude intenzivně pracovat,“ vysvětlila Marie Benešová, proč o Pelikánovy služby stojí. 

Nejde přitom o kdo ví jak štědře honorované místo. Člen Legislativní rady pracuje podle vládního webu za symbolickou odměnu. Podle Deníku N si vydělá měsíčně zhruba 5000 korun. Pelikánovi však nebude nic bránit zůstat nadále v soukromém sektoru, kam se odebral po svém odchodu z vrcholné politiky. Advokátní praxi by se tak vášnivý letec a exministr, který resort vedl v letech 2015 až 2018 a odešel do ústraní kvůli názorovému rozchodu s hnutím ANO, měl věnovat i nadále.

Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se na rozdíl od Pelikána snažil aktivně kandidovat - do Senátu se nedostal, do europarlamentu kandidoval z posledního místa lidovecké kandidátky. Nyní Herman najde uplatnění coby člen Rady vlády pro lidská práva.

„Nominaci do Rady vlády pro lidská práva chápu jako ocenění svých dosavadních aktivit na tomto poli doma i v zahraničí. Je to vysoká priorita,“ vzkázal na twitteru tento týden Herman. Členství v radě vedle toho označil za čestné. A je zde i jiná odlišnost od „případu Pelikán“. Hermanovu nominaci již vláda schválit stihla. 

Kalousek vytáhl bolševiky kvůli funkci pro Válkovou. A chartista Kroupa rezignoval

Herman v radě nahradí filozofa Daniela Kroupu, který rezignoval na konci dubna po oznámení premiéra Babiše, že na zmocněnkyni pro lidská práva nominuje právě někdejší ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Válková navrhla Hermana do rady už na konci května. „Od té doby ale ležela nominace na Babišově stole, premiér ji podepsal po více než měsíci,“ uvedl Denník N. 

Exministryně spavedlnosti za ANO Helena Válková | Archiv Blesku

Herman míní, že rada pro lidská práva odpovídá jeho dosavadní činnosti, nyní dostává „jakési vládní požehnání“. Chce se věnovat zejména romské otázce, pronásledování členů duchovního hnutí Fa-lun-kung či křesťanů čínským režimem.

Rada vlády pro lidská práva je stálým poradním orgánem ministrů v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod. Skládá se ze zástupců státních institucí, občanské a odborné společnosti a akademické obce. V jejím čele nyní stojí Babiš, Válková je výkonnou místopředsedkyní.

Někdejší ministr kultury Daniel Herman s tibetským duchovním vůdcem 14. dalajlámou | Blesk/Mária Rušinová

A do třetice návrat exministra, byť z doby vlády tehdejších sociálně demokratických premiérů Stanislava Grosse či Jiřího Paroubka. Členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se totiž nově stal exministr vnitra a bývalý senátor ČSSD František Bublan. 

Jeho nominace přišla z Poslanecké sněmovny a v tajné volbě ji hladce potvrdil Senát. Bublan dostal 44 ze 74 odevzdaných hlasů. A to navzdory tomu, že proti jeho nominaci měli výhrady odboráři ÚSTR. Bublanovi vytýkali hlavně snahu o zrušení ústavu.

Bublan to odmítl. A ČTK řekl, že se mu v tomto směru spíše křivdí. ÚSTR by měl být horlivý v poznávání pravdy, neměl by být jen úřednickou institucí, ale měl by pořádat diskuse a spolupracovat s vědeckými institucemi, řekl Bublan před volbou senátorům. Uvedl také, že je důležité nejen poznávat minulost, ale i mít představu o budoucnosti.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedají v radě ústavu čtyři lidé. Spolu s Bublanem Senát potvrdil členství stávajícímu členovi rady - historikovi Eduardu Stehlíkovi. 

František Bublan v rozhovoru pro Blesk | Blesk/ Jakub Poláček

V jedné z rad usedla přitom před časem i exministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Sněmovna jí zvolila na jaře do Rady ČTK.

„Rada se schází jednou za měsíc, mezitím si vyměňujeme maily. Každý z nás má ale nějakou jinou práci, která nás živí – Rada ČTK nepatří k těm mediálním radám, kde by odměna pro členy mohla nahradit měsíční plat,“ vzkázala Blesk Zprávám bývalá ministryně.

Členkou rady je od začátku letošního května. Do rady se v červenci snažili poslanci tajně zvolit dalšího člena - ze čtyř kandidátů však nikdo neuspěl. Týkalo se to přitom i kontroverzního kandidáta SPD Michala Semína. Členy Rady ČTK jsou kromě Marksové ještě exposlankyně Jaroslava Wenigerová (nominantka ODS), publicista Petr Žantovský (nominant ANO), novinářka a pedagožka Jana Gáborová (nominantka SPD) a právník, spisovatel a učitel Pavel Foltán (nominant ANO).

„Se skutečnými obavami sleduji vliv nejrůznějších ′alternativních‘ médií, která šíří lživé a zmanipulované zprávy a ovlivňují jimi názory lidí zejména před volbami (či jako ve Velké Británii před Brexitem). Je známo, že se jedná o velmi sofistikovaný nástroj propagandy a jeho cílem je systematicky podrývat důvěru obyvatel v demokracii a její základní instituce. Doufám, že se vydáme cestou Finska a začneme proti nim aktivně bojovat. Každý, ať už se jedná o politika či novináře, kdo tyto zprávy záměrně využívá a šíří či s jejich výrobci aktivně spolupracuje, pracuje podle mého názoru proti své vlastní zemi,“ podotkla pro Blesk Zprávy Marksová.

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) | Foto CNC - Mária Rušinová