Exministr Herman zavítal na sjezd sudetských Němců. Za Havla v němčině mu tleskali
Tandem dvou bývalých lidoveckých členů vlády zavítal opět mezi studetské Němce: bývalý vicepremiér Pavel Bělobrádek seděl v publiku, někdejší šéf resortu kultury Daniel Herman si rovnou stoupl za řečnický pult. Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, v pátek v bavorském Řezně (Regensburg) na úvod svého 70. výročního sjezdu předalo Evropskou cenu Karla IV. dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové (86).
Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt označil Knoblochovou, která v letech 2006 až 2010 byla předsedkyní Ústřední rady Židů v Německu, za odvážnou bojovnici proti nacionalismu. Mezi řečníky byl vedle Posselta i někdejší český ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). V publiku byl i bývalý český vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Charlotte Knoblochová je velká bavorská Židovka s evropským přesahem, jež i přes pokročilý věk stojí v čele boje proti pravicovému i levicovému extremismu, který se v dnešní době stává opět aktuálním tématem,“ uvedl Posselt k ocenění Knoblochové (86). Podle něj je pozitivním člověkem a umí spojovat lidi i národy, ač by s ohledem na holokaust mohla být zatrpklá. Zřízením židovského centra v Mnichově ale prokázala důvěru v budoucnost.
Herman odsoudil vyhnání Němců
Herman, který jako první člen české vlády vystoupil na sudetském sjezdu v roce 2016 s projevem, dnes přednesl slavnostní řeč. Uvedl, že ho těší, že cenu získala právě Knoblochová, která má stejně jako on neblahé zkušenosti s holokaustem.
Exministr připomněl, že nacisté vraždili nejen Židy, ale i Romy či politické odpůrce a že kvůli událostem za druhé světové války museli v rámci kolektivní viny odejít miliony Němců žijících mimo Německo. Řekl také, že kolektivní vina je jen zástupný termín, neboť za zločiny vždy odpovídají konkrétní lidé.
Herman vyjádřil spokojenost s rozvojem demokracie v Německu a v Evropě, dodal ale, že společný evropský dům musíme dál budovat. Upozornil i na záplavu informací, jimž je dnešní generace vystavena a v níž není vždy snadné odlišit pravdu od lži.
Za svou řeč, kterou Herman přednesl v němčině a v níž vzpomenul i označení „hluboce nemorální čin“, jímž bývalý prezident Václav Havel nazval poválečný odsun Němců, si vysloužil opakovaný potlesk. Posselt řekl, že s vystoupením z roku 2016 už Herman na sudetském setkání pronesl dva historické projevy.
Ocenění nese název po Karlu IV.
Mnichovská rodačka Knoblochová unikla deportaci do Terezína díky pomoci Kreszentie Hummelové, která pomáhala v domácnosti jejího strýce. Dívku odvezla ke své rodině do Německa, kde ji prohlásila za své nemanželské dítě. Za záchranu Knoblochové ji Izrael posmrtně v roce 2017 oceněnil titulem Spravedlivá mezi národy. Otec Knoblochové Fritz Neuland holokaust přežil jako nuceně nasazený.
Předání ceny se konalo v sále někdejšího říšského sněmu Svaté říše římské, jež zanikla v roce 1806. Sněm, který v Řezně téměř 150 let trvale sídlil, Posselt označil za jakéhosi předchůdce Evropského parlamentu.
Nejvyšší sudetoněmecké ocenění, které nese název po českém králi a římském císaři Karlu IV., je propůjčováno za obzvláštní přínos k porozumění mezi národy střední Evropy. Cena se uděluje každoročně od roku 1985, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, německý exprezident Karl Carstens, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl nebo pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer.
100% souhlas s vaším komentářem-je to vlastizrádce a Jidáš!