Expert: Babiš si absurdně vykládá ústavu, Zeman ji hrubě a vědomě porušuje
Jablkem sváru je stále ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Premiér Andrej Babiš na žádost šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka navrhl Miloši Zemanovi Staňkovo odvolání. Kde nic, tu nic. Čas plyne, vláda vládne, i se Staňkem. ČSSD proto pohrozila už několikrát odchodem z menšinové vlády. Podle ústavního právníka Jana Kysely z Univerzity Karlovy si premiér vykládá absurdně ústavu, když nechce kvůli průtahům podat na prezidenta žalobu. V rozhovoru pro Blesk Zprávy také Kysela řekl, že Zeman porušuje hrubě ústavu celou už více než šest týdnů.
Když se nyní často skloňuje možnost podání žaloby na prezidenta Miloše Zemana, kvůli nečinnosti v případě odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Existuje skutečně jen jediná možnost, tedy že takovou žalobu může podat jen a pouze premiér Andrej Babiš, který to ovšem odmítá?
Myslím si, že ano. Protože ten spor, který by se případně proměnil ve spor právní, je spor mezi dvěma dotčenými orgány a tím je předseda vlády a prezident republiky. Protože prezident republiky rozhoduje o návrhu předsedy vlády a nikdo jiný ve hře není. Takže ve chvíli, kdy jeden či druhý orgán, když nikdo jiný nepřipadá v úvahu, ten spor nechce vést, tak se vést zkrátka nedá.
Vláda a tedy i premiér je odpovědný Poslanecké sněmovně. Existuje tedy i možnost, pokud se premiér k podání takové žaloby nemá, že by ho k tomu mohla svým usnesením zavázat právě Sněmovna?
To určitě může. Ale je to politický akt. Můžete ho k tomu vyzvat vy, můžu ho k tomu vyzvat já, může ho k tomu vyzvat Sněmovna, Senát…ale z toho jednoznačně nevyplývá, že to předseda vlády musí udělat.
Určitě je pravda, že když to udělám já, nebo vy, že je to úplně odlišný význam, než když to udělá Sněmovna z hlediska váhy i z hlediska toho, co by v takové výzvě bylo napsáno, protože by se Sněmovna nemusela nutně omezit jen na to, že řekne: „Předsedo vlády, podejte,“ ale mohla by k tomu přidat i nějaký odstavec, proč si myslí, že to předseda vlády má udělat. Jinými slovy mohla by podat svůj vlastní výklad toho, jak ústavním pravidlům, která jsou ve hře, rozumí ona sama. Takže to není úplně bez významu. Ale stále platí to, že v podání takové žaloby nemůže předsedu vlády nikdo nahradit.
Jinými slovy, ani usnesení Poslanecké sněmovny by nebylo pro předsedu vlády v tomto směru nijak závazné?
Přesně tak. Je to nezávazný politický akt, deklarace, je to doporučení. Určitě, kdyby to Sněmovna udělala, tak se nedá říct, že je to něco nepatřičného, naopak by tím vyjádřila svůj pocit, jak má být ústava interpretována, jak s ní má být nakládáno. Může tím dokonce posílit pozici předsedy vlády, pokud by měl pocit, že ji potřebuje posilovat v nějakém vymezování se vůči prezidentovi České republiky.
A pakliže by premiér na toto usnesení Sněmovny nereagoval, dalo by se to chápat jako jejím pohrdáním?
To mi připadá, že by zas bylo dost silné hodnocení. Prostě Sněmovna by ho k něčemu vyzvala, aby si to zvážil, a on by to buď respektoval, nebo ne. Ale že by se to dalo považovat za pohrdání, to si netroufám tvrdit.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že případné podání žaloby na prezidenta konzultoval s právníky a ti mu prý nedoporučili žalobu podat. Jste stejného názoru, že by byl tento krok neopodstatněný?
Jde v zásadě o to, jak to jednání prezidenta republiky vnímáme ve chvíli, kdy někdo zastává názor, a mně se zdá, že ho předseda vlády spíš zastává, jelikož prezident republiky nemá ústavou stanovenou lhůtu, tak dokud prostě nerozhodne, tak prostě nerozhodl.
Skoro se mi zdá, že předseda vlády čte ústavu tak, že aby mohl prezident porušit článek 74, musel by výslovně říci: „Odmítám odvolat. Rozhodl jsem se neodvolat a tím to končí.“ Ale jelikož má pan předseda vlády pocit, že tohle prezident nikdy neřekl, tak vlastně pořád čeká a my budeme čekat půl roku, rok, dva roky. A premiér si to patrně čte tak, že z hlediska interpretace ústavy k jejímu porušování stále nedochází. Což je samozřejmě absurdní interpretace, protože to pravidlo má smysl právě tehdy, když ho prezident splní hned. Takže pokud nechcete mít ve své vládě ministra, ať už z jakéhokoliv důvodu, tak ho nechcete dnes, respektive zítra, a ne že čekáte měsíc, rok nebo dva. To pak z toho vašeho oprávnění určovat si, koho chcete, nebo nechcete ve vládě, nic nezbývá.
Ústavní soud se pak navíc těžko může vyjádřit jinak, než co je v ústavě skutečně napsáno, ale může se vyjádřit k otázce, která je v tomto případě nejčastěji zmiňována – tedy co jsou to ty zbytečné odklady. Takže za prvé může říci, že prezident republiky má povinnost takovému návrhu vyhovět bez zbytečného odkladu a v tom konkrétním případě může říci, že tu probíhala nějaká jednání, a rozhodnout, zda šlo o zbytečné odklady, či nešlo. S kým se ta jednání vedla, koho se týkala, proč tu byla třítýdenní pauza a tak dále.
Jinými slovy, jednak by vám ústavní soud řekl, zda tam tu lhůtu, ač je nenapsaná, vidí, či nevidí, a jednak by zhodnotil její uplatnění v konkrétním případu. Ve výsledku by pak dospěl nejspíš k nějakému závěru, jak se v celé věci má a mělo postupovat.
Bylo by v tomto konkrétním případu lépe podat ústavní žalobu na prezidenta republiky, nebo kompetenční žalobu pro nečinnost?
Každou tu žalobu má v rukou někdo jiný. To znamená, že kdyby premiér chtěl podat ústavní žalobu a Senát se k tomu neměl, tak mu to není nic platné, že tady taková možnost existuje, když ji předseda vlády nemá. Tudíž kdyby se chtěl s prezidentem soudit, musí uvažovat o nějaké žalobě kompetenční. A naopak. Kdyby si Senát myslel, že je to téma na kompetenční žalobu a premiér se k tomu neměl, tak senátorům nezbývá, než uvažovat o tom, jestli to není spor pro ústavní žalobu.
Ptáte-li se mě na tento konkrétní případ, tak jelikož si myslím, že povinnost prezidenta republiky je nepodmíněná a že ji tedy nesplnil už po dobu více než šesti týdnů, tak nemám žádnou pochybnost, že prezident republiky už po řadu týdnů ústavu porušuje. Mám pocit, že ji porušuje hrubým způsobem, protože ji porušuje vědomě, pravidlo, které porušuje je mimořádně důležité. Takže z mého pohledu podmínka pro podání ústavní žaloby ze strany Senátu se souhlasem Sněmovny je splněna.
Antonín Staněk už jednou rezignaci podal. Prezident ji odmítl. Premiér tedy podal žádost o jeho odvolání. Sociální demokraté mají ve svém usnesení z jednání předsednictva bod, že na vyžádání předsedy Jana Hamáčka podají demise všichni její ministři. Znamená to tedy, že novou demisi podá i eventuálně ministr Staněk?
Ano, pokud předseda ČSSD Jan Hamáček bude uplatňovat tento bod, tak ministr Staněk bude muset podat novou demisi, protože o té jeho předchozí už bylo rozhodnuto někdy koncem května.
Myslím ale, že se to nestane, protože jestli to dobře chápu, tak takové oprávnění Jana Hamáčka by bylo aktivováno až po 31. červenci, tedy až po té, kdy prezident republiky deklaroval, že ministra Staňka z vlády odvolá.
Je vlastně ústavní usnesení předsednictva ČSSD – tedy že předseda Jan Hamáček může vyzvat ministry k podání demisí?
Je to silné doporučení a silná výzva, protože se na to usnesl stranický orgán, nicméně pokud by takového doporučení odmítli uposlechnout, tak ústavně je k tomu nemůže nikdo donutit. Pak by byl ale na tahu nejspíš opět předseda vlády, pokud chce respektovat svého dosavadního koaličního partnera, tak by se asi musel nějak zachovat a to ve smyslu návrhu na odvolání těch členů vlády, které požaduje koaliční partner. Ale je to opět politicky nezávazné. Čili pokud by se rozhodl, že ministry nenavrhne k odvolání, tak ho k tomu nemůže nikdo ústavně donutit.
Úžasné je kolik "ODBORNÍKŮ" z řad trollů se tu dnes doslova popralo o "hrdý titul"

Největší expert na urážky